Diana už si malovala budoucnost s přítelem "narůžovo". Ten rád mluvil o společné budoucnosti, a tak by ji ani nenapadlo, že zničehonic ze vztahu vycouvá s tím, že je to na něj moc rychlé.
Vůbec Michalovi (35) nerozumím. Nejdřív mluví o tom, jak za rok vyrazíme do Ameriky a nebojí se zmínit ani svatbu a děti. Pak najednou tvrdí, že potřebuje prostor pro sebe.
Nový přítel hnal náš vztah mílovými kroky kupředu
Když jsem začala chodit s Michalem, velice brzy mě seznámil se svou rodinou a přáteli. Tehdy jsem byla překvapená, že neotálí a měla jsem upřímnou radost. Konečně muž, co se nebojí závazků. Chtěl se se mnou často vídat a nebál se mluvit o budoucnosti. Zaskočilo mě, že tak snadno vykládá, že by chtěl mít jednou dvě děti.
Časem jsem si zvykla na to, že se mnou zkrátka počítá. Dělalo mi to dobře. Moji bývalí partneři se báli některých témat, jako jsou svatba nebo děti, jako čert kříže. Michal neměl problém mluvit o tom, kam poletíme příští rok na dovolenou a že by bylo nejlepší, kdyby začal s rekonstrukcí svého bytu.
"Přeci jen by to chtělo víc místností," mrkl na mě a moje srdce plesalo. Nemohla jsem se dočkat, až mě požádá o ruku. Chlubila jsem se kamarádkám, že jsem narazila na toho pravého. Jediné, co všem připadalo zvláštní, bylo, že je Michal doposud svobodný. Copak nepotkal holku, která by se ráda vdávala?
Jak se zamiloval, tak se i odmiloval
Pak se ale stalo něco divného. Michal se mi občas neozval celý den, jindy se se mnou nesešel, protože na něj podle jeho slov něco lezlo. Věděla jsem, že ho čeká firemní lyžování v Alpách. Nezavolal mi ale ani po návratu a pak měl zase najednou moc práce. Když jsme se konečně viděli, choval se úplně jinak.
Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Nenápadně jsem vyzvídala, jestli je všechno v pořádku. Michal tvrdil, že jen není ve své kůži. Já ale cítila, že se něco děje. Byl to takový ten pocit celodenního neklidu, kdy se chce člověku brečet nad tou bezmocí. Věděla jsem, že přijde něco zlého.
A pak se to stalo. Michal mi jednou zavolal, že se u mě na chvíli zastaví. Potřebuje se mnou prý mluvit. Byla jsem jak opařená, v krku knedlík a v očích slzy. Michal mi řekl, že to mezi námi vzalo moc rychlý spád a on potřebuje prostor. Nejlepší prý bude, když se chvíli neuvidíme a on si utřídí myšlenky.
Zajímalo by mě, jestli v tom není jiná ženská
Na Michalovo přání ho nekontaktuji, ačkoliv bych měla chuť říct mu opravdu hodně věcí, co by si nedal za rámeček. Dny ubíhají a já stále víc nemohu uvěřit tomu, co se stalo. Nejdřív mě několik měsíců přesvědčoval, že s ním můžu počítat a pak najednou změnil názor? To přeci není normální, třeba je v tom jiná žena?
Kamarádka si myslí, že když chlap takhle vycouvá, jde o ženskou. Možná byla celou dobu ve hře a nyní jí dal přednost? Každopádně bych raději brala chlapa, co se přirozeně bojí závazků. Lepší než někdo, kdo se do nich hrne a pak na poslední chvíli vyděšeně zdrhne.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.