Alena (23): Kamarádka mi na večírku přebrala kluka mých snů. Ještě nikdy jsem se necítila tak trapně

Studuji psychologii, což může znít ironicky, protože o svých vlastních emocích často nemám ani ponětí. Nedávno se mi začal zrychlovat tep kvůli kvůli spolužákovi. Ondra má v sobě něco, co mě přitahuje jako magnet, a zároveň ve mně probouzí všechny moje nejistoty.

Mohlo by Vás zajímat:

Ilona (36): Kamarádka si od dětství vymýšlí samé lži. Kdysi mi to přišlo roztomilé, z té poslední mě ale mrazí

Ten kluk se mi opravdu líbil

Odjakživa jsem měla problém důvěřovat druhým, snad proto, že se bojím zklamání a zrady. Jenže s ním jsem z nějakého důvodu cítila malou jiskru naděje, že by to mohlo vyjít. Někdy se mi ale zdá, že nejsem jediná, kdo na něj kouká. Je tu totiž ještě Kateřina, moje kamarádka z ročníku.

Nedávno se stalo něco, co moje podezření potvrdilo. Večírek na oslavu konce semestru byl v plném proudu. Stála jsem u stolu a nalévala si punč, když ke mně přistoupila Kateřina. „Tady je ale narváno!“ zakřičela přes hlasitou hudbu.

„Jo, docela mě překvapilo, kolik lidí dorazilo,“ odpověděla jsem.

Rozhlédla se po místnosti a já si všimla, že se její pohled zastavil na Ondrovi, klukovi, o kterém jsem snila. Hned jsem pocítila osten žárlivosti.

„Poctivě se učí na všechny zkoušky,“ prohodila nenuceně, jako by to byla jen náhodná poznámka.

„Jo, je dost ambiciózní,“ řekla jsem krátce, abych nedala najevo podráždění.

Pak jsem Kateřině položila pár neutrálních otázek ohledně školy a plánů do budoucna. Snažila jsem se nedát najevo, co skutečně cítím.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (30): Kamarádka mě pozvala na dovolenou. Měla ale úplně jiné plány, než se mnou sdílet čas

Přebrala mi kluka

Večírek pokračoval, jenže já se nedokázala soustředit na nic jiného než na tu podivnou výměnu názorů s Kateřinou. Připadala jsem si jako v transu a moje myšlenky se točily kolem těch dvou. Potřebovala jsem se ujistit, že jde opravdu jen o moji představivost a že se nic neděje.

Prodírala jsem se přeplněnou místností a rozhlížela se po Ondrovi. Zahlédla jsem ho u dveří vedoucích na terasu. S někým si tam povídal. Zpočátku jsem netušila, kdo to je. Když jsem se přiblížila, srdce mi na vteřinku vynechalo – byla to Kateřina.

Zastavila jsem se a pokusila se několikrát zhluboka nadechnout, abych se uklidnila. Jenže než jsem stihla cokoliv podniknout, všimla jsem si, jak se Kateřina k němu naklonila a políbila ho. Projela mnou vlna vzteku. V mžiku jsem se k nim vydala, poháněná čirou zlostí.

„Co si myslíš, že děláš?“ vykřikla jsem.

Několik lidí kolem se otočilo. Kateřina se rychle odtáhla, Ondra na mě zíral a vypadal šokovaně. Lidé se začali sbíhat a napětí ve vzduchu rostlo. Věděla jsem, že nejde vzít zpátky to, co se právě stalo, ale nedokázala jsem zastavit lavinu emocí.

Najednou někdo vykřikl: „Chodí s oběma!“

Všechny pohledy se okamžitě upřely na Ondru. Cítila jsem, jako by mi ztěžklo celé tělo a čas se zpomalil. Ta slova mi stále rezonovala v uších a ochromovala mě. Dívala jsem se na Kateřinu a na Ondru a snažila se pochopit, co jsem právě slyšela.

Mohlo by Vás zajímat:

Iva (35): Kamarádka si stěžuje, že čeká dalšího syna místo vysněné holčičky. Já bych za zdravé dítě dala cokoliv

Musím si dávat víc pozor na city

Jeho zděšený výraz jen prohloubil můj vztek a nevěřícnost. Bylo to jako rána pěstí. Jak jsem mohla být tak slepá k tomu, že se stýká i s ní?

Chvíli jsem tam jen stála, neschopná reagovat, zatímco mě zaplavovala bolest. Musela jsem čelit pravdě, že jsem se zklamala v člověku, který pro mě byl důležitý. Zasáhlo mě to přímo do srdce. V místnosti zavládlo tíživé ticho a všichni sledovali naši konfrontaci, jako by šlo o divadelní představení.

„Je můj,“ zasyčela Kateřina.

Chviličku jsem nemohla uvěřit vlastním uším. Co se to tu vlastně dělo? „Já... jsem se do něj zamilovala,“ přiznala jsem nejistě, jako bych doufala, že to něco změní.

Mezi námi se otevřela propast, kterou jsem nedokázala překonat. Připadala jsem si paralyzovaná a netušila jsem, jak pokračovat. Nejenže jsem se ztrapnila před spolužáky, ale zároveň jsem přišla o jakoukoli šanci na vztah s Ondrou. Můj svět se zhroutil. Jak jsem mohla být tak naivní?

Stála jsem tam, dívala se na něj a cítila, jak se hroutí moje představy o společné budoucnosti. Uvědomila jsem si, že je lepší mít své emoce pod kontrolou, dokud si nejsem jistá, co cítí ten druhý. Když jsem se vrátila domů, připadala jsem si naprosto sama. Nevím, co přinese budoucnost, ale rozhodně budu mnohem opatrnější, pokud jde o vyjadřování citů. A také si budu dávat větší pozor na kluky...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (39): Zjistila jsem, že moje nejlepší kamarádka byla celou dobu zamilovaná do mého manžela. Musela jsem zasáhnout

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.