Facebook
Instagram
Talkshow Miluše Bittnerové Na kafeečko tentokrát navštívila herečka Zuzana Zlatohlávková (42) ze seriálu Dobré ráno, Brno. Prozradila nejen pikanterie ze zákulisí oblíbeného satirického seriálu, ale zavzpomínala také na svého učitele Borise Rösnera. Promluvila také o tom, jak významně ji ovlivnilo studium čínské medicíny a akupunktura, díky které vyléčila obě své děti. Proč se nakonec rozhodla nechat je očkovat?
Herečka Zuzana Zlatohlávková (42) hraje i v seriálu Dobré ráno, Brno, ztřeštěnou televizní moderátorku, která je mámou dvou dětí školního věku. V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou teď herečka odhalila, že mimo jeviště a svět filmu se zabývá čínskou medicínou, akupunkturou, kterou neváhá aplikovat ani na své dvě děti, aby jim tak ulevila.
Ani ne roční dceru tak například herečka zbavila rotavirů a průjmu, synovi pomohla s nočním pomočováním. "Na to je vynikající bod kolem lokte – a to mu také pomohlo. Museli jsme trochu upravit i to, aby nepil vodu před spaním a abychom nedělali velké kino před spaním. Často s nimi večer blázním a potom chci, aby spali, což je také hloupost," poukazuje herečka na svoji přirozenou extrovertní povahu. "Jinak naše děti ještě neměly ani antibiotika," dodává.
V Dobré ráno, Brno! se šňupe hroznový cukr
Zuzano, my dobře víme, kde berete tolik energie. V bulváru se psalo!
Aha! My vlastně víme!
Myslím, že vás obsadili i podle množství energie, kterou v sobě máte, protože na natáčení se kokain nepoužívá, tam se to různě kamufluje, že?
No jistě. Podle mě by to pro Českou televizi bylo dost drahé, kdyby kupovali skutečný.
Co vám to dávali, hroznový cukr?
Hroznový cukr se šňupacím tabákem.
Promiňte, že začínám zrovna takhle, ale dala jste si někdy kokain?
Dala.
A co konkrétně to s vámi udělalo?
Vlastně se mi jen potvrdilo, že já to nepotřebuji. Já si umím do rána povídat, tancovat, a nepotřebuji žádný koks. Uvidíme. Možná, že s věkem bude člověk potřebovat energie mnohem víc, takže to potom třeba ocením. Bylo to na vysoké škole, v osmnácti letech jsem přišla do Prahy a něco jsem ochutnala. Ale vždycky jsem si chtěla zachovat čistou hlavu a být nohama na zemi, nejlépe nebýt na něčem závislá.
Dočká se seriál Dobré ráno, Brno! třetí série?
Museli jste jít na návštěvu do Dobrého rána, ne?
Tam byl režisér Honzík Prušinovský. Bylo to během pandemie covidu, kdy on byl hostem Dobrého rána a dva nebo tři díly napsal přímo během cesty z Brna do Prahy, protože ho to velmi inspirovalo. Za všechno skutečně může Honza Prušinovský, ne my!
Vy jste se tam jako host neobjevila?
Byla jsem jako host v Dobrém ránu minulý rok 9. ledna v den uvedení prvního dílu první série. Ale ano, trošku jsem si připadala jako doma, docela jsme dost blbnuli s tím Cyrilem, pardon, Ondrou, a mám pocit, že jsme zapomněli, že jsme ve skutečném pořadu a koukají na to reální diváci, kteří ráno chtějí úplně jinou energii a chtějí se něco dozvědět. Naběhli jsme tam rozbláznění, jako bychom byli na natáčení. Vůbec jsme si neuvědomili, kde jsme a myslím, že je to dost vidět. Pořád se tam nějak špičkujeme, doplňujeme a blbneme.
Chystá se třetí série?
Volám Průšovi, protože mě to už docela rozčiluje. Každý se těší, každý se ptá a já vlastně nevím. A myslím, že ne.
Tak mu řekněte, že platíme ty koncesionářské poplatky, a že bychom to chtěli.
Já si myslím, že bychom si dneska měli o všechno říkat. Čím víc si budeme stěžovat, tím víc se budou věci zlepšovat. Hlavně se nebát korektnosti.
Ale šla byste do toho?
Šla, ale možná bych si tentokrát skutečně pročítala scénář, abychom diváky tou třetí sérií nezklamali. Jestli by tam skutečně něco bylo. Protože diváka rozmazlíte, on už má očekávání a může se stát, že druhá řada někoho hodně zklame. Neumím si představit, co bychom ve třetí sérii ještě vymysleli.
A umíte to správně vyhodnotit? Já třeba ne! Občas si na divadle přečtu nějaký scénář, nadchnu se a teprve před diváky zjistím, že je to úplně špatně.
To je pravda. Na divadle jsou to hlavně znaky, symboly, nejsou tam popisující věci a tam to skutečně nemusí klapnout, protože se s obrazem pracuje trošku jinak. Na kameře to také můžete milionkrát opravit, navrhnout jinou variantu…
Dokud nepřijde střih.
To je také pravda. Je tam spousta věcí vystřihaných, u kterých jsme si mysleli, jaké geniální fórky jsme s Cyrilem vymysleli. A ony v televizi vůbec nebyly!
My máme ještě bonusy?
To nevím. Honzík říkal něco o tom, že bonusy možná budou po druhé řadě. Něco takového říkal. Nevím, jestli to ze scénáře úplně poznám, ale když jsem si přečetla tu druhou řadu, tak jsem si řekla, že to vymysleli perfektně – víc hrabali do vztahových věcí. Někoho to třeba nemusí tolik bavit. Už teď vznikají takové tábory a někdo mi říká, že víc se jim líbí první řada, druhým zase druhá a někomu zase oboje. Vesměs jsme nikoho úplně nezklamali. Ale už když jsem četla, že tam budou ty vztahové věci, tak jsem si řekla, že to bude trochu jiné a osvěžující, nemusela by nám hluboko spadnout laťka. Nevím, co by muselo být v té třetí sérii, abychom z toho ještě něco vyždímali.
Boris Rösner ze mě udělal ženu
S kým jste byla v ročníku na DAMU?
Byla jsem s Pavlem Baťkem, s Danem Bambasem, se Zuzankou Kajnarovou nebo s Mirkem Hrabětem. Byli jsme šest holek a čtyři kluci.
A měli jste neskutečné vedoucí ročníku.
Podle mě nejlepší, při vší úctě k ostatním učitelům. Je to jako když nedáte dopustit na své rodiče.
I my, kteří jsme neměli pana Borise Rösnera a paní Evu Salzmannovou, tak jsme vám záviděli. Říkali jsme vám Rösnerovci, protože kluci se na pana Rösnera všichni velice podobali. Ale ne všichni pedagogové měli vůči svému ročníku takové nasazení.
Ano! To jejich nasazení. Mám pocit, že byli energičtější než my. Boris měl ráno dabing, natáčení, ve tři přišel na zkoušku, tam byl do šesti a večer šel hrát od sedmi do Národního divadla. A když náhodou nehrál, šel s námi ještě pokecat a posedět. To, že jsme si popili nebo pokouřili marihuanu, jasně, ale velmi dbal na to, abychom v ničem nelítali. Ani v alkoholu, ani v těžkých drogách. Srandičky, ty patří k mladému životu, ale odsaď posaď. Dbal na to, abychom nikam nepadli. Byli to krajně vytížení herci. Nikdy nám nedali vědět, že přijde někdo jiný a povede hereckou třídu, protože oni nemohou a nestíhají. Bylo to obdivuhodné tempo.
S tím souhlasím.
A vlastně už trochu chápu – pan Rösner si to možná přivolal, asi to mají i v rodinné anamnéze, asi mu ta životospráva život také trochu zkrátila. Tam bylo hodně cigaret, hodně kafíček a on přes den nestíhal ani pořádně jíst. Pamatuji si, jak mu holky ze studijního oddělení přinesly nějaký ten chlebíček, aby alespoň něco s tím kafem měl. Deset cigaret a letěl do divadla. Nemyslím to zle, ale to bylo to nasazení, asi až moc velké. Byly ročníky nad námi, třeba Tereza Hufová, Láďa Hampl, kteří měli spoustu hereckých pedagogů, ale podle mě byli hrozně koncepčně roztříštění. Měli pět nebo šest pedagogů, ale nikdo neměl čas a tak se nějak střídali.
Vás pedagogové učili i životu. Bylo to skoro jako táta s mámou, že?
Tak, úplně! Oni nás opravdu hlídali.
Dával vám pan Boris Rösner také rady do života?
Ano, byl to velmi nadaný člověk a líbí se mi, že měl vztah i k ostatním ročníkům. Když byl na nějakých klausurách, přišel i k jiným studentům a dával jim rady. Mě už nestihl dát žádnou životní radu, protože on se se mnou na té vysoké škole hodně natrápil, aby ze mě udělal alespoň tu ženu.
Nechtěla jste být ženou?
Já jsem se asi také hledala. Byla jsem vlastně sportovkyně, bez táty, bez bráchy, maminka samoživitelka a já takový samorost. Slušně vychovaná, ale docela samorost. Takže nějaké vzory? Nevěděla jsem. Potom přijedete z domoviny ze Slovenska do Česka a tam už v osmnácti letech v podstatě žijete samostatně. Tam už mi nikdo nepomohl – jak se chovat. A Boris měl tendence udělat ze mě alespoň tu ženu – v první řadě. To bylo pořád něco: „Jak sedíš? Narovnej se!“ I když nahoře nemám žádné přednosti, stejně mám hrudník vystrčit. Já pořád seděla s roztaženýma nohama a s rukama za hlavou jako kluk. Podle mě se zapotil.
Zuzana Zlatohlávková praktikuje akupunkturu
Stihla jste po porodu báječně odkojit, otěhotnět, po šestnácti měsících znovu porodit, a vystudovat školu. Čtyři a půl roku čínské medicíny. Jak se ta škola jmenuje?
TCM institut, je to na Národní 11.
Umíte léčit za pomoci akupunktury, píchání.
Také jsem včera říkala, že jsem píchala a potom jsem si uvědomila, jak to v té češtině zní. Bavíme se tedy o akupunktuře.
Takže vy umíte uzdravit člověka.
Já ne, ten člověk se musí uzdravit. Já mu dám ten impuls. Akupunktura skutečně umí zázraky, skutečně je funkční. Ale stejně si myslím, že největší zázraky dokáže hlava člověka. Vy si dokážete nemoc přivodit, ale také se z ní dostat. Hlavička dokáže takové věci, že si myslím, že tu akupunkturu by člověk mohl zazdít a zablokovat, kdyby jí nevěřil a byl tam dotlačený. Ale pochybuji. Je to stimulace jasných bodů, na kterých je jiná energie, jiné teplo, jiná frekvence – to se dá změřit. Ta místa mají úplně jinou energii.
Akupunkutura jí pomohla i u dětí
Aplikujete akupunkturu i na své děti?
Oba dva už měli. První, kdo dostal jehličky, byla dcerka – v poměrně nízkém věku. Podle mě to bylo nevyhnutelné. Měla deset nebo jedenáct měsíců a chytla od bráchy rotavirus. V tomhle věku jsem nechtěla děti na nic nechávat očkovat. Viděla jsem to i u syna – horem dolem. Stačil den, dva a dostal se k sobě. Jenže dcerinka, která byla v té době kojená a po každém kojení měla průjem, později i mimo ně, tak ztratila v průběhu dvou dní kilo – což je dost výrazné. Tehdy jsem ji poprvé nechtěla píchat já, tak jsem ji vzala do školy.
Kdo vám s ní pomohl?
Napíchla mi ji spolužačka, a to přímo na dráhu, kde se zastavuje průjem a kde se skrze body umí krásně ovlivnit žaludek. U takhle malých dětiček to stačí na několik vteřin, nebo vycházíte z nich. Když tu jehličku nezaznamená a nevadí jí, tak ji tam ještě chvilinku můžeme nechat. Ale ne na dvacet minut jako u dospěláka. Tohle bylo první kolo akupunktury, druhý den už jsem ji píchla já a vždycky jenom jeden bodíček. Každý den měla jiný bodíček. Ale už druhý den měla průjem jenom po kojení, ne mezi tím, a třetí den už se jí zahušťovala stolice. Třetí den jsme o tom už ani nevěděli, papala, aniž by to vylučovala. Bylo to velmi rychlé. Dětičky o ničem nepochybují.
A syn?
U synečka mi zase přišlo, že se v noci počůrával trochu déle než by měl a tak jsem mu chtěla malinko pomoct. Na to je vynikající bod kolem lokte – a to mu také pomohlo. Museli jsme trochu upravit i to, aby nepil vodu před spaním a abychom nedělali velké kino před spaním. Často s nimi večer blázním a potom chci, aby spali, což je také hloupost. Jinak naše děti ještě neměly ani antibiotika.
Jsou vaše děti očkované?
Mají jenom jedno očkování, které jsme jim dávali, když měli dva a půl roku. Do té doby jsem to pořád odkládala. Měli jsme štěstí, že jsme s pediatričkou nemuseli dlouho diskutovat. Jasně jsem řekla své a byla úžasná, tolerovala to. Z naší strany potom nebyly peníze na to, aby děti chodily do soukromých a alternativních školek, kde to nikdo nevyžaduje, ale státní ano. Tak tam jsem jim potom musela nechat dát jedno kolo vakcíny. Ale tři dny předem jsem si je ošetřila – děti dostávaly bylinky na ochlazení vrstvy krve, což je ta nejspodnější a nejhlubší vrstva v těle. V den očkování také a tři dny po něm. Aby neměly zvýšenou teplotu, kožní projevy, aby nebyly zchvácené.
Zuzana Zlatohlávková sdílí tip proti bolení hlavy
Co dělat, když nás bolí hlava? Máme také nějaký bod, který si můžeme sami zmáčknout?
Máme. Úžasné je třeba obočí – na vnitřní straně obočí je malinký důleček, na druhé straně totéž. Tyhle dva bodíky si můžete tlačit. Centimetr nad třetím okem nebo přímo třetí oko. Nejsilnějším analgetickým bodem je, když si palec přihodíte k ostatním prstům, k ukazováčku, a vznikne vám na ruce kopeček. Ten když si zmáčknete shora a spojíte prsty s protější stranou dlaně, tak budete mačkat tak, až je to trochu nepříjemné. To je neskutečně rychlá pomoc proti bolesti. Je to opravdu úlevné. Pokud je někomu nepříjemné permanentně to držet alespoň dvacet minut, tak to můžete stimulovat pulsováním.
Můžeme si vás dohledat a přijít za vámi s nějakým problémem? Máte stránky?
Musím si je dodělat. To je mým vztahem k počítačům. Potom se divím, že mám prázdno, ale tak moc bych chtěla pracovat s lidmi. Nemám ani sociální sítě.
O čem dalším promluvila Zuzana Zlatohlávková:
- Kde bere tolik energie
- Do kolika hodin je ráno schopná vyspávat
- Jak se dostala k herectví
- Proč z ní není vrcholová tenistka
- Jak vzpomíná na své dětství
Na hvězdu seriálu Dobré ráno, Brno! Zuzanu Zlatohlávkovou se podívejte do galerie.
Související články
