Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Iva nemůže uvěřit, jak nevděčně se chová její kamarádka. Je totiž velmi zklamaná, že čeká druhého syna, ale přála si holčičku. Iva, která si prošla ztrátou těhotenství a stále se pokouší o miminko, je z jejího postoje v šoku...
Petru znám už od střední. A přiznám se, že jsem jí vždycky záviděla. Měla vše, na co vzpomněla. Vše jí vycházelo, jak si naplánovala. Plánovala si také najít bohaté a krásného muže, se kterým bude mít dvě děti-chlapečka a holčičku. Jenže to poslední se ji momentálně nesplní. A poprvé zažívá hořké zklamání, že život jí najednou připravil překvapení, se kterým nepočítala...
Těhotná kamarádka mě šokovala
„Ivo, já jsem z toho úplně zničená,“ řekla mi jednou Petra. Seděly jsme u kávy a ona právě přišla z těhotenské prohlídky u gynekologa.
„Proboha, něco je s miminkem?“ vyhrkla jsem vyděšeně. Myslela jsem si, že třeba nedopadly dobře nějaké testy.
„Ale ne. Jen čekáme druhého kluka,“ odpověděla s výrazem, jak kdyby to bylo největší rodinné neštěstí. „Víš, jak strašně jsem chtěla holčičku. Už jsem si nakoupila i nějaké šatičky a a růžové mašle...“
Na chvíli jsem zůstala beze slov. Koukala jsem na její zklamaný výraz a nejraději bych ji jednu vrazila, aby se probrala. Šíleně mě to vytočilo. Jak může být tak nevděčná a rouhat se? „Ale vždyť je to přece jedno, ne? Hlavně, že je miminko zdravé,“ odpověděla jsem. A musela se hodně držet.
„Ne, není to jedno,“ trvala na svém. „Je to úplně jiný svět. Už mi z těch všech autíček a fotbalu hrabe...“
Její chování mě úplně vytočilo
Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. „Petro, uvědomuješ si, co říkáš?“ začala jsem. „Já bych dala cokoliv, abych mohla mít dítě. Prošla jsem si potratem a pořád doufám, že se nám to povede. A ty se tady rouháš, jen protože nebudeš mít vysněnou princezničku?“
Petra na chvíli zmlkla. „Promiň, já zapomněla, že vám to nejde. Jasně, zdraví je nejdůležitější,“ řekla nakonec. „Ale stejně mě to bude asi pořád mrzet....“
Byla jsem z ní v šoku. Možná, kdybych si neprošla tou náročnou cestou za miminkem, dokázala bych ji trochu pochopit. Ale tohle mě šíleně vytáčelo. A v duchu jsem si říkala, že je to snad osud, že také jednou v životě nemá vše, jak si nalinkovala.
„Víš, kolik žen by dalo všechno na světě, aby mohly být matkami? Chudák malý, ještě se ani nenarodil a ty už ho takhle odsuzuješ. Že se fakt nestydíš,“ řekla jsem jí na rovinu.
Petra jen pokrčila rameny a raději změnila téma. Já ale byla tak rozhozená, že jsem musela odejít.
Naše přátelství jsem raději ukončila
Po tom rozhovoru jsem se na ni už nemohla dívat stejně. Bylo mi líto toho nenarozeného chlapečka, který ještě ani není na světě, a už je pro svou matku zklamáním.
Vztek a lítost se mě nepustil ani po několika dnech. A rozhodla jsem se Petře napsat upřímnou zprávu.
„Petro, myslím, že si musíme dát pauzu. Tvoje postoje mě hodně zklamaly a necítím, že bychom teď mohly být v kontaktu.“
Odpověděla mi, že to nechápe. Myslela si prý, že jsme kamarádky a může být ke mně upřímná. Podle ní si spousta rodičů přeje nějaké pohlaví více. A když se jim to nesplní, prožívají také určité zklamání. Jen málokdo to takto nahlas přizná.
Možná má trochu pravdu. Ale pro mě znamená dítě opravdový dar. A nikdy bych se takto nedokázala rouhat. Když vidím, jakou náročnou cestou si některé ženy musí projít, nedokážu pochopit, jak někdo může být nevděčný za zdravé miminko. A je dobře, že jsou ještě nějaké věci, které ovlivnit nemůžeme. Třeba pohlaví dítěte na objednávku.
Rozhodla jsem se proto, že Petra je pro mě uzavřená kapitola. Třeba bude nakonec jako máma dvou chlapečků šťastná a všechno jí dojde. Ale teď ze mě vysává jen energii. Chci se soustředit na svou cestu k mateřství. Vždy k í budu přistupovat s pokorou a vděčností. I kdybych měla mít třeba tři děti stejného pohlaví...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
