Facebook
Instagram
Dvoudenní drama se špatným koncem. Tak by se dalo stručně shrnout pátrání po elitním psychologovi Radku Ptáčkovi, který v neděli večer odešel do své kanceláře a už se nevrátil. Velkého odpůrce fyzických trestů, který pomohl bezpočtu týraných dětí s návratem do normálního života, našla policie v úterý večer bez známek života v Praze.
Profesor Radek Ptáček se věnoval práci s dětmi dlouhých 25 let a patřil mezi největší tuzemské experty v oboru dětské psychologie. Navíc dokázal velmi srozumitelným způsobem šířit osvětu stran křehkosti lidské a hlavně dětské duše. Proto ho také poslankyně STAN Barbora Urbanová navrhla na státní vyznamenání. „Zaslouží si ocenění za to, co všechno pro oběti násilí, zejména ty dětské, v téhle zemi udělal,“ napsala na sociálních sítích.
Fyzické tresty k ničemu pozitivnímu nevedou, tvrdil Ptáček
Na téma výchovy bez fyzických trestů a o tom, jak moc fackování našim nejmenším škodí, se Radek Ptáček obsáhle rozhovořil také v únorovém pořadu Ženská tabu s Bárou Hlaváčkovou, která vám pravidelně přináší magazín Lifee.cz.
"Fyzické tresty jsou špatně proto, že nefungují. To je dokázané," nechal se slyšet přední český odborník, který byl sám otcem tří dětí. "Máme v současné době stovky až tisíce studií, které jasně dokazují, že fyzické tresty nikdy k žádnému pozitivnímu důsledku nepovedou," dodal.
Duševní poruchy a kolotoč násilí jako důsledek fackování
Navíc vyzdvihl, čím přesně ona českou společností tolerovaná až často až doporučovaná výchovná facka škodí. "I mírné fyzické tresty, které jsou občasné, vedou ke zvýšené pravděpodobnosti výskytu těžkých duševních stavů, vyššímu výskytu duševních poruch, duševních onemocnění, především z oblasti úzkostně depresivního spektra," poukázal Radek Ptáček.
To ale podle jeho slov není zdaleka všechno. "Vedou také k problémům v sociálním uplatnění, a to, co je pravděpodobně nejzávažnější, vedou k replikaci tohoto násilného chování. Dítě vnímá rodiče jako svůj etalon. Napodobuje ho. A jestliže vidí, že rodič v náročných situacích volí fyzický trest, tak ho dítě bude opakovat. To znamená i děti, které byly mírně fyzicky trestané, mají tendenci častěji využívat fyzické prostředky v partnerských vztazích," vysvětlil.
Kritici Radka Ptáčka
Radek Ptáček se kvůli svým striktním názorům na výchovu často stával terčem kritiky z řad laiků, kteří mu vyčítali hlavně fakt, že o svých metodách hovoří čistě teoreticky. V praxi podle nich každému občas ujede ruka a na dítě to nemá žádný negativní vliv.
I tyto hlasy ale dokázal psycholog v rozhovoru pro Lifee umlčet. "Já jsem často obviňován z toho, že jsem akademik. Ale rád bych řekl, že s dětmi velmi intenzivně pracuji téměř 25 let. Plus mám tři vlastní děti, které vychovávám bez jakékoli formy fyzického trestu, takže vím, že to jde," rozpovídal se.
Jak nastavit mantinely bez facek podle Radka Ptáčka
Zároveň zdůraznil, že je třeba odlišit bezbřehou výchovu, kdy si potomka necháme dělat, co chce, od respektující výchovy, která umí nastavit mantinely bez toho, abychom dítě uhodili. "Mnoho dětí nemá hranice. Moje žena pracuje v základním školství a já mohu pozorovat, že děti skutečně mají velké problémy s dodržováním hranic a že na vině může být výchova, která je přespříliš otevřená. Takže my říkáme: 'Každá výchova musí mít jasné hranice, děti musí mít hranice, musí být vedeny k tomu, aby je dodržovaly. Ale zároveň v těch jasně daných hranicích mohou mít volnost a měly by mít respekt k tomu, v čem se rozhodují,'" zdůraznil Ptáček.
Hranice by rodiče měli nastavovat vždy s ohledem na věk dítěte a na základě své intuice či zvyklostí v rodině. "Dítě musí následovat to, co rodiče říkají. A ta pravidla se pak samozřejmě s věkem rozvolňují. Ale vždycky je to individuální," uzavřel problematiku muž, jehož celoživotním velkým přáním bylo, aby z české společnosti fyzické trety na dětech nadobro vymizely.
Pokud jste se stali obětí domácího násilí, neváhejte se obrátit na odborníky. Pomoci vám může například Bílý kruh bezpečí. Volejte kdykoliv zdarma linku 116 006.
Máte psychické potíže, uvažujete o sebevraždě či máte jiné trápení? Pomůže vám zdarma a nonstop Linka první psychické pomoci na čísle 116 123, nebo pokud jste dítě či student, pak i bezplatná nonstop Linka bezpečí (116 111).
Přišli jste o někoho blízkého a nedokážete se s jeho ztrátou vyrovnat? I vy se máte o koho opřít. Je tu pro vás nonstop krizová linka SPIS na čísle 227 272 225.
Související články
