Vánoce se nezadržitelně blíží a spousta rodičů si jako každý rok klade otázku, kolik dárků svým ratolestem nadělit pod stromečkem. Dětské pokoje totiž mnohdy hračkami doslova přetékají a děti si jich příliš neváží. Tématu hraček se v dalším pokračování své poradny věnuje koučka Sylvie Mobagi.
Hračky jsou pro děti důležité, rozvíjejí jejich motorické a duševní schopnosti a leckdy simulují nejlepšího kamaráda. V dnešní době ale spíše než nedostatek pociťuje většina dětí přebytek hraček, které se pak nepovšimnuté válí celé měsíce v krabicích. Kolik hraček by děti měly optimálně nacházet pod stromečkem? A co s hračkami, se kterými si nikdo nehraje nebo jsou rozbité? Měli bychom potomky k jejich třídění přizvat, nebo to raději udělat za jejich zády a podle svého nejlepšího vědomí?
Co radí koučka Sylvie Mobagi?
Hračky je skvělé téma. Je úžasné, jak se spousta rodičů snaží nad nimi zamýšlet. Každé dítě potřebuje hračky, jsou nesmírně důležité pro jeho rozvoj, a to už od kojeneckého věku. Hračky jsou parťákem dětí, některé pro ně znamenají opravdu „celý svět“, některé panenky či plyšáci jsou tak oblíbení, že když se náhodou ztratí, je to velikánský problém.
Proč tomu tak je? Na to je velmi snadná odpověď - k některým hračkám mají děti citový vztah, protože když si s nimi hrály, mohly jim říci všechno, vyjádřit všechny svoje pocity, emoce, strachy, radosti… Některé hračky jsou tak zásadní, protože když se děti v noci probudily, máma a táta byli vedle v pokoji, zatímco ta dotyčná hračka, to byl parťák, který dítě neopustil.
Hračky jsou tedy pro děti zásadní, ale JEN některé. V mnohých dětských pokojíčcích to vypadá jako v malém hračkářství. Je spousta hraček, se kterými si dítě nehraje, jen tam tak leží a práší se na ně. Není to proto, že to nutně musí být „špatná“ hračka, ale dítě má jiné zájmy. A to, co je pro jedno dítě „zbytečná“ hračka, pro druhé může být hračka zásadní.
Kolik dát dítěti hraček pod stromek? Dejme mu hračky, které si dobře promyslíme. Ty, o kterých víme, že po nich dítě touží, a ideálně takové, které budou dítě rozvíjet. Asi většina rodičů zažila, že čím více hraček dítě dostane, tím méně ho pak rozbalování baví a vlastně neví, s čím si hrát dříve.
Ideální počet těžko určovat, záleží na mnoha proměnných. Za sebe ale doporučuji maximálně pět věcí. Je dobré si dát „strop“, může to být jeden hlavní dárek a k tomu nějaké maličkosti pro radost. Pamatujme na to, že vše potřebné koupíme během roku jak sobě, tak dětem. Ježíšek je tedy jen doplněk, nebo naopak něco, na co jsme museli naspořit nebo to objednat či vytvořit, což stálo více času.
Pokud chcete vytřídit hračky, je ideální k tomu děti vzít, protože pokud jsou hračky poškozené a musíme je vyhodit, dítě by mělo zažít ten pocit, že se s nimi má rozloučit. Pak jsou hračky, se kterými si nehraje a které naopak mohou někomu udělat radost. V tu chvíli je vhodné vykomunikovat, kam ty hračky dáte. Je spousta domovů, heren atd., kde by je uvítali. Dítě tím pak učíme pomáhat ostatním, učíme je tomu, že ne všechny děti mají mámu a tátu nebo mají méně peněz, a proto je důležité, abychom si vzájemně pomáhali. A že hračky, které dětem dáme, jim udělají velkou radost a pomůžeme jim.
Sylvie Mobagi vystudovala aplikovanou psychologii a párovou terapii na University of Maryland. Nyní na téže škole dokončuje doktorský program psychologie. Už dvanáct let se specializuje na práci s dětmi, posledních sedm let je ředitelkou partnerské a rodinné poradny SPOLU v Brně, kde díky unikátnímu systému mediačních technik spolu s neurolingvistickým programováním dosahuje skvělých výsledků v rodinné i párové terapii. Je také autorkou knihy SPOLU partnerský manuál a NAJDU TĚ seznamovací manuál.