Facebook
Instagram
Martina Hudečková zavzpomínala na veselé chvilky se svým životním partnerem, režisérem Jurajem Herzem, který zemřel v dubnu roku 2018. Prozradila nám, že není pěti minut, kdy by si na nevzpomněla a povyprávěla nám bizarní příběh z jejich dovolené v Thajsku.
Životní partnerka zesnulého režiséra Juraje Herze (†83), herečka Martina Hudečková (58), v rozhovoru pro Lifee.cz zavzpomínala na jejich dobrodružnou společnou dovolenou v Thajsku, kde měli v luxusním hotelu nevítané spolubydlící.
Herečka přiznala, že na svého partnera nostalgicky vzpomíná téměř neustále. „Každý den, to je slabé slovo. Vzpomenu si na něj každých pět minut. Ty vzpomínky nejsou nijak zásadní a bolestné, že bych se chytla za srdce a začala plakat," vysvětlila Martina Hudečková. „Třeba teď - zvednu skleničku a řeknu si: No, tak tohle prosecco by u něj prošlo, to by mu chutnalo."
Martina Hudečková o cestování s Jurajem Herzem
Paní Hudečková, setkáváme se na křtu nové knihy Haliny Pawlowské, která se jmenuje Zájezd snů. Vycestovaly jste někdy společně?
Bohužel jsem s Halinou nikdy na dovolené nebyla, ale je to velká škoda, protože bychom byly skvělá dvojka. Tím, jak Halina řeší různé spletité situace a jak je řeším já, tak by to bylo velmi komické. Musím jí to navrhnout.
Měla byste stejné podmínky na ubytování jako ona? Halina by si přála vrchní kajutu na zaoceánské lodi a cestu kolem světa.
Myslím, že ano. Když čtu její knihy, říkám si - bože, nenapsala jsem to já? Naše názory na život velmi často splývají a v tomto bychom si vyšly vstříc.
Jaká vaše cesta byla nejvíce dobrodružná?
Ty největší úlety se samozřejmě odehrávají v běžném životě, když si myslíte, že se nemůže stát vůbec nic. Třeba se vám povede jet tramvají domů na osmkrát. Myslíte, že budete doma o půl deváté večer a dorazíte v půl čtvrté ráno, aniž byste za to mohla. Co se týká cestování do ciziny, tak to byl výlet s přítelem do Thajska. Byli jsme stíhani neustálým řetězením náhod.
Povídejte!
Už jen to, že když jsme přijeli do noblesního hotelu, tak jsme zjistili, že je v rekonstrukci. Nakonec jsme luxusní apartmá sdíleli asi s dvanácti místními řemeslníky. Pracovali za okny, byli drobných postav a neustále tam poskakovali. Stěžovali jsme si vedení hotelu. Nabídli nám apartmá, kam by nás mohli přemístit, a tam nebyla žádná okna. V podstatě to byla jakási kobka, nebo luxusní sklepení. Oba jsme sice byli slušní škarohlídi, ale tohle bychom opravdu nedali.
Jak to tedy nakonec dopadlo?
Pokorně jsme se vrátili ke svým řemeslníkům a sdíleli s nimi pokoj celých dvanáct dní. K tomu se nám podařilo v Thajsku přistát právě v období dešťů. Po celou dobu drobně mžilo, ovšem hezky teple a příjemně. Nakonec jsme si na to zvykli. Aby měl Juraj před odjezdem čistou a hlavně suchou košili, začala jsem s týdenním předstihem. Nakonec skutečně uschla, ale věnovala jsem tomu celých osm dní péče. K tomu nebudu hovořit o žaludečních příhodách. Také jsme udělali věc, která se zásadně nesmí.
Jakou? Něco, co by se týkalo náboženství, nebo kulturních zvyklostí?
Otevřeli jsme uvnitř místnosti durian, to páchnoucí ovoce, které je ovšem šíleně dobré. Smrdělo to tak strašně, že jsme pochopili, proč i ve výtahu byl zákaz durianu. Vlastně se s ním nesmí dělat nic a my udělali téměř všechno. Juraj si chtěl z celkové situace ulehčit tím, že šel na thajskou masáž a druhý den nehýbal oběma rukama. Zřejmě mu skřípli nějaký nerv. Přesto jsme to na závěr vyhodnotili jako velice krásný zájezd.
Bez kterých tří věcí neodjedete? Jedna známá modelka například nemůže opustit dům bez kulmy na vlasy.
Ano, já vozím kulmu také. Ani ve svých téměř šedesáti letech jsem se nepoučila. Stále ji do těchto vlhkých a horkých států vláčím. Ona tam potom leží na nočním stolku, usedá na ni písek z pláže, no a potom ji zase sbalím a odvezu domů.
Jaké plány máte na letošní léto?
Letos budu hodně na chalupě, ale i tam na mě dotírá práce. Odjedu s jednou divadelní partičkou do Chorvatska na ostrov Rab. Tam na mě zase bude dotírat pohyb. Jediný sport, který miluju, je plavání. Každé ráno plavu tři až čtyři hodinky - to pro mě není problém. Odpoledne se jde na pláž, která je na opačné straně údolí a je nutno překonat horu.
Moc hezky vzpomínáte na pana režiséra Juraje Herze. Vzpomene si na něj asi každý den, že?
Každý den, to je slabé slovo. Vzpomenu si na něj každých pět minut. Ty vzpomínky nejsou nijak zásadní a bolestné, že bych se chytla za srdce a začala plakat. Třeba teď - zvednu skleničku a řeknu si: „No, tak tohle prosecco by u něj prošlo, to by mu chutnalo." Zvednu novou knihu Haliny Pawlowské a řeknu si: „No, to by Juraj odložil a řekl by: Miláčku, ty vaše ženské knihy..."
Jak obléknout velká prsa, abyste nevypadala vulgárně? Stylistka prozrazuje tipy na materiály, střihy i kouzlo vertikální linie
Jak obléknout velká prsa, abyste nevypadala vulgárně? Stylistka prozrazuje tipy na materiály, střihy i kouzlo vertikální linie
Související články
