Darina (32): Jsem na rodičovské a připadám si bezmocná. Manžel kontroluje každý můj nákup, vyčítá mi i bonbony pro syna

Když jsem po roční známosti s Jirkou otěhotněla, byla jsem trochu zaskočená. Ještě jsme se pořádně neznali, ani spolu intenzivně nebydleli. Ale očekávané dítě všechno urychlilo. Nastěhovala jsem se k Jirkovi a ještě před porodem jsme stihli svatbu...

Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o penězích

Společný účet nebyl dobrý nápad

Tehdy jsem ještě sama vydělávala a byla zvyklá se na nákladech podílet rovným dílem. A tak jsem si žádného zvláštního vztahu k penězům u Jirky nevšimla. Vše se ukázalo, až s mým nástupem na rodičovskou... Manžel přišel s nečekaným návrhem. „Darino, budeme se muset teď trochu uskromnit. Bylo by lepší, kdybychom tvou rodičovskou dávali na společný účet. Bude to přehlednější,“ řekl mi tehdy.

Neviděla jsem na tom nic špatného. Neměla jsem důvod Jirkovi nějak nedůvěřovat. A vlastně jsem byla i pyšná, že je zodpovědný a bude mít celou naší finanční situaci a rodinný rozpočet pod kontrolou. To jsem ale netušila, co mě čeká... Brzy jsem pochopila, že to nebyl jen nevinný návrh. Pod přísnou kontrolou totiž nemá jen peníze, ale i mě.

Jednou jsem přišla domů s novými zimními botami pro syna. „Za kolik byly ty boty?“ zeptal se mě. „Měli nějaký výprodej, vyšly na půlku. Takže skvělý kup! Jsou značkové a kvalitní,“ odpověděla jsem nadšeně. Jenže Jirka radost vůbec neměl.

„Šest set? Tak drahé? A za měsíc z nich vyroste,“ reagoval okamžitě. „Vždyť toho ještě moc nenachodí, stačily by mu nějaké z druhé ruky, ne?“ Spustila jsem na něj vlnu argumentů, ale bylo vidět, že jsem ho nijak nepřesvědčila. Pak mi rázně řekl: „Od teď to budeš se mnou vše konzultovat a já budu kontrolovat, za co utrácíš.“ Strašně mě to ponížilo, připadala jsem si jak nesvéprávná.

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (32): Můj muž plánuje jít na rodičovskou místo mě, ale já mám velké obavy. Vždyť neumí vařit ani prát

Kontroluje každou mou útratu

Od té doby začal kontrolovat všechno, co jsem koupila. Zkoumal každý nákup. A řešil i blbou zmrzlinu nebo bonbony pro syna. „Proč jsi mu koupila další sladkosti? To přece není potřeba,“ říkal, když viděl, že jsem synovii koupila čokoládu. A když jsme si jednou dovolila jít s kamarádkou a její dcerou do dětského parku, byl oheň na střeše. Nechápe, proč bychom “tyhle pračky peněz” měli podporovat. Vždyť stačí jít na hřiště, které je zadarmo. Jen jsme nevěřícně kroutila hlavou. A říkali si, koho jsem si to proboha vzala. A jak jsem mohla být tak slepá...

Neustále mi dává najevo, že utrácím za zbytečnosti. Skoro každý den se kvůli tomu hádáme a já si připadám bezmocná. Mohla bych požádat mámu o nějaké peníze, ale bojím se přiznat. Nebyla ze vztahu s Jirkou moc nadšená a je mi jasné, že by se do toho začala ještě montovat. A dusno by bylo ještě větší.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (60): Dcera chce, aby na rodičovskou dovolenou šel její manžel. Podle mě muži nezvládají péči o děti

Cítím se jako ve vězení

Připadám si čím dál víc bezmocná. Bojím se už jít skoro na běžný nákup, aby tam zas nenašel něco, co jsem pořídit neměla nebo koupila moc draze.

„Vážně musíš řešit každou korunu?“ vybuchla jsem opět nedávno.

„Jen se snažím, abychom měli rozumné výdaje a nedostali se do nějakých problémů,“ odpovídá vždy, když se kvůli tomu chytneme.

Nemyslím si, že bych utrácela nerozumně. Určitě na tom nejsme tak špatně, abych synovi nemohla koupit nové boty nebo mu dopřát nějakou zábavu či radost navíc. Jenže manžel mě vidí jako nezodpovědnou. Lituji, že jsem přistoupila na to, aby moje peníze šly na společný účet. Kdybych měla něco svého, cítila bych se mnohem svobodněji. A tak přemýšlím, jak to vyřešit. Představa, že minimálně další rok a půl, než zas nastoupím do práce, budu snášet kontrolování a výčitky, mě děsí. Doufám, že najdu cestu, jak to změnit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Edita (23): Musím na rodičovské dovolené pracovat. Přítel nás odmítá živit