Darina (41): Můj náměsíčný syn mě děsí. Nejednou mi připravil pořádný noční úlek

Od narození jsem strašpytel. Od dětství jsem se všeho bála, na letních táborech jsem nesnášela stezku odvahy a v dospělosti se nedívám v televizi na žádné horory.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (62): Můj syn se oženil, ale nikdo se o něj nepostará tak jako já. Jsem z toho smutná

Po rozvodu jsem na vše sama

Když byly synovi dva roky, manžel nás opustil. V zaměstnání se zamiloval do mladé kolegyně. Prý nedokázal odolat prvotnímu pokušení a z románku byla láska jako trám. Tak silná, že se kvůli mladé milence rozvedl a opustil nejen mě, ale hlavně svého vymodleného syna.

Syn Lukáš byl malý, a tak otcův odchod nijak nevnímal. Stejně jsme byli neustále sami dva spolu. Zamilovaný manžel mi tvrdil, že v práci musí pracovat na přesčas a zatím se tam oddával intimním chvilkám s kolegyní. Takže syn neměl k otci silné vazby. Nevěnoval se mu. Po rozvodu jsme chvíli žili u rodičů a po čase se přestěhovali do bytu. To byly synovi tři roky.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlata (45): Zamilovala jsem se do syna své kamarádky. Vím, že je to bláznivé, ale také velmi vzrušující

Výchova syna je obohacena o strašidelný prvek

Lukášek má svůj pokojíček na hraní, ale v noci spolu spíme ve velké posteli u mě v ložnici. Před spaním si povídáme a já tyto chvíle miluji. Nicméně už dva roky mě děsí synovo chování. Lukášek je totiž náměsíčný. Poprvé jsem myslela, že dostanu infarkt. Něco mě v noci vzbudilo. Pocit. Divný pocit. Otevřela jsem oči a úlekem vyskočila z postele.

Lukášek stál u mě u postele. Měl zavřené oči a sklopenou hlavu. Jen stál. Skláněl se nade mnou. Když jsem se oklepala z prvotního šoku, vzala jsem ho do náručí a odnesla do postele. Tam se až syn probudil, něco zamumlal a rázem usnul. Klepala jsem se a do rána nemohla usnout. Tak moc mě zážitek rozhodil.

Mohlo by Vás zajímat:

Ljuba (59): Můj syn se narodil s hendikepem a musel překonat hodně překážek. Jsem na něj velmi pyšná

Druhý den si nic nepamatoval

Nebo se mi stalo, že jsem se probudila a syn seděl na posteli. Opět měl sklopenou hlavu a zavřené oči. Něžně jsem ho uložila ke spánku a sama čekala na první ranní sluneční paprsky. Nesnáším tmu v noci. Nejhorším zážitkem pro mě bylo, když jsem šla potmě na toaletu a cestou jsem potkala Lukáška. Lekla jsem se malého tělíčka. Stál opřený o zeď.

Opět hlavu v předklonu. „Lukášku, co tady děláš? Pojď spát,“ jemně jsem syna vybídla. Už jsem k němu natahovala ruce, že ho nasměruji do postele, syn se odrazil od zdi a šoural se do kuchyně. Pomalu, kymácel se u toho a vydával tiché zvuky. K smrti vyděšená jsem šla za synem a lehce s ním zatřásla. Vzbudil se a nechápavě na mě hleděl. Druhý den si samozřejmě nic nepamatoval. A pro mě se spánek stal noční můrou.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzka (34): Tchyně mě stále porovnává s první manželkou svého syna. Není jednoduché žít v jejím stínu