Facebook
Instagram
Anna se snaží uklidnit svou kamarádku, která se octla v nezáviděníhodné situaci. Její manžel totiž chodí pomáhat mladé a hezké sousedce. Je u ní skoro každý den. Co když má sousedka něco za lubem?
Už jsou to alespoň tři měsíce, co jsem naposledy viděla Viktorii (42). Je to moje nejlepší kamarádka a abych byla upřímná, opravdu mi chybí. Když mi jednoho dne zavolala a řekla, že má odpoledne volno a můžeme se sejít, byla jsem nadšená.
Kamarádka má trápení
Když jsem vešla do našeho oblíbeného podniku, Viktorie už tam byla. K mému překvapení neměla svůj obvyklý zářivý úsměv. Vypadala ztrápeně.
„Zlato, nevypadáš moc dobře... Děje se něco? Máš nějaké problémy?“ zeptala jsem se.
„Mám velké problémy. Tak velké, že už ani nemůžu spát,“ odpověděla a těžce si povzdechla.
„Tak povídej, o co jde? Je to práce? Nebo něco doma?“
„Mám strach, že mě Prokop opustí kvůli jiné ženě,“ přiznala po chvíli.
Byla jsem zaskočená.
„Mluvíš o svém manželovi? Ale prosím tě, Viktorie. To se nikdy nestane! Je do tebe pořád zamilovaný jako v den vaší svatby!“
„To jsem si taky myslela. Ale poslední dobou o tom pochybuji...“
„A proč?“
„Je to složité...." nedořekla, protože ji přerušil číšník, který se zeptal, jestli jsme si už něco vybraly. Objednala jsem dvě kávy a dva větrníky. Tato kombinace nám vždycky zlepší náladu.
Má mladou a atraktivní sousedku
„Všechno to začalo asi před dvěma měsíci, když se do bytu vedle nás nastěhovala nová sousedka. Ta potvora se jmenuje Aneta...“ začala Viktorie a pak se odmlčela.
„Je mladá a atraktivní?“ hádala jsem.
„Přesně! Nemůže jí být víc než třicet a vypadá jako modelka. Nenajdeš chlapa, který by se za ní neotočil.“
„A Prokop se za ní taky otáčí?“
„To je ten nejmenší problém. On za ní dokonce chodí. A dost často.“
„Cože?“ vyjekla jsem.
„Prý jí pomáhá s opravami nebo stěhováním nábytku.“
„To si děláš srandu.“
„Už jí zapojil pračku, spravoval zásuvky, opravil splachovač na toaletě a teď jí prý montuje poličky...“
„Možná opravdu potřebovala pomoc...“ nadhodila jsem.
„Vážně tomu věříš? Protože já ne! Jednou nebo dvakrát můžeš poprosit souseda o pomoc. Ale ona si Prokopa volá skoro každý den. Mám pocit, že se jí zalíbil a snaží se mi ho přebrat. A všechny ty opravy jsou jen záminka... Víš, jak to chodí... Kafe, čaj, pak třeba sklenička vína...“
„Řešila jsi to s ním?“
„Chtěla jsem, ale vysmál se mi. Řekl, že je to jen přátelská výpomoc a Aneta nemá postranní úmysly. A dodal, že i kdyby měla něco v plánu, tak by to stejně nevadilo, protože jeho srdce patří jenom mně.“
„Neříkala jsem ti to?“
„Jo, říkala... Ale k čemu mi to je? Nevěrní manželé vždycky lžou svým ženám, slibují jim věčnou lásku. A ženy, které nic netuší, se o nevěře dozvědí až jako poslední, většinou když už je pozdě. Bojím se, že tohle je začátek konce našeho manželství...“
„Ale no tak... určitě to nebude tak zlé.“
„Nech si ty řeči. Vím, jak vypadám a kolik mi je. Nemám proti Anetě šanci...“
Prý to byl planý poplach
Viktorie další dny mlčela jako zařezaná. Několikrát jsem měla chuť jí zavolat, ale pokaždé jsem se zastavila. Nechtěla jsem situaci ještě víc komplikovat. Řekla jsem si, že až bude potřebovat podporu a rameno k vyplakání, sama se ozve.
Abych byla upřímná, moc jsem nevěřila v šťastný konec tohoto příběhu. Čím déle jsem přemýšlela o celé situaci, tím víc jsem byla přesvědčená, že její obavy jsou zcela na místě. A že Prokop ji nakonec nechá kvůli mladší sousedce.
Viktorie se ozvala za dva týdny a navrhla, abychom se sešly v kavárně. Čekala jsem, že bude smutná, ale zářila štěstím.
„Měla jsi pravdu, nakonec to není tak zlé! Ve skutečnosti je to super, opravdu super!“ vykřikla nadšeně, jakmile jsem se posadila.
„Sousedka se odstěhovala?“
„Ne, pořád bydlí vedle. Ale ukázalo se, že má přítele, do kterého je blázen. Pracoval někde v zahraničí, takže jí nemohl pomoci s přestěhováním a všemi těmi opravami. Ale před dvěma dny se objevil s velkými kufry. Vypadá to, že zůstane delší dobu!“
„Takže jsi v klidu? Zákusek není potřeba? Stačí ti káva?“
„Možná bylo by fajn objednat nějaké dobré víno! Abychom oslavily tuhle skvělou zprávu. Já platím...“ řekla s úsměvem.
Nic se nezměnilo
Než stačila přivolat číšníka, zazvonil jí telefon.
„Miláčku? Cože jsi říkal? To si děláš srandu! No dobře, když musíš, tak jdi!“ zavrčela a zavěsila.
Veselý výraz jí okamžitě zmizel z tváře a nahradil ho vztek.
„Stalo se něco?“ zeptala jsem se.
„Volal můj drahý manžel.“
„Myslela jsem si to. O co jde?“
„Volal, aby mi sdělil, že se u nás stavila Aneta. Opět ho požádala o pomoc. Tentokrát potřebovala, aby jí vyměnil vodovodní baterii v kuchyni.“
„Počkej, říkala jsi, že její přítel už přijel a...“
„Ano, ale ten chlap je asi totálně neschopný. A můj Prokop samozřejmě souhlasil, že ho zastoupí. Věřila bys tomu?“
„Jo... Chlapi jsou dneska fakt na nic! Ten tvůj je opravdový unikát,“ poznamenala jsem a rychle zavolala číšníka.
Objednala jsem kávu a větrníky. Myslela jsem si, že něco na uklidnění nervů nám neuškodí. Hrozba je menší, ale asi stále reálná...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Související články
