Adéla byla dlouho sama a neměla o muže ani moc zájem, chtěla tomu nechat volný průběh. Ne tak její okolí – to se naopak snažilo jí neustále někoho „nenápadně“ vnutit.
Už jsem měla dost toho neustálého dohazování. Kam jsem se vrtla, tam mi někdo cpal „budoucího manžela“. Nakonec jsem se omylem postarala o to, že mi jednoho vážně dohodili.
Po rozchodu jsem žádného chlapa nehledala
První vztah mi nasadil laťku poměrně vysoko. S bývalým jsem chodila jedenáct let, byl to můj první kluk. Každý jsme ale chtěli pokračovat jinou cestou, a tak jsme náš vztah ukončili. Dost dlouho jsem se z toho vzpamatovávala a pak si začala užívat volnosti, kterou jsem vlastně od maturity nezažila. Nikoho jsem nehledala, vím už, co chci a počkám si.
Jenže moje okolí má pocit, že sama asi uhniju jako kůl v plotě a pořád mi někdo někoho dohazuje. Už se nemůžu pomalu nikde objevit, aniž bych nebyla představená nějakému vhodnému nápadníkovi. Včera jsem jela k babičce na návštěvu a hned mi dohazovala opraváře televize. Týden předtím mě kamarádka vytáhla do divadla a jakoby náhodou se tam pak objevil její kolega, o kterém mi už vyprávěla.
Stává se mi to neustále a většinou je to pěkně trapné. Šla jsem na večeři s kamarády a přivedli s sebou kluka, který shodou okolností pracoval ve stejném oboru jako já. Jenže mně se nechtělo seznamovat a nespolupracovala jsem. U stolu tak bylo celkem trapné ticho a já to nikomu neulehčovala. Kamarádi vědí, že o to nestojím. Tak proč to pořád dělají?
Skoro jsem se bála jet ke známým na chatu
Moje známá z práce je fajn ženská a spřátelily jsme se. Pozvala mě na chatu, měl to být pěkný víkend a já miluji venkov a přírodu. Nemohla jsem takovou nabídku odmítnout. Obávala jsem se jen, že se tam zase objeví nějaký „náhodný kolemjdoucí“, kterého mi budou chtít namluvit. A taky že ano! Myslela jsem, že se na místě hanbou propadnu.
Seděly jsme s kolegyní na zahradě, opalovaly se a popíjely ledovou kávu. Najednou se tam objevil její muž s jakýmsi Pavlem, který prý přišel kouknout na odpad. Chata se měla brzy rekonstruovat. Obrátila jsem oči v sloup, vyskočila na nohy a udělala piruetu. „Já vám to usnadním, pěkně si mě, Pavle, prohlédněte. Taky nejste k zahození, ale já domluvené námluvy nesnáším," pronesla jsem.
Všichni na mě chvíli mlčky hleděli a pak vybuchli smíchy. Já zrudla, neboť jsem podle Pavlova výrazu pochopila, že jsem se tentokrát sekla. Nebyl to žádný nápadník, možná to byl nějaký ženatý instalatér a já ze sebe udělala husu! O týden později mi Pavel zavolal. Shodou okolností byl také single a pobavila jsem ho.
Nakonec z toho byla láska jako trám
Pozval mě na večeři a vyprávěl mi vlastní zážitky z neúspěšných dohazování. Moje taktika ho ale zaujala, a když jsem přísahala, že to nebyl záměr, dobíral si mě. Jelikož mi s ním bylo fajn, nakonec jsme se začali vídat pravidelně. Moje kolegyně je naprosto nadšená, že to takhle dopadlo.
Po roce jsem se jí zeptala, jestli v tom našem seznámení nehrála žádnou roli. Přivřela oči a uznala, že maličko asi ano: „Věděla jsem, že tam budeš, až Pavel přijde. Ale to je všechno. O zbytek ses postarala sama.“
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.