
Bořek je poslední dobou dost otrávený z chování lidí. Ať jsou to rodinní příslušníci, kolegové v zaměstnání nebo široká skupina kamarádů či známých. Hovory často z jejich strany končí jednoduchými závěry. Bořek se často musí držet, aby něco na jejich adresu neřekl.
Už si začínám myslet, že mám krizi středního věku nebo nějaký mužský přechod. Jak jsem celý život byl nad věcí a bral lidi takové, jací jsou, poslední dobou nedávám lidskou hloupost. Obzvláště, je-li nakombinována se zákeřností.
Rodinné oslavy se staly nesnesitelnými
Ještě před deseti lety jsem miloval rodinné oslavy. Já i manželka máme čtyři sourozence. To znamená, že když se všichni někde sejdeme, zabereme celou restauraci. Pokaždé jsme museli vybírat restauraci, která měla i dětský koutek a ještě lépe hřiště. Našich třicet dětí byla divoká tlupa. Sestřenice, bratranci a sourozenci dokázali obsadit celé hřiště a tam během chvilky vymyslet neskutečné pitomosti. Nejednou se stalo, že jejich hrátky skončily zlomenou rukou.
Doslova mi pijí krev manželky mých bratrů. Jsou to takové hloupé husičky. Zajímají je jenom seriály v televizi a nakupování oblečení. Změnily se. Z bezva holek se staly afektované potvory. Moje manželka dorazila na rodinné setkání s neumytými vlasy. Bezvýznamná záležitost. Zkrátka to nestihla. Přesto si dovolím tvrdit, že jí to slušelo víc jak jim. A tyhle dvě husy jí to daly sežrat. Udělaly tam z toho takové haló, jako by to byla nejdůležitější věc na světě.
Kolega v zaměstnání mě dohání k šílenství
V zaměstnání mi přidělili nového kolegu, abych ho zaučil. Dva měsíce jsem se mu aktivně věnoval, aby pochopil vše z naší pracovní náplně. Jenže jsem viděl, že to zrovna není nejostřejší tužka v penále. Musel jsem mu vše několikrát opakovat. Ale jelikož měl o sobě vysoké mínění, tak několikrát týdně jsem poslouchal: „Hele, ty chytrolíni z druhé kanceláře jsou hloupí, jak daleko vidí.“ A přitom jim zkušenostmi nesahal ani po kotníky.
Kolega dělal chyby a když jsem ho opravil nebo po něm chtěl, aby něco zpracoval sám, nezvládal to. Pak se na mě podíval s tázavým výrazem a pronesl, že vůbec nepochopil, že to měl udělat. Jeho postoj byl vůbec zvláštní. Tento pán neustále něco nechápal. Ale to není v mém zaměstnání sám. Většinou ti, kdo moc neumí, o to víc jsou lepší v pomlouvání, záškodnictví a donášení vedení.
Nemám problém věci vysvětlit
Jsem nesmírně vděčný za svou manželku. Je to chytrá žena. Skromná, přirozeně krásná a má sebereflexi. Když se bavíme o nějakém problému, umí nad sebou zapřemýšlet. Tato naše společná vlastnost vybrušuje náš vztah k dokonalosti. Jsem za to moc rád. Moje rodina je pro mě můj ostrůvek pohody. Zato, když něco řeším s kamarády, tak místo aby přiznali pochybení, tak lžou nebo si směšně vymýšlejí.
A v našem věku je to již trapné. Onehdy jsem půjčil knihu kamarádovi a vrátila se mi roztrhaná. Kamarád tvrdil, že už zničená byla v době zápůjčky. To samé se mi stalo s vertikutátorem. Kamarád mi ho vrátil nefunkční. Měl totálně zdemolovaný rotační válec s péry. Opět jsem poslouchal výmluvy jak od školáka základní školy. Při těchto situacích se snažím vše vysvětlit, ale nejde to. Proto jsem si nechal vyrobit velkou ceduli na stěnu do garáže: Všechno se dá vysvětlit, bohužel ne všem. A to byste se divili, kolik potrefených hus se ozve, co to mám za blbou ceduli.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.