
David postavil dům, ve které s rodinou celý život žije. Jenže sil ubývá a na prahu sedmdesátky se už David na některé práce necítí. Nemá problém je někomu zadat a zaplatit za to. Jenže se dostal do křížku s manželkou, která nemá s manželem soucit.
Jsem o tři roky starší než manželka Olga. Celý život jsem makal rukama. Už když jsem odcházel do důchodu, cítil jsem, že další rok bych v práci nevydržel.
Dřel jsem celý život jako šroub
V mládí jsem postavil dům. V ruce jsem držel každou cihlu, která byla na stavbě použita. Chodil jsem na přesčasy, abychom stavbu dokončili co nejdříve. Manželka Olga se starala o děti. Naše manželství bylo plné problémů. Moc se k sobě s Olgou nehodíme. Jenže po krátkém románku Olga otěhotněla, a tak jsme se vzali. A bojovali seč nám síly stačily.
Byly dobré období, ale víc bylo těch horších. Jsme oba z generace, která se nerozvádí. Překonali jsme vleklé krize, vychovali děti a teď spolu trávíme prakticky celý čas v důchodu. Naštěstí už nemáme chuť ani sílu se hádat. Žijeme vedle sebe a oba chceme klid. Já většinu dne koukám na televizi nebo kromě zimy pracuji na zahradě. Manželka hodně luští křížovky nebo kouká na televizi se mnou.
Důchod rozhodně není čas odpočinku
Během posledních pěti let jsme z posledních sil vymalovali byt, vystěhovali prakticky všechen nábytek na sběrný dvůr a koupili si nábytek nový. Dopřál jsem manželce novou kuchyňskou linku. Sám jsem všechen nábytek sestavil a položil jsem plovoucí podlahu. Tím jsem se zcela odrovnal. Od té doby mám silné bolesti kolen a čeká mě operace.
Olga je o tři roky mladší a je vitální. Vlastně si o ní myslím, že je blázen. Olga neustále uklízí. Poslední dobou pozoruji, že když si ona chce něco koupit, tak si to koupí. Ať to stojí, co to stojí. Ale za nic jiného utrácet nechce. Na zahradě máme rozpadlý plot. Jenže já už se necítím na to, abych kopal základy a postavil plot nový. Už nemám sílu míchat beton v míchačce.
Zjištění, že manželka je bezcitná mě bolí
Nechal jsem si udělat cenovou nabídku výstavby nového plotu. Obyčejného. Nízkou podezdívku a plot z pletiva. Rozpočet byl sto tisíc. Peníze na to bez problému máme. Jenže Olga si myslí, že jsem líný. Nechce slyšet nic o tom, že už se na to necítím. „Já tady denně uklízím naši domácnost. Neříkej mi, že nezvládneš vykopat dvacet metrů základy a zabetonovat jednu řadu ztraceného bednění,“ nechápavě mi manželka vyčítá.
Dívá se při tom na mě tak pohrdavě, že mám co dělat, abych se nezačal hádat. Olga v sobě nemá kousek soucitu. Vidí jen peníze. Svépomocí bychom to udělali za polovinu a ona nikomu peníze za práci dávat nebude. Prý mám vstát z gauče, vzít krumpáč a makat. Nikdy jsem nebyl zbabělec, ale fakt mám o sebe strach a cítím, že tato akce je už pro mě moc. Dělat to nebudu. Stavba plotu je vlastně výmysl manželky. Já ho nepotřebuju. Neohrozím svoje zdraví jen kvůli jejím rozmarům.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.