Facebook
Instagram
Cukrář Josef Maršálek (41) pozval Lifee.cz na svoji půvabnou zahradu v Dubné nedaleko Českých Budějovic. Čtenářům Lifee.cz přitom nejen poradil, jak zatočit s invazí slimáků a jiných škůdců a jak na populární vyvýšené záhony, ale také se pochlubil některými raritními druhy ovoce a zeleniny. Na zahrádce pěstuje například kiwi, fíky, kávovník nebo 30 druhů rajčat včetně těch černých.
O moderní dům se zahradou pečuje porotce oblíbeného pořadu Peče celá země, cukrář Josef Maršálek, společně s partnerem Petrem Tejmlem (40). Z rušné Prahy utekl Maršálek na jihočeskou vesnici před čtyřmi lety a velkoměsto mu nechybí. Velkou svobodu mu zde dává hlavně jeho plodná a tolik opečovávaná zahrada. "Není to velká zahrada v tom smyslu, že by všeho bylo moc, ale pomáhá nám to v soběstačnosti. A pro mě je právě soběstačnost v životě cílem," vysvětluje Maršálek v našem rozhovoru.
A zatímco nás svou zahradou provázel, nestačili jsme se divit, kolik rostlin vidíme na jihu Čech vůbec poprvé. "Rarit máme hodně. Sklízeli jsme fialové květáky, žluté květáky, je tady asi 30 druhů rajčat různých tvarů i barev. Dále 15 druhů paprik a asi osm druhů lilků z celého světa, včetně malinkých kulatých brinjálů z Indie," jmenuje namátkou oblíbený cukrář, který je na svoji zahradu právem pyšný.
Ne náhodou s námi za Josefem Maršálkem přijela také moderátorka talk show Na kafeečko Miluška Bittnerová. Právě na cukrářově zahradě totiž vznikl další díl jejího pořadu, který vám co nevidět odtajníme.
Partner se stará o pokojovky a zvířata, já o vše ostatní
Děkujeme za pozvání na krásnou zahradu. Prý to máte rozdělené tak, že váš partner se stará o pokojové rostliny a o zvířata a vy o všechno ostatní, co se dá sníst. Je to tak?
Je to přesně takhle. A stará se také o živé ploty - ani ty se nedají sníst. Já mám rád, když jsou ty věci užitné a zeleninu si tady pěstujeme prakticky 12 měsíců v roce.
Co vám na zahrádce roste právě teď?
Máme zde už ke sklizení fazole, rostou si tu artyčoky, za pár týdnů bude fenykl, cukety jedou ve velkém. Jarní cibule a květáků jsme sklidili milion, stejně jako kapusty nebo zelí. Letí také rajčata, okurky a papriky, rebarbora a různé bobuloviny, jako rybíz, angrešt nebo jahody.
Jak často zaléváte?
Určitě každý den a někdy i dvakrát, když jsou vysoké teploty. Ráno a večer po soumraku.
Máte studnu, nebo berete vodu z domu?
Prosím vás, jestli to někdo čte, tak my nutně potřebujeme studnu! Takže jestli to tady někdo může rozhodnout a udělat nám tady někde díru - klidně i uprostřed - bylo by to super. Jen aby tady byla voda. Studnu nemáme, máme retenčku, a když prší, přetahujeme si vodu do nádrží.
Slimáky jsem vyhubil, otravují mšice
Co třeba škůdci? Takoví slimáci? Máte?
Já jsem s nimi zatočil. Před dvěma lety jsem přišel na to, že každé ráno jich je na zahradě třeba tři sta. Tak jsem vzal nůžky a všechny jsem je rozstříhal napůl. Říkal jsem si, co se s nimi asi stane. Šel jsem na zahradu za dvě tři hodiny a nebylo tam nic. Všechno to vyzobali ptáci. Takže jsem to opakoval celý týden. Bylo to před dvěma lety, v červenci o prázdninách. A od té doby tady není ani jeden. Ale když jsme šli třeba kolem osmé večerní do sousední vesnice, do Třebína, na pivo, a byla rosa nebo po dešti, tak těch slimáků je tady milion. Akorát je nemáme u nás!
Chápu, všichni jsou u sousedů.
My jsme si je tady vyhubili, oni si to asi mezi sebou řekli, tak už sem nechodí. Na brance máme nakreslené nůžky, aby to všichni pochopili.
Co takové plísně? Rajčata ráda chytají plíseň.
Plísně přijdou až s vlhkem, když hodně prší, a tohle léto je vody spíše málo. Ale já nejsem takový drasťák, že bych pořád něco stříkal a hnojil. Jediné, co zde sem tam je, jsou mšice. Jsou strašně otravné, takže s těmi zatočím nějakým tím sprejem.
Červená rajčata jsou nuda, my pěstujeme černá
Velkým trendem jsou aktuálně vyvýšené záhony a vy jich zde máte několik. Jak je máte dlouho a jak jste je budovali?
Tohle, co vidíte, už je verze číslo dva. První verze byla stlučena jen z obyčejných dřevěných palet. Pokud se nepletu, tak první takové záhony jsme stloukli v roce 2020. Bylo to v březnu a vypěstovali jsme tady asi půl tuny zeleniny jen ve čtyřech záhonech. Na podzim jsme je rozbili a udělali jsme tyhle betonové s kovovou konstrukcí. Jsou napořád a mohl bych je i prodávat. Máte je? Pořiďte si je, nutně je potřebujete, protože se nemusíte ohýbat. Je to velmi konvenientní a na stáří jako dělané.
Hlína je pouze na povrchu?
Je to plné hnoje a na povrchu je asi 15 centimetrů zeminy. Vím, že lidé dávají dospod i různé kartony a kusy dřeva. To tam časem tlí a jak to tlí, vzniká tam teplo a zelenina roste rychleji. My tam máme jenom ten hnůj.
Máte také nějaký trik, jak na plevel? Vytáčí mě zahrádku neustále plít. Co byste poradil vy?
Ano, říkáte to dobře - plít. Takhle - mě to uklidňuje, takže já proti plevelu nic nemám. A nemám ani žádnou vychytávku. Když jsme byli na základce, tak holky měly vaření a kluci pozemky. To byla hrozná nespravedlnost. A v rámci těch pozemků kluci dostávali velké hřebíky a museli jsme mezi dlaždičkami vytrhávat plevel. Říkali, že to musíme tahat ven i s kořeny. To je jediná dobrá rada. Tahejte to i s kořeny, aby to tam znovu nenarostlo.
Pěstujete také nějaké raritky? Viděli jsme například černá rajčata.
Rarit máme hodně. Sklízeli jsme fialové květáky, žluté květáky, je tady asi 30 druhů rajčat různých tvarů i barev. Dále 15 druhů paprik a asi osm druhů lilků z celého světa, včetně malinkých kulatých brinjálů z Indie. Jejich semínka jsem do Evropy propašoval, to se samozřejmě nesmí. Potom jsou zde všechny ty různé jahodo-maliny, borůvko-višně a meruňko-višně. Máme červenou i růžovou rebarboru. Není to velká zahrada v tom smyslu, že by všeho bylo moc, ale pomáhá nám to v soběstačnosti. A pro mě je právě soběstačnost v životě cílem.
Vidím hodně ovocných stromů. To už je skoro sad.
To opravdu je sad. Máme, myslím, 40 ovocných stromů. Nejen nahoře, ale také podél domu. Nektarinky, meruňky, kiwi, spousta fíkovníků a z Moravy dovezené klasické české odrůdy, jako je třešeň, višeň, švestka, hruška, jablka - včetně těch s červenou dužninou. Většinu věcí, které fotím pro svůj Instagram nebo pro klienty, mám z naší zahrady. Žádné ovoce není kupované na trzích. Není nic lepšího, než si v půlce dne vyběhnout, něco natrhat a hodit to na koláč.
Jak takovou zahradu zimujete?
Nijak. Na hodně místech se pěstuje i přes zimu. Jsou zde zimní cibule, pórky, kadeřávky, růžičkové kapusty, zkrátka hodně druhů zimní zeleniny. Skleník na podzim zrýpeme a dáme do něj všechny teplomilné rostliny, jako jsou banánovníky, granátové jablko nebo olivy. Tomu se přes zimu jen větrá. Teoreticky by se některé rostliny měly přikrývat slámou, třeba fíkovníky. Ale minulý rok jsme se rozhodli, že to dělat nebudeme, abychom zjistili, jestli to u nás přežije. Kdyby to nepřežilo, tak to nechceme a dáme tam radši jablka. Ale ono to všechno nádherně přezimovalo, takže s tím neděláme žádná velká alotria.
Související články
