Bronislav (32): Vzhled mojí sestřenice mě šokoval. Evidentně jí chybí sebeúcta a zdravý rozum

Jako děti jsme trávily čas u babičky a dědy. Já s bratrem a sestřenice s bratrem. Prarodiče měli co dělat, aby nás uhlídali. Dnes velice rád vzpomínám na tyto staré časy, na svoje dětství a s láskou posílám poděkování do nebe prarodičům, jaké hezké dětství nám zajistili.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (39): Moje sestřenice k nám občas chodila na návštěvu. Jedné noci se stal trapas, na který nikdy nezapomenu

Dlouho jsme byli silná čtyřka

Když jsme chodili na vysokou školu, tak se naše parta z dětství scházela pravidelně v hospodě. Na kus řeči. Vždy jsme počítali drobné, kolik piv si můžeme dopřát. Byli jsme chudí studenti. Ale pojilo nás příbuzenské pouto, vzpomínky z dětských let a hlavně touha udržet kontakt. To se nám v posledních letech moc nedaří.

Brácha odjel pracovat do Ameriky, bratranec je dobrodruh a poslední rok pobývá v Austrálii. Já jsem po vysoké škole odjel dělat kariéru do Rakouska, kde jsem se po čase i oženil. Sestřenice Eliška jako jediná zůstala v našem rodném městě. Měla Brno ráda. Začala pracovat v jedné firmě na manažerské pozici a nemohla si svůj život vynachválit. Jediné, co jí chybělo ke spokojenosti byl partner.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (33): Při pobytu na chalupě jsem o sestřenici zjistila dost nechutnou věc. Nejhorší je, že k tomu vede i děti

Byla to přirozeně hezká holka do nepohody

Eliška byla na střední škole samá ruka, samá noha. Měla dlouhé hnědé vlasy a pamatuji si, že se neustále všemu smála. To se nezměnilo ani na vysoké. Prostě holka do nepohody, co nezkazí žádnou legraci. Po mém odjezdu do Rakouska jsme byli v kontaktu jen přes zprávy a telefonní hovory. Věděl jsem, že Eliška hledá partnera. Eliška vždy věděla, co chce. A tak jsem roky poslouchal, jak se jí nedaří najít svého vysněného prince.

Trochu tomu napomáhal fakt, že Eliška se v životě chtěla mít dobře. A tak jsem ji trochu podezíral, že jí nikdo není dost dobrý. Ale byl to její život. Náš kontakt ustal a když jsme si napsali, zjistili jsme, že jsme oba ve vztahu. Já potkal svou Ingrid a založili jsme rodinu. Narodil se nám syn. A Eliška potkala staršího úspěšného právníka, který jí dokázal nabídnout to, co v životě hledala.

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (18): Odmítám jít sestřenici na svatbu. Myslí si, že můj účes pokazí tu její vesnickou veselku

Šok na rodinné oslavě jsem nerozdýchal

Minulý rok se konala velká rodinná sešlost a já moc těšil. Účast přislíbili všichni. Každému z rodu jsem věnoval chvilku, abych s ním prohodil pár slov. Eliška se svým přítelem dorazila s několikahodinovým zpožděním. Když vešla na zahradu, vůbec jsem jí nepoznal. Z přirozeně hezké holky nic nezbylo. Na první pohled mě šokovala obří silikonová ňadra, která neladila k její velice útlé postavě.

Vlasy měla platinově bílé a celá vypadala tak nějak uměle. V obličeji neměla moc mimiku. Při hovoru se nesmála, natož aby dokázala pozvednout obočí. Po celou dobu hovoru měla stejný výraz v obličeji. Její partner se na ní díval se zalíbením a já pochopil, že vzhled Elišky je jeho dílo. Eliška vyměnila své mládí a vzhled za luxus. Měla na sobě značkové šaty a v ruce kabelku, která byla dražší než auto mých rodičů. Ale daň byla vysoká. Ztratila rozhodovací právo. „Eliško, rád jsem tě viděl. A opatruj se. Zdraví máme jenom jedno,“ uzavřel jsem naše setkání. S oprávněnými obavami.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lída (59): Donesla jsem vnukovi sestřenice čokoládu. Větší pozdvižení jsem už dlouho nezažila