Blanka (36): Trpím emočním přejídáním. Když mi bylo nejhůř, vážila jsem rovný metrák

Už jsem na sebe naštvaná. Kladu si otázku, kam se poděla moje disciplína. Zhubnutí mi pomohlo, fyzicky jsem na tom lépe, přesto kila pomalu nabírám zpět.

Mohlo by Vás zajímat:

Charlotta (30): Kolegyně zázračně zhubla. Nad její metodou mi zůstává rozum stát

Přejídala jsem se

Vážila jsem rekordní metrák. Cítila jsem se pod psa. Bolely mě klouby, zadýchávala jsem se při chůzi, a když jsem se náhodou zahlédla v zrcadle, nebyl to pěkný pohled. Přesně prvního března jsem si řekla, že svoje tělo už nechci dál devastovat. Ze dne na den jsem si sestavila jídelníček, který jsem začala striktně dodržovat. Vše, co jsem strčila do pusy, jsem si zapsala do kalorických tabulek.

Pro informaci jsem si jeden den zapsala vše, co jsem snědla v původním režimu. To znamenalo, že jsem prakticky celý den v práci nejedla a po příchodu domů jsem během odpoledne pořádala nájezdy na lednici. Šunka, sýr, párky, pečivo mi utišily prvotní hlad. Mezitím jsem si uvařila teplou večeři, kterou jsem snědla taky. A za hodinu jsem dostala chuť na sladké. Zahnaly to dvě tatranky.

Jenže potom jsem začala být ve stresu ze svého chování, vzpomněla si na zaměstnání a už to jelo. Do žaludku jsem poslala rozpečenou housku se šunkou, sýrem a kečupem. A jako sladkou tečku na závěr jsem si dopřála čokoládu. Hodnoty z tabulky jasně ukazovaly, že jsem do sebe za krátkou dobu dostala tolik kalorií, že bych další den nemusela vůbec jíst...

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (33): Chtěla jsem natrvalo zhubnout. Jenže jídlo je pro mě tím největším potěšením a nehodlám celý život trpět

S přejídáním je konec!

Prvních pár dní v novém režimu jsem trpěla jako zvíře. Měla jsem chuť na sladké. Po příchodu z práce mi chyběl rituál u lednice. Při sledování televize mi chyběl pytlík lupínků v ruce. Zkrátka jsem musela zlomit psychické závislosti, které jsem si vypěstovala svým nezdravým životním stylem. Kdykoliv jsem měla pokušení, že otevřu lednici a zhřeším, vzala jsem psa na procházku. Jsem přesvědčená o tom, že ho kvůli mně bolely nohy.

Za tři měsíce jsem shodila patnáct kilo. Cítila jsem se lépe. Dokonce jsem v létě byla na dovolené a režim jsem si udržela. Ač se v jídelně stoly prohýbaly pod váhou jídla, jedla jsem střídmě. Odměnou mi bylo, že po návratu z dovolené jsem byla dokonce o kilogram lehčí. Jenže pak přišel podzim a s ním každoroční stresy v zaměstnání. A to už bylo na mě moc. Neustála jsem to...

Mohlo by Vás zajímat:

Dáša (55): Cvičila jsem a zhubla 23 kilo. Pohyb se ale stal drogou devastující mé manželství

Kila letí nahoru

Jsem na sebe naštvaná. Celý den se držím plánu a jím připravené jídlo v krabičkách. Pak přijdu domů a vzpomenu si, jak se ke mně nespravedlivě zachovala kolegyně a je to. Neudržím se a tu nepříjemnou emoci zajím něčím sladkým.

Nevrátila jsem se ke svému nezřízenému způsobu stravování. Ale ani nemohu říct, že jsem zvítězila nad svým emočním přejídáním. Za poslední měsíc jsem přibrala necelé dvě kila. Viníkem je večerní mlsání oříšků a čokolády. Nechci se vrátit na původní váhu. Bohužel se mi to nedaří zastavit.

Zvýšila jsem tělesnou aktivitu a denně chodím se psem na dlouhé procházky. Možná díky tomu jsem nepřibrala ještě více. A ještě jsem se odhodlala a zatelefonovala na obezitologii a domluvila se na konzultaci. Tento krok vnímám jako začátek a doufám, že znovu nastartuji svou vůli žít zdravě. Vždyť mám manžela a dcerku. To je spousta důvodů, abych se snažila být zodpovědná vůči svému zdraví.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Diana (27): Díky americké reality show jsem se rozhodla zhubnout, vyděsilo mě, jak vypadají soutěžící

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.