Bára a její manžel si prošli velkou krizí. Její muž se zamiloval do jiné ženy a Bára byla přesvědčená, že rozvod je jediné řešení. Její bývalý muž ale začal brzy všeho litovat. Bára se nakonec rozhodla, že mu dá ještě šanci. Ale její rodina se s tím nedokáže smířit a odmítla jejich “nové manželství” podpořit.
S Petrem to byla od začátku láska jako trám. A dokonce jsem věřila, že spolu zestárneme... Jenže i nás nakonec potkala krize. Moc jsme toužili po rodině, ale naše snažení vytoužené dítě nepřineslo. Místo toho jsme řešili nevěru...
Konec, který jsem nechtěla
Nikdy bych nevěřila, že jednou řeknu větu: „chci se rozvést“. Ale když jsem zjistila, že můj manžel Petr má už delší dobu poměr s mladou holkou z posilovny, nemohla jsem to unést. „Báro, je mi to vážně líto,“ řekl mi tehdy. „Zamiloval jsem se do někoho jiného.“
Byla to rána pod pás. Milovala jsem ho a myslela si, že náš vztah je pevný. A naivně si myslela, že i on touží po rodině. Jenže dva roky snažení o těhotenství nás nakonec rozeštvalo. A pak přišla ta mladá a bezstarostná holka, která ho úplně zblbla. Rozvod byl těžký, ale nezbytný. Byla jsem přesvědčená, že za tím vším musím udělat tlustou čáru a začít znova. Jinak a s někým jiným. Jenže vůbec jsem toho nebyla schopná.
Nakonec jsem mu odpustila
Petr mě ale po pár měsících kontaktoval. „Barunko, udělal jsem obrovskou chybu,“ řekl mi do telefonu. „Ona byla jen poblouznění. Nikdy jsem tě nepřestal milovat,“ říkal a chvěl se mu hlas. A mě to pořádně rozhodilo. Co si o sobě jako myslí? Takhle mě zradí a myslí si, že vše bude jako dřív?
„Petře, to přece nemyslíš vážně. Už je mezi námi konec,“ odpověděla jsem tvrdě. Jenže on nepřestal. Dva měsíce mi posílal květiny, dárky, psal omluvné a zamilované zprávy. A tak jsem se rozhodla, že se potkáme. Když jsem ho zas po dlouhé době viděla, byla jsem pořádně nervózní. Bylo to jak na prvním rande a mně došlo, že ho nedokážu vymazat ze svého života. „Chci, abychom to zkusili znovu. Odpusť mi, prosím,“ opakoval stále a já mu znovu uvěřila.
Bylo těžké přiznat si, že ho pořád miluji. Trvalo mi měsíce, než jsem mu dokázala odpustit. Nakonec jsem ale věděla, že si zaslouží druhou šanci.
Na druhou svatbu už rodina nepřišla
Nakonec jsme se rozhodli, že se znovu vezmeme. Chtěli jsme nový začátek, nový slib. Ale když jsem to oznámila rodině, nesetkalo se to s pochopením. „To nemyslíš vážně,“ řekla mi má sestra. „Jak mu můžeš po tom všem znovu věřit?“
„Je to moje rozhodnutí,“ odpověděla jsem. „Miluje mě a já miluju jeho. Chci být s ním.“
Moje máma mi to také vyčetla. „Báro, děláš chybu. On se nezmění,“ řekla mi. „Jestli tě znovu zklame, nechoď pak za mnou brečet.“ Moc mě to mrzelo, ale i tak jsem jim doma nechala svatební oznámení. A naivně doufala, že se nakonec na obřadu objeví. Ale z rodiny nepřišel nikdo. Místo toho jsem měla kolem sebe pár přátel, kteří nás neodsoudili.
Za svým rozhodnutím si stojím
Mrzí mě, že rodina můj nový začátek nepřijala. Často na to myslím a doufám, že jednou změní názor. Za svým rozhodnutím si stojím.
Petr se snaží každý den ukázat, že své chyby lituje, že si mě váží a že to myslí vážně. Možná mu někteří nikdy neodpustí, ale já věřím, že opravdová láska si druhou šanci zaslouží.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.