Dáša (30): Můj přítel našel po rozchodu štěstí. Měla bych udělat to samé, ale zatím jen přešlapuji na místě

smutná, zklamaná
Zdroj: Freepik

Rozchod bývá pro spoustu lidí bodem, kdy se pokusí změnit svůj život. Začnou věci dělat jinak, možná i lépe. Dáša až po nějaké době pochopila, že její bývalý přítel se po rozchodu změnil k lepšímu, ale ona stále přešlapuje na místě. Rozhodla se s tím něco udělat.

Jana Jánská
Jana Jánská 15. 03. 2025 13:00

Někdy přemýšlím nad tím, jak by můj život vypadal, kdybych se nerozešla s Pavlem. Jsou dny, kdy mě minulost dožene. Snažím se ji ignorovat, ale stejně se vrací.

Minulost mi nedá spát

Můj vztah s Pavlem skončil už dávno, ale jizvy jsou pořád čerstvé. Možná proto, že jsem si nikdy nedovolila nechat je úplně zahojit. Od našeho rozchodu uplynulo několik let, ale občas mám pocit, jako by se to stalo včera. Lhostejnost vystřídal pocit lítosti, jenže někdy, obzvlášť v tichu mého prázdného bytu, mě nostalgie zasáhne plnou silou.

Ne vždy mi bylo jasné, proč jsem se rozhodla odejít. Zlobila jsem se na Pavla, že o náš vztah nebojoval, ale i na sebe, že jsem nedokázala najít jiné řešení. Možná mě nikdy opravdu nemiloval... Možná to byla jen falešná představa lásky, kterou jsem si vytvořila ve své hlavě... Každý den jsem bojovala s těmito myšlenkami a snažila se smířit s minulostí, kterou už nešlo změnit.

Faktem je, že Pavel neměl žádné ambice, žádné plány do budoucna. Dny trávil zíráním do televize nebo do notebooku, pracoval na nejnižší pozici v kanceláři a nijak se nesnažil posunout dál. K tomu nosil vytahaná trička a staré džíny, do kterých se už sotva vešel.

Potkala jsem svého bývalého

Na ten večírek se mi vůbec nechtělo, ale přátelé mě tak dlouho přemlouvali, až jsem souhlasila. Když jsem dorazila, vzala jsem si ze stolu drink, bylo mi jedno, co to je. Snažila jsem se ignorovat neklid, který ve mně hlodal.

Dášo...“ ozval se hlas, který jsem dlouho neslyšela.

Zvedla jsem oči a spatřila Pavla. Něco ale bylo jinak. Pavel vypadal úplně jinak. Jeho elegantní oblek a sebejistý úsměv byly jako z jiného světa.

Pavle...“ dostala jsem ze sebe.

Jak se máš?“ zeptal se, a já měla pocit, že jsme herci v divadelní hře, jejíž scénář neznám.

Jde to. A ty?“ odpověděla jsem a snažila se zakrýt rozpaky. Pavel vyzařoval sebevědomí, které mu kdysi chybělo.

Skvěle,“ odpověděl s jiskrou v očích. Jak jsem už řekla, byl z něj úplně jiný člověk...

Překvapilo mě, že někoho má

Druhý den jsem vytáhla do kavárny svou kamarádku Anetu. Musela jsem jí říct o setkání s Pavlem.

Dášo, měla bys vědět... Pavel s někým chodí,“ řekla najednou a přerušila můj monolog. Její slova mě zasáhla jako blesk z čistého nebe.

S někým...“ zopakovala jsem zamyšleně.

Ano, má přítelkyni. A vypadá to, že jsou spolu opravdu šťastní.

Chvíli jsem jen mlčky seděla a snažila se tu informaci vstřebat. Pavel našel štěstí a lásku, zatímco já uvízla na místě, na kterém jsem se necítila moc dobře. Cítila jsem, jak se ve mně mísí žárlivost a lítost. „Opravdu?“ dostala jsem ze sebe nakonec a pokusila se o úsměv, i když měl k upřímnosti daleko.

Jsi v pohodě?“ zeptala se Aneta, když si všimla mého zmatku.

Ano... Vlastně nevím. Je to složité...“ přiznala jsem a zadívala se do šálku kávy. Hlavou mi vířily různé myšlenky. Závidím mu, nebo lituji promarněné šance?

Stále jsem žila minulostí

Tu noc jsem ležela v posteli a znovu si přehrávala vzpomínky na chvíle strávené s Pavlem. Snažila jsem se pochopit, proč všechno dopadlo takhle. Uvědomila jsem si, že jsem mu nikdy nedala šanci na změnu. Moje vlastní představy o tom, jak by měl náš život vypadat, se staly překážkou, kterou jsem nedokázala překročit. Byla moje neschopnost přijmout realitu tím pravým důvodem našeho konce?

Možná si Pavel zasloužil svou druhou šanci a já si musela dovolit to samé. Ale jak se pohnout kupředu, když se stále držím minulosti? Musela jsem si promluvit s Anetou. Vždycky dokázala nahlížet na věci z jiné perspektivy.

Nemůžu se s tím smířit,“ řekla jsem jí.

Je normální, že se cítíš ztracená,“ odpověděla. „Ale musíš si uvědomit, že tohle je tvůj život a jen ty rozhoduješ, co s ním uděláš.

Jo, ale Pavel se změnil... a já jsem pořád stejná,“ povzdechla jsem si.

Víš, někdy si lidé musí něčím projít, aby pochopili, kým doopravdy jsou,“ řekla Aneta. „Možná je teď ten pravý čas, abys přemýšlela nad tím, co vlastně chceš od života.

Dám si druhou šanci

Chvíli jsme mlčky seděly, než jsem si konečně začala uvědomovat, co můžu udělat, abych se posunula dál. Aneta měla pravdu. Musela jsem najít nový směr, něco, co by mi zase přineslo radost a naplnění.

Možná je čas na nový začátek,“ řekla jsem a podívala se jí do očí. „Možná si musím dát šanci, stejně jako si ji dal Pavel.

Ten večer, když jsem seděla na balkoně a dívala se na hvězdnou oblohu, cítila jsem, že je to symbolický moment. Okamžik, kdy mohu uzavřít jednu kapitolu svého života a začít novou.

Možná se všechno mění, ale to neznamená, že nemůžu začít znovu,“ řekla jsem nahlas, jako by mě hvězdy mohly slyšet a dodat mi sílu. Myslela jsem na Pavla a jeho nový život. Uvědomila jsem si, že mu nemusím závidět jeho štěstí. Můžu najít to své...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dojemný příběh Reginy Řandové: Ustála toxický vztah i únosy syna, nakonec se dočkala svého prince

Dojemný příběh Reginy Řandové: Ustála toxický vztah i únosy syna, nakonec se dočkala svého prince

Související články

Další články