Facebook
Instagram
Tereza nedávno porodila druhého syna a kvůli manželově delší nepřítomnosti se bála, jak vše zvládne. Pomoc jí nabídla tchyně. Co znělo jako skvělá podpora, se ale rychle změnilo v noční můru. Nakonec Tereza vybuchla...
Malý Toník se narodil dva roky po Péťovi. Věděla jsem, že to bude pořádný záhul. Péťa je navíc pořádný raubíř. A do toho ještě přišel manžel, že má možnost odjet na měsíc pracovně pryč. Vůbec jsem nevěděla, jak to zvládnu, ale chtěla jsem manželovi tuhle výjimečnou nabídku dopřát.
Doporučené video: Co to znamená, když se vám ve snu zjeví tchyně
Myslela jsem, že to spolu zvládneme
Když mi tchyně volala a nabídla se, že mi pomůže, byla jsem dojatá. „Terezo, přece tě nenechám na všechno samotnou, když bude Honza tak dlouho pryč,“ řekla mi laskavě. Představovala jsem si, že mi odlehčí a pomůže hlavně s Péťou. Říkala jsem si, že to bude bezva, s Jarkou, mojí tchyní, jsme si vždy docela rozuměly. A tak jsem jí nabídla, aby nemusela každý den dojíždět, ať se na tu potřebnou dobu nastěhuje k nám. Manžel tak odjížděl s klidným srdcem, že to tady v pohodě zvládneme.
Prvních pár dní to šlo celkem hladce. Vařila, uklízela a hrála si s Péťou. A já měla čas na Toníka. Jenže, jak se tchyně rozkoukala a měla pocit, že dobře splynula s naším chodem domácnosti, rozhodla se mi “v dobrém” radit. Vždycky to přeci může být lepší. A maminky mají přeci vždycky pravdu...
Její nevyžádané rady mě začaly dusit
„Neměla bys Toníka koupat tak často, vždyť to není potřeba,“ prohodila jednou večer. Jindy mi znovu přerovnala šuplíky v kuchyni. „Tak je to přehlednější,“poznamenala s úsměvem. Ale mě to začalo vytáčet. Nejhorší bylo, jak Péťu rozmazlovala a šišlala na něj. „Terezo, proč by nemohl dostat kousek čokolády?“ bránila ho, když jsem mu zakazovala sladkosti. To jsme se chytly poprvé, ale nakonec to nějak urovnaly. Jenže její nevyžádané rady pokračovaly. A její snaha mi pomoct za každou cenu mě vytáčely. Vadilo mi, že leze do naší ložnice. A klidně přerovnávala manželovy poličky. Slušně jsem jí řekla, že tohle opravdu nemusí. A tak si našla jinou práci. A opět to znamenalo pro mě víc ztráty soukromí a stresu než pomoci.
„Mami, já už to nezvládám,“ volala jsem jednou večer své vlastní matce, když byla tchyně ve sprše. „Přece nemůžeš Jarku vyhodit, to by bylo moc drsné,“ odpověděla. Ale já věděla, že musím něco udělat. Jinak se zblázním. Moje každodenní vystresování se odráželo i na mé náladě. A dost často jsem si to vylila na Péťovi. To mě vyděsilo.
Přišel výbuch, který všechno změnil
Jednoho dne jsem už nemohla dál. „Prosím tě, už mi přestaň říkat, co mám dělat!“ vykřikla jsem. „Já chápu, že si vychovala tři děti, ale to bylo před mnoha lety a od té doby se hodně věcí změnilo.” Tchyně ztuhla. „Jen se ti snažím pomoct,“ odpověděla dotčeně. „Jenže překračuješ jisté meze a bez dovolení mi lezeš do soukromí. A to se nedá vydržet,” řekla jsem jí na plnou pusu a hned se mi strašně ulevilo.
Jenže tchyně se to příšerně dotklo. Ještě ten večer si sbalila věci a odjela. Mezi dveřmi mi ještě stačila říct, že tohle jsem vážně přehnala a ať nečekám, že mi ještě někdy pomůže.
Cítila jsem se provinile, možná jsem to vážně přehnala. Ale ono se to opravdu nedalo vydržet a představa, že takto fungujeme ještě dva týdny... Myslela jsem, že najdeme nějaký rozumný kompromis, ale ona se místo toho urazila. Vím, že byla chyba si nenastavit na začátku pravidla, ale nějak mě to nenapadlo. A vážně jsem si myslela, že to tam spolu ten měsíc v pohodě zvládneme.
Když jsem se manželovi do telefonu svěřila, co se stalo, bála jsem se, že bude na její straně. Ale překvapil mě: „Znám mámu. Je hodná, ale někdy to vážně přehání.“ Přesto mě mrzí, že jsme se dostaly do takové situace. A budeme to muset nějak urovnat, byla by přeci škoda kazit si Vánoce.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Související články
