Facebook
Instagram
Zdeněk řeší dost nepříjemnou situaci, kdy jeho rodině ničí život duševně nemocná žena, bydlící vedle nich. Zjistil, že nemá nikde oporu a neustále přemýšlí, kam až je jeho sousedka schopná ve své pomatené mysli zajít.
S manželkou Katkou bydlíme přes deset let v domě, který jsme si předělali k obrazu svému a teď ho už jen udržujeme. Rádi trávíme čas na zahradě, hlavně v pergole. Hrajeme karty, grilujeme nebo jen tak lenošíme.
Dům byl pro naši rodinu splněný sen
Ve vedlejším domě žije o pár let starší manželský pár. Se sousedem občas prohodíme pár slov přes plot, ale paní moc ven nevychází. Občas ji zahlédneme, že nasedá do auta, ale na zahradu nechodí nikdy. Soused tam tak věčně pracuje sám nebo sedí pod přístřeškem. Minulé léto jsme si všimli, že nás sousedka pozoruje za záclonou, ale nevěnovali jsme tomu pozornost.
Před měsícem jsme s Katkou vařili oběd, když někdo zazvonil. Vyšel jsem ven a u branky stál policista. "Dobrý den, vy jste majitelem tohoto objektu?" zeptal se. Chtěl podat vysvětlení ve věci trestního oznámení ze strany sousedky, jelikož jí prý přes plot vulgárně nadávám a ona se cítí ohrožena. Stál jsem tam a v první vteřině nechápal absurdní dotaz policisty. Se všemi sousedy vycházím dobře, nemám rád konflikty a zastávám názor, že vše se dá vyřešit v klidu.
Sousedka trpí duševní nemocí
Policista mi objasnil celou záležitost. Sdělil jsem mu, že za 10 let jsme s manželkou sousedku viděli párkrát, že je neustále doma a na zahradu vůbec nechodí. Mou výpověď potvrdila i manželka. Odpoledne na nás zazvonil soused a přišel se omluvit. Jeho manželka prý trpí nějakou duševní nemocí. Někdy, když si nevezme prášky, slyší hlasy a je přesvědčená o tom, že jí chce někdo ublížit. Proto nikdy nechodí ven. Proto ji soused všude vozí, aby byla v co největší pohodě. Má prý několik let invalidní důchod a je neustále doma.
Samozřejmě jsem omluvu přijal a bylo mi sousedky vlastně líto. A líto mi bylo hlavně souseda. Neměl s ní jednoduchý život. Bohužel se situace opakovala, se stejným obsahem trestního oznámení. Zase jsem musel policii podat vysvětlení. Když na mě bylo podáno páté trestní oznámení, zašel jsem na služebnu a chtěl s nimi konzultovat své možnosti. Je pro mě obtěžující a nepřijatelné, aby bylo v registru policie u mé osoby opakovaně vedeno trestní oznámení. Chtěl jsem vědět, zda se mohu nějak bránit.
Bojím se, aby v nějakém zkratu neublížila našim dětem
Zda i já mohu podat trestní oznámení nebo požadovat hospitalizaci sousedky na psychiatrii, aby se jí dostalo komplexní léčby a nebrala léky jen ambulantně. Nedomohl jsem se ničeho. Nemám právo vůbec na nic. S Katkou jsme se shodli, že za pár let může její psychický stav pokročit a nemusí zůstat jen u slov. Čistě hypoteticky nás může i fyzicky napadnout, když se bude cítit ohrožená. Máme dvě děti, které také rády tráví čas na zahradě, a jelikož již studují na střední škole, jsou často odpoledne doma samy.
Moje manželka i já se obáváme, aby sousedka v nějaké zkratu našim dětem neublížila. Trochu mě uklidňuje, že kolem zahrady máme vysoký plot a děti mají nakázáno, než otevřou vchodové dveře, podívat se z okna, kdo zvoní. Kdyby stála u branky sousedka, dostaly striktní zákaz otevírat. Snad tato opatření budou stačit. Pevně věřím, že se sousedčin zdravotní stav nezhorší. Nicméně zítra jdu opět podat na policii vysvětlení ve věci dalšího trestního oznámení.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Moderátorka Markéta Fialová trpí poruchou krvetvorby: V osmnácti jsem zjistila, že tady za týden nemusím být
Související články
