Herec Martin Zounar (56) přiznává v otevřeném rozhovoru s Miluškou Bittnerovou, že si před rokem a půl prošel složitým obdobím vyhoření. I díky své přítelkyni, psycholožce Kateřině, začal svoji situaci včas řešit. Dnes má psychologa, ke kterému dochází jednou za 14 dní, a také medikaci, již pravidelně užívá. Jakou radu udělil své dceři Claudii (14)?
V talk show Na kafeečko odhalil herec a komik Martin Zounar odvrácenou tvář jindy vysmátého chlapíka. Hrdina seriálu Ordinace v růžové zahradě přiznal, že si relativně nedávno prošel syndromem vyhoření. "Mám medikaci, což je dobré. Není pravda, že by se člověk měl prášků bát nebo je shazovat," vzkazuje herec prostřednictvím Lifee.cz.
"Když si myslíte, že všechno zvládnete, tak na některé věci prostě sám nestačíte. Takže je dobře, když máte někoho, za kým jednou za 14 dní přijdete," poukazuje Zounar otevřeně, a přidává tak návod pro všechny, které duševní zdraví trápí, ale bojí se to sobě samému přiznat.
Martine, co se tenkrát stalo?
Před pěti lety se mi život vnitřně dost obrátil. Lidé mě znají jako velmi optimistického člověka plného energie. Majda Bočanová, které říkám Naftalínek, se už ptala, kde to beru. Nevím. Ale loni po Vánocích jsem blbě vstával, přestal jsem spát a náhle jsem úplně vyhořel. Došel mi benzín. Nikdy jsem to nezažil. Moje Kačenka je psycholog a já už před lety docházel k Dušanu Randákovi, protože ono je občas potřeba si popovídat. Je to taková duševní hygiena a úplně normální věc. V minulých dobách to lidé hodně řešili, ale je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem. Já nemůžu být pacientem Kačky, ale pomohla mi v tom zásadním rozhodnutí, kdy mi řekla, že by bylo dobré, abych to začal řešit.
Bylo to vyhoření?
Ano, já byl úplně prázdný. V září 2022 se nově otvíralo Divadlo Metro, do toho se vydala knížka a moje životní změna byla opravdu velká. Vyžadovala hodně sil. A všechno se povedlo. Své dceři Claudii občas říkám, aby nedělala žádné pí∗oviny. Takže ano, i já jsem udělal nějaké pí∗oviny, ale to dělá každý chlap. Vyřešil jsem to tak, že si chodím popovídat.
A to ti pomohlo?
Ano, pomohlo mi to moc.
Nic jiného, třeba meditace?
Zhruba před deseti lety jsem zkoušel různé ásany, ale to mě vůbec nezasahuje. Hulení také ne.
Co nějaké ezo věci?
To také ne. Kameny ani objímání stromů. Ale určitě to může fungovat, jen já na to nejsem. Mám medikaci, což je dobré. Není pravda, že by se člověk měl prášků bát nebo je shazovat. Když si myslíte, že všechno zvládnete, tak na některé věci prostě sám nestačíte. Takže je dobře, že máte někoho, za kým jednou za 14 dní přijdete. Víte přesně svůj čas a je to váš čas, což je strašně důležité. Zhodnotíte úspěchy, neúspěchy, a někde to ze sebe složíte. Když je nemáte kde složit nebo upouštět, tak se hromadí. Mně se hromadily a měl jsem hlavu jako pátrací balón. Hledáte systém, jak se toho zbavit. Někdo radí chodit do posilovny. Chodil jsem cvičit, to ano, ale začal jsem být celý stažený. Teď jsem se osvobodil a neřeším to tím, že jednou za dva měsíce upustím páru.
Ale byla tam tahle fáze?
Jasně, každý prochází nějakým obdobím a já jsem rád, že přes to všechno, co mě v životě provázelo, jsem našel klid. Divadlo i natáčení funguje, stejně jako vztah. To víš, že se občas štěkneme, ale to je normální. Pořád konstantně fungujeme a jsem za to rád.