Osmiletý Viktor Sekanina a desetiletý Theo Schaefer se 20. ledna vracejí na obrazovky České televize v druhé řadě seriálu Kukačky. V rozhovoru pro Lifee.cz prozradili, se kterým hercem byla na place největší legrace, jak by se cítili, kdyby byli v porodnici vyměněni, a jak se projevuje jejich rostoucí sláva. Dělá jim dobře zájem fanynek?
Představitel jednoho z chlapců vyměněných v porodnici Theo Schaefer má jasno v tom, jak by situaci řešil. „Já bych asi chtěl zůstat s tou mámou, se kterou jsem vyrůstal. Protože je důležitější, s kým vás pojí hezké vzpomínky, než nějaký cizí člověk. Ten za vámi přijde, vidíte ho poprvé v životě a chce, abyste s ním žili," zamýšlí se v našem rozhovoru.
Jeho kolega Viktor Sekanina se zase pochlubil, jak mu sláva z první série Kukaček změnila život. „Jednou mi spolužačka ve škole udělala autogramiádu," pochlubil se Viktor, který se prý zájemcům podepisoval celou přestávku.
Druhou řadu seriálu Kukačky začíná Česká televize vysílat na prvním programu 20. ledna ve 20.10.
Co čeká diváky ve druhé sérii Kukaček?
Viktor Sekanina: Určitě další příběhy rodin.
Theo Schaefer: V podstatě rozuzlení příběhu, aby ho znali celý, ne jen půlku.
Těšili jste se na pokračování natáčení?
Viktor: Já se těšil moc.
Theo: Já se také těšil hodně, hlavně na všechny ty lidi, které jsem znal z natáčení první série, protože tam vždycky byla hrozná sranda. A byla s nimi sranda i v té druhé sérii.
Se kterým z herců byla největší legrace?
Viktor: Mám rád všechny, ale největší sranda byla s Davidem Novotným.
Theo: Já to mám stejně jako Viktor. Všichni byli fajn, ale největší vtípky dělal David Novotný.
O čem jste se s ním bavili?
Viktor: Většinou o fotbale.
Theo: O fotbale a on hlavně přeskakuje témata a dělá vtipy na všechno, co ho zrovna napadne.
Na tiskové konferenci bylo hlavním tématem zamýšlení, jak by herci reagovali, kdyby byli oni těmi vyměněnými dětmi. Jak se k tomu stavíte vy?
Theo: Já bych asi chtěl zůstat s tou mámou, se kterou jsem vyrůstal. Protože je důležitější, s kým vás pojí hezké vzpomínky, než nějaký cizí člověk. Ten za vámi přijde, vidíte ho poprvé v životě a chce, abyste s ním žili.
Viktor: Já si myslím to samé, co Theo.
Bavili jste se na toto téma také doma s rodiči?
Theo: Vlastně to nebylo třeba. Táta a máma mi vždycky říkali, že jsem vyměněný, protože jsem byl jediný blonďatý v naší rodině. Táta, máma, ségra, všichni mají černé vlasy a já jediný jsem blonďák.
Viktor: Někdy si z toho máma dělala srandu.
A co téma autismu? Viktore, ty v seriálu autistu hraješ. Jak ses na to připravoval? Vysvětloval ti někdo, co to znamená?
Viktor: Máma mi to doma vysvětlovala, ale hlavně jsme tam měli poradce na autismus, který s těmi dětmi pracoval.
Potkal jsi osobně nějakého autistu?
Viktor: Jo, jednoho znám.
A jak se chová?
Viktor: Zatím normálně. Já s ním jezdím na tábor.
Theo, jak to máš s autismem ty?
Theo: Já žádného autistu neznám, takže nemůžu posoudit, jak se chovají. Ale můj táta je veterinář a moje teta dětská lékařka, takže vím, co to znamená.
Kluci, a co fanynky? Chtějí se teď s vámi víc bavit holky?
Viktor: Ne.
Theo: Hned po skončení první série to trošku bylo. Ale teď zase ne.
Třeba to zase přijde. A je vám to příjemné?
Theo: Někdy, když chcete mít klid a někdo vám tohle udělá, tak to trošku leze na nervy. Ale jinak je to fajn.
Viktor: Jednou mi spolužačka ve škole udělala autogramiádu.
Jak dlouho ses podepisoval?
Viktor: Celou přestávku.