Zavilá kvakerka Lucretia Mott: Bojovala za práva žen i otroků. Svého největšího vítězství už se ale nedožila

Lucretia se narodila 3. ledna 1793 v Nantucketu ve státě Massachusetts. Její otec Thomas Coffin Jr. se živil lovem velryb, matka Anna Folger zase provozovala obchůdek.

Mohlo by Vás zajímat:

Krutý císař Nero: Za "manželku" si vzal vykastrovaného otroka, který poté spáchal sebevraždu

Coffinovi považovali otroctví za zlo

Stejně jako spousta kvakerů i rodina Coffinových bojkotovala používání bavlněných látek, třtinového cukru a dalšího zboží, které vzniklo vykořisťováním zotročených lidí, otroctví totiž považovali za zlo.

Když bylo Lucretii třináct, začala navštěvovat Nine Partners School, kvakerskou internátní školu v Dutchess County v New Yorku. Vynikala jak po akademické, tak společenské stránce. Po dvou letech studia se zamilovala do svého učitele, abolicionisty Jamese Motta, s nímž se zasnoubila. Poté přijala na škole místo pedagoga.

Něco na její práci ale nebylo tak docela fér. Školné sice bylo pro dívky i chlapce stejné, platové podmínky se ale lišily. V roce 1809 se Lucretiina rodina stěhovala do Filadelfie a mladý pár je následoval. O tři roky později se vzali. To bylo Lucretii osmnáct. Dalších deset let se angažovala pouze v rámci církve. Během té doby také svému muží porodila šest dětí. Tím ale její příběh zdaleka neskončil.

Mohlo by Vás zajímat:

Cudjo Lewis: Příběh posledního amerického otroka, který se dožil neuvěřitelných 95 let

Raný aktivismus Lucretie Mott

V roce 1833 se Mott zúčastnila zakládajícího setkání Americké společnosti proti otroctví, na kterém její manžel podepsal prohlášení konvence. Nicméně mnoho abolicionistů stále odmítalo zapojení žen do veřejných aktivit - hlavně mluvení, což byl jeden z Lucretiiných nejvybroušenějších talentů. A tak později téhož roku založila spolu s dalšími ženami bílé i tmavé pleti Filadelfskou ženskou společnost proti otroctví. Organizace podporovala práva žen i otroků.

V červnu 1840 se Mott objevila na Světové konferenci proti otroctví v Londýně. Před zahájením ale muži hlasovali, aby byly ženy ze zasedání vyloučeny. Když jí bylo řečeno, ať se s ostatními delegátkami odebere do segregované části, doprovodilo je na protest několik mužů. Na sjezd přijela i Elizabeth Cady Stanton. Záhy se z nich staly přítelkyně a spojenkyně, které později napadlo uspořádat setkání, kde se budou probírat ženská práva.

Mohlo by Vás zajímat:

Narodil se jako otrok, zemřel jako vážený politik: Příběh Roberta Smallse, který ukradl parník, aby našel svobodu

Sepsání deklarace sentimentu

Mott i Stanton se zavázaly ke zrušení otroctví a prosazování práv žen. Samy totiž na vlastní kůži poznaly, co znamená diskriminace. Vše se ale uskutečnilo až o osm let později v roce 1848. Spolu s dalšími třemi ženami - svou sestrou Marthou Coffin Wright, Mary Ann M'Clintock a Jane C. Hunt, připravila Lucretia program, který měl za úkol prosadit při sjezdu v Seneca Falls takzvanou Deklaraci sentimentu, již sepsala Stanton.

V ní byly vzneseny následující požadavky - ženy musí být považovány za rovnocenné mužům a muži nesmí prosazovat zákony, které by toto právo chtěly ženám vzít. Dále by měly mít ženy stejná práva i v církvi a rovnocenný přístup v zaměstnání. Nejkontroverznější položkou bylo ale volební právo. Když to někteří muži zjistili, pohrozili bojkotem úmluvy. Nesouhlasil s tím ani manžel Elizabeth Stanton. Ta to přesto odmítla odstranit.

Mohlo by Vás zajímat:

Zbičovaný Peter: Ikonická fotka, která definitivně přesvědčila Ameriku o zvrácenosti otroctví

Úmluva o právech žen v Seneca Falls

Na první den konference se dostavilo 300 lidí, z toho 40 mužů. Účast jim byla povolena, museli však mlčet. Zahájení bylo určené výhradně ženám. S řečnickými schopnostmi Mott bylo hned další den přijato 10 z 11 usnesení. Až na volební právo. Karta se začala obracet po proslovu bývalého otroka a zarytého abolicionisty Fredericka Douglasse. Rezoluce prošla, někteří ale kvůli tomu odvolali podporu deklarace.

To ale Mott v dalším boji za utlačované nezastavilo. Jeden z jejích památných výroků zněl: "Je na čase, aby byli křesťané souzeni více podle podobnosti s Kristem než podle svých představ o Kristu. Na jedné straně lpí na jeho názorech a doktrínách, na druhé se však v praxi projevuje cokoli, jen ne podobnost s Kristem."

V roce 1866 se stala první prezidentkou Americké asociace rovných práv, která byla vytvořena za účelem rovnosti pro černochy a ženy. Zemřela v roce 1880 ve věku 87 let. Ratifikace volebního práva žen se sice nedožila, přesto za sebou zanechala působivý odkaz. Její neochvějné náboženské názory možná způsobily, že ji někteří podceňovali, ale její odvaha a oddanost rezonují dodnes. Přesně podle jejího přesvědčení: "Proč bychom měli být zbabělí, když jsou naše zásady správné?"

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Lucretia Mott
Allthatsinteresting.com: Meet Lucretia Mott, The Courageous Quaker Who Wanted To Abolish Slavery And Give Women The Right To Vote