Jako téměř každá žena i Zuzana toužila po dítěti, nicméně se jí s manželem stále nedařilo. Ona se však rozhodla nevzdat se tak snadno.
Marek se mě snažil utěšit, ale já už začínala být zoufalá. Zašla jsem ke své gynekoložce a objasnila jí situaci. „Co pro mě můžete udělat?“ naléhala jsem. „Bojíte se injekcí? Myslíte, že byste si je zvládla sama píchat do stehna?“ zeptala se. „To určitě zvládnu,“ ujistila jsem ji. Dostala jsem sadu injekcí s lékem, který mě měl přimět ovulovat během cyklu dřív, takže vajíčko nebude mít šanci odumřít.
Manžel odjel na důležitý den do Prahy
Ukázalo se, že příští měsíc bude Marek v onen důležitý den pracovně v Praze. Pro mě nepřipadalo v úvahu po těch všech neúspěších čekat další měsíc, rozhodla jsem, že se za ním do hlavního města vypravím, i když od nás z Ostravy to byl pořádný kus cesty. Věřila jsem, že to tentokrát vyjde.
Na konci března, což odpovídalo čtrnáctému dnu cyklu, se však počasí zbláznilo a začalo tak strašně sněžit, že všechny vlaky měly buď zpoždění nebo vůbec nevyjely. „Marku, já nepřijedu, nevím, jak bych se k tobě dostala,“ volala jsem svému muži s pláčem. „Počkej, Zuzi, něco vymyslíme,“ utěšoval mě Marek. Zhrouceně jsem seděla v křesle a v ruce svírala onu injekci, která mi měla umožnit stát se matkou.
Dali jsme si rychlé rande v Brně
Za chvíli mi znovu zazvonil telefon. „Víš co, sejdeme se v Brně, to snad zvládneme, ne? Já přijedu autem a tobě jsem zjistil, že jede za dvě hodiny autobus, stihneš to?“ „Určitě, jsi zlato, jdu se zabalit,“ vyskočila jsem nadšeně a šla si připravit přenosnou chladničku, kde by moje injekce měly pár hodin vydržet.
S Markem jsme se potkali v Brně a provedli akci s názvem Kulový blesk, jak jsme ji v legraci pojmenovali. Druhý den jsme se rozloučili a za dva týdny se mi na testu objevily dvě vytoužené čárky. Byla jsem těhotná, náš bláznivý plán vyšel! O dva měsíce později se mnou šel Marek na první velký ultrazvuk. Rozplývala jsem nad naší nádhernou fazolkou a užívala si, jak jí hezky tluče srdíčko.
Nakonec jsou z toho dvojčata
Pak jsem se ale zarazila, protože jsem si všimla tmavé skvrny vedle. „Co je tohle?“ zeptala jsem se lékařky. „Vypadá to na dvojčata,“ prohlásila gynekoložka. Marek zblednul a vypadal, že je v šoku. „Zuzi, slyšel jsem dobře? Ty tam nenosíš jenom jedno miminko, my budeme mít rovnou dvě?“ vypravil ze sebe po chvilce mlčení.
„Není to skvělé, miláčku? Stejně jsme chtěli dvě děti, nebo ne?“ nenechala jsem si zkazit šťastnou chvilku. Můj muž se naštěstí s dvojčaty smířil docela rychle. Celé těhotenství mi byl velkou oporou, a když se naše vánoční zázraky narodily dva dny před Štědrým dnem, nemohli jsme si ani jeden přát lepší dárek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.