
Darina pracuje v pojišťovně. Miluje boty na vysokém podpatku a krátké sukně. To asi zaujalo jejího ctitele. Ač je Darina rozvedená a přála si potkat novou lásku, toto je už na ní moc. Její ctitel má divné choutky a neustále o nich Darině píše. Osobně žadoní v práci a Darinu to už začíná obtěžovat.
Jsem pár let rozvedená a už delší dobu si přeji potkat novou životní lásku. Někoho, s kým bych utvořila trvalý vztah. Netlačím na pilu a věcem nechávám volný průběh.
Jdu štěstí naproti, ale je to marné
Rozhodla jsem se, že věcem nechám volný průběh. Nebudu si zakládat profil na seznamce, ale dovolím si být lehce naivní a věřím, že potkám někoho přirozeně. Třeba v zaměstnání, v obchodě nebo v kavárně. A jediné, co pro to aktivně mohu udělat je, že o sebe pečuji. Za každou cenu se snažím, abych byla dokonale upravená. Vstávám o hodinu dříve než normálně do práce. Každé ráno si umyji vlasy a vytvořím si účes. Obvykle vlasy lehce navlním. Zvolím líčení podle oblečení.
A pokaždé mám sukni deset centimetrů nad kolena nebo kalhoty, halenku a hlavně boty na vysokém podpatku. V mém věku už chci být elegantní dáma a zaujmout svým stylem. Ne lacinou vyzývavostí. A musím říct, že se mi muži dvoří. Bohužel jsou všichni ženatí. Donesou mi do práce květinu a navrhnou schůzku. Když se jich zeptám, zda jsou zadaní, zatím se nenašel nikdo, kdo by hledal něco víc než intimní chvíle. Takové schůzky odmítám. Mám své zásady.
Konečně nezadaný ctitel, ale zdaleka ne ideální
V kavárně to samé. Občas na mě někdo významně mrkne, ti drzejší si ke mně přisednou ke stolu, ale výsledek je stejný. Opět ženatí muži, mladší než já, hledající pár chvilek povyražení. Ale nenechala jsem se znechutit neúspěchem. Jsem ráda, že jsem dospěla do bodu, kdy o sebe pečuji. Mám čas, peníze a chuť. Nikdy v životě mi to víc neslušelo jak teď. Nikdy jsem nebyla tak upravená. A nikdy jsem nenosila boty na podpatku. Tento detail bohužel zaujal mého posledního ctitele.
Na první pohled vypadal dobře. Sice bych si ho musela trochu předělat, ale holič by to spravil. Richard, tak se jmenoval, byl sympatický a hltal mě pohledem. Jeho pohled neustále sklouzával k mým nohám. Evidentně byl tento muž zaměřený na nohy. Nosil mi do zaměstnání květiny a nesměle mi je předával. Až se osmělil a pozval mě do kavárny: „Mohl bych vás pozvat na kávu? Jsem z vás naprosto šílený. Od té doby, co jsem vás uviděl, tak nemůžu spát. Stále na vás myslím.“
Podivné choutky ve zprávách
Richard mi donesl obrovskou kytici a podle pohledů přítomných žen v kavárně mi ji všechny záviděly. Richard se choval přesně tak, jak jsem si to vysnila. Romantický začátek. Nesmělé oťukávání. Muž, co propadl mému kouzlu. Vnitřně jsem byla nadšená. Romantika ještě existuje, i v mém věku. Seděli jsme s Richardem naproti sobě v kavárně v nízkých křesílkách a Richard nespustil oči z mých nohou. Občas se mi letmo při hovoru nohy i dotknul. Pokaždé mnou projel záchvěv touhy. Začali jsme si tykat a vyměnili jsme si telefonní číslo.
Od té chvíle mi začaly chodit oplzlé zprávy. Richard mi neustále psal, jak touží olizovat moje nohy. Hlavně chodidla a kotníky. Prý by je žužlal a laskal až do mého vyvrcholení. No, nevím. Ta představa mě nevzrušovala, spíš naopak. Přišla mi odporná. Richardovi jsem svůj pocit sdělila. Bohužel s oplzlými zprávami nepřestal.
Neustále mi v různých obměnách chodily jeho erotické představy a prosby o fotku nohou. Musela jsem si telefonní číslo Richarda zablokovat. Ještě chvíli mě zkoušel zlomit osobně v zaměstnání, ale rázně jsem jeho snahy utnula. Jeho podivné choutky mě spíše odpuzovaly. Nepřestávám věřit, že jednou svého prince na bílém koni potkám. Ale Richard to není.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.