Dáša (18): Moje kamarádka je tak upřímná, že mě to často bolí. Sama pravdu ale slyšet nechce

Říká se, že lež má krátké nohy, ale nejsem si jistá, že je to tak vždy. Kromě toho pravda je, podle mého názoru, věc iluzorní, mnohokrát záleží na úhlu pohledu i na tom, kdo se dívá. Zejména pokud se dívá Iva, která tak ráda poučuje a říká, jak si ona myslí, pravdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (21): Nejlepší kamarádka pro mě byla jako sestra. Dokud všechno nezničilo jedno prozrazené tajemství

Vždy musela být nejchytřejší na světě

Snad už od školky kamarádím s Ivou, tedy spíš se to tak stalo, protože se spolu přátelí naši rodiče. Ne, že bych proti Ivě něco měla, ale, upřímně, nijak nadšená z kamarádství s ní nejsem. Už jako malá musela být středem pozornosti. „Mám krásný šatičky, heč, a ty nemáš nic!“ Takhle a podobně se ke mně chovala. A samozřejmě kritizovala to, co jsem měla na sobě já. Kolikrát velice nevybíravě, často jsem to obrečela, ale byla jsem přesvědčená, že má pravdu, tak byla přesvědčivá!

A jak už to tak bývá, seděly jsme spolu v lavici a naše cesty se nerozešly ani na střední škole. A zase sedíme spolu. Iva byla a je hezká, štíhlá, o nápadníky nikdy neměla nouzi, navíc jí jde učení. Takže si v tom svém mozečku vykonstruovala, že je i nejchytřejší. Prostě že má, takzvaně, patent na rozum. Svoje okolí ve škole neustále poučuje, dost tím všem leze na nervy, ale berou to s nadhledem. Vždyť zazvoní, jdou domů a Ivu už nezavadí. Já na tom jsem hůř.

Mohlo by Vás zajímat:

Evelína (31): Kamarádka myslí, že má patent na rozum. Řekla mi něco, co se mě hluboce dotklo

Kritizuje všechny kolem

Iva kudy chodí, tudy se k něčemu vyjadřuje. „Zase prší a předpověď byla jaká? Sluníčko!“ Ještě horší je, že se vyjadřuje i k někomu. „Ta ženská má ale ránu, podívej!“ brblá, když spolu jdeme po ulici. „Ten kabát jí vůbec nesluší, někdo by jí to měl říct!“ Ale úplně nejhorší je, že kritizuje především mě. „Měla by ses dát ostříhat, v tomhle účesu máš ránu!“ vybalila na mě nedávno. Jenže já se v něm cítím dobře, tak proč bych to dělala? Když jsem se pokusila oponovat, vyjekla na mě: „Kdo jiný by ti to měl říct, když ne tvoje nejlepší kamarádka, ne?“

Samozřejmě že nejčastěji kritizuje moje oblečení, je přesvědčená, že ona sama ví nejlíp, co se nosí a nenosí a co mi sluší a co ne. Když se bráním, tak prohlašuje: „Chceš slyšet pravdu, nebo ti mám lhát?!“ Každá holka by byla ráda, kdyby jí někdo sem tam poradil, ale poslouchat to denně? To je na mě opravdu moc. Navíc ona sama pravdu, kterou se tak ohání, slyšet nechce.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (30): Nabídla jsem tchyni, aby se k nám dočasně nastěhovala. Jenže její rady a chování jsem neunesla, teď mě asi nesnáší

I já znám pravdu

V poslední době se rejstřík pravd Ivy obohatil o kluky. Jakmile zjistila, že se mi někdo líbí, hned zahájila detektivní pátrání, aby o něm zjistila co nejvíc, a aby mi tu pravdu ihned oznámila. „Víš o tom, že chodí s tou a tou?“ jsem se nedávno dozvěděla o našem společném kamarádovi, na kterého jsem si tak trochu myslela. Vztahy začaly být pro Ivu vůbec výživné, motá se kolem mě a neustále by mi chtěla sdělovat něco, co mě ale vůbec nezajímá.

Když už jsem pomalu začala počítat dny, kdy odmaturujeme a já se Ivy, snad, zbavím – neboť máme každá v plánu po maturitě něco jiného – tak mi osud přihrál zajímavý moment. Iva začala chodit s Petrem, jenže Petr má známost ještě někde jinde. A teď babo raď! Mám tu pravdu sdělit Ivě? Jak se na to bude tvářit? Uzná, že ne vždy je žádoucí sdělovat všechno? (To, že má v těch širokých džínách ránu jsem jí, tak jsem hodná, neřekla.)

Každý den se od Ivy dozvídám novou pravdu, jednou jsem špatně oblečená, jindy nedbale učesaná, kromě toho ještě Iva stihne zdrbat nebo poučit někoho dalšího. Začínám toho mít dost. A když tak ráda sděluje pravdu ona, že bych jí tentokrát sdělila pravdu o Petrovi já?

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (37): Táta se o mě vůbec nezajímal. Na stará kolena však vyžaduje pozornost a hraje na city