Dcera herečky Jany Bernáškové (42) Justýna Drábková (16) je úspěšná mladá dáma. Studuje a zkouší prorazit v modelingu i u filmu. Kvůli slavné mámě se ale také často stává terčem šikany, přičemž jí agresoři vyčítají, že je rozmazlená a arogantní. O svém životě se Justýna rozpovídala v rozhovoru pro Lifee.cz.
Jana Bernášková momentálně vydává svou třetí knihu Koloušek, která se podle prognóz stane bestsellerem, stejně jako její předchozí díla. Hereččina prvotina Jak přežít svého muže se také letos dočká filmového zpracování, ve kterém si zahraje nejen autorka předlohy, ale i její dcera Justýna.
Mladá dívka má na máminu kariéru vlastní názor. Být dítětem slavného rodiče prý není žádný med. „Když přijdu do nového kolektivu, rozhodně neříkám, že je máma herečka. Myslím, že vám to víc ublíží, než přidá," míní Justýna, která jako by mamince z oka vypadla. „Několikrát jsem zažila šikanu za to, že jsem rozmazlená, nafrněná a arogantní. Potom mi titíž lidé řeknou, že jsem vlastně hrozně fajn," krčí rameny Justýna.
Jak hodnotíte maminčinu spisovatelskou kariéru?
Jsem hrozně pyšná na to, co dokázala, a také je pro mě velkou inspirací. Hodně lidí si může myslet, že herečka nenapíše kvalitní literaturu. Ale máminy knížky jsou skvělé a četla jsem je opravdu všechny.
Jak se během natáčení filmu změnil váš rodinný život?
Musím říct, že je to náročné a všichni musíme makat. Často třeba hlídám bráchu, ale kdykoliv můžu přijít na natáčení a hrozně mě to baví. Nicméně je to hodně náročné a vysilující.
Vy jste si ve filmu zahrát nechtěla?
Já tam hraji mladou maminku v jednom flashbacku. Je to opravdu malá scéna a čekala jsem na ni celý den. Jak říkám, obdivuji filmaře, protože čekají mnohdy dlouhé hodiny.
Takže byste nechtěla být herečkou?
Ale ano, já bych chtěla být herečkou. Jen mi pořád přijde obdivuhodné, jak to všechno stihnou natočit za pár dní.
Už jste to naznačila - jste si s maminkou opravdu tak vizuálně podobné?
Samozřejmě, že jsme si podobné. My to nevidíme tolik jako naše okolí - berou nás skoro jako sestry. To nám tolik nepřijde, ale všichni to říkají. Někdy se koukám na fotky v mobilu a říkám si: „Jé, to je mamka." A pak zjistím, že jsem to já. Nebo naopak. To se nám zkrátka stává.
Co ty vaše dlouhé vlasy? Maminka si je nedávno obarvila na blond, měla jste s nimi podobné plány?
Ano, mám s vlasy pořád nějaké plány a nejraději bych je furt měnila. Bohužel mi v cestě stojí modeling. Kvůli němu nemůžu být chvíli blondýnkou. Chtěla jsem dokonce vlasy ostříhat na mikádo. Ale zatím je nechávám, jak jsou, asi je to tak nejhezčí.
Máte ohledně svého vzhledu nějakou smlouvu?
Nemáme, ale kdybych se s nimi domluvila, asi by žádný problém nebyl. Jsou velmi vstřícní. Ale už mám nafocené nějaké fotky, a kdybych byla na blond, muselo by se to fotit znovu. Nevypadá to tak přirozeně, jak to v modelingu požadují.
Aktuálně tedy máte vlasy přírodní?
Ano, naprosto. V minulosti jsem vlasy měla pouze zesvětlené. Ale hnědou barvu si udržuji pořád.
Vydělává vám teď modeling peníze?
To ne, jsem v tom úplně nová. Zjišťuji, že v herectví a modelingu je opravdu těžké se prosadit. Už jsem byla na několika castinzích - dostala jsem třeba práci a druhý den volali, že se rozhodli jinak. Opravdu to není tak snadné, jak se zdá.
Když se bavíme s dětmi známých osobností, hodně z nich skloňuje syndrom slavného rodiče. Máte to s maminkou podobně?
Určitě ano. Když přijdu do nového kolektivu, rozhodně neříkám, že je moje máma herečka. Myslím, že vám to víc ublíží, než přidá. Několikrát jsem byla šikanovaná za to, že jsem rozmazlená, nafrněná a arogantní. Potom mi titíž lidé řeknou, že jsem vlastně hrozně fajn. Co si o tom mám myslet? Prožívám tohle hodně často.
Co teď studujete?
Mezinárodní vztahy a diplomacii, takže se věnuji hlavně škole - to je moje jasná priorita. Mám to také kvůli jazykům, přála bych si umět hodně jazyků a umět je dobře.
Nemáte ambice psát jako maminka?
Zatím ne. Ale maminka k tomu také dospěla až později.