Dominika (21): Nesnáším pohled na tlusté lidi, nechápu, proč se sebou nic nedělají

Vím, že je to v dnešní společnosti trochu kontroverzní a asi mě spousta lidí nazve různými způsoby, ale já prostě nenávidím pohled na tlusté lidi. A nemyslím tím jen morbidně obézní, kteří si nemůžou bez cizí pomoci dojít ani na záchod, ale i lidi při těle. Jakmile někdo prostě není hubený, má lehkou nadváhu, úplně u mě ztrácí respekt.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (28): Po porodu mi zůstala čtyři kila, přítelkyně se přes to nemůže přenést. Už rok jsme spolu nespaly

Tlustí lidé mi jsou odporní

Roky jsem se snažila přijít na to, proč to tak mám, ale asi je mi to jasné. Celá rodina z tátovi strany byla vždycky neskutečně ošklivá. Asi bych to o vlastní rodině neměla říkat, ale pokud si představíte umaštěné dědky z vesnické hospody, takhle vypadala tátova rodina.

Naši se rozvedli, když jsem byla ještě malá, takže si nepamatuju, jak se moje máma tvářila nebo chovala kolem tátovy rodiny, ale když jsem se jí v pubertě zeptala, proč se naši rozvedli, její odpověď byla jasná. „Vidělas někdy tátovu rodinu? Viděla jsi, jak táta teď vypadá? A já vždycky věděla, že to takhle skončí.“

Mohlo by Vás zajímat:

Jaromír (42): Shazovali jsme s manželkou poporodní kila, ale neuspěli jsme. Zatímco mně se žena líbí, já se jí hnusím

Nebrečela jsem kvůli tátovi

S tátou jsem většinu svého života nevyrůstala. Moc jsme se nevídali, protože jezdil náklaďákem po celé Evropě. Pokaždé, když jsem ho viděla, byl o něco větší, o něco víc se mu leskl obličej a mně se pořád líbil méně a méně, až jsem se dostala do bodu, kdy jsme k tátovi jezdit nechtěla. Začala jsem se za něj a jeho rodinu stydět.

Před 3 roky se přestal ozývat, což bylo zvláštní. Když jsem mu po několika měsících bez kontaktu zavolala, oznámil mi, že je v nemocnici, že má nějaké zdravotní problémy a až to vyřeší, ozve se. Chtěla jsem vědět, jestli je to vážné. Řekl, že ne, ale pak už se neozval. Za další dva týdny nám zavolala babička, že táta zemřel na sérii infarktů.

Na tátově pohřbu jsem ani nebrečela kvůli němu, ale když jsem se dívala kolem na jeho rodiče, jeho přítelkyni, jeho další dvě děti, které si udělal, bylo mi do pláče. Všichni vypadali strašně. Všichni byli tlustí, nacpaní v nesedících oblecích, z kterých vytékali.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamil (43): Tátu jsem dlouhé roky skoro neznal, spojit nás dokázala až mámina smrt. Pak ale přišla další rána osudu

Nesnesu na ně pohled

Tehdy mi došlo, proč a na co táta umřel. Nikdy jsem neměla možnost mluvit s jeho doktorem, v nemocnici jsem s ním nebyla, ale série infarktů u obézního člověka je asi jasná příčina smrti. Od tátova pohřbu se nemůžu podívat na tlusté lidi.

I když mají jen pár kilo na víc, chce se mi za nimi přijít a říct jim, že by měli držet dietu. Je mi z nich fyzicky špatně. Někdy mám chuť na lidi křičet „Co sakra děláte v cukrárně? Vy byste se neměla přiblížit ke zmrzlině ani v letáku!“ Nevím, jestli mám strach z toho, co vím, že je může potkat nebo je to něco jiného.

Sama na sebe jsem extrémně tvrdá. Hlídám si, co jím, neustále cvičím, abych si byla jistá, že nepřiberu a nebudu mít nadváhu. Moje máma říká, že to přeháním, ale já si vždycky vzpomenu na tátovu lesknoucí se zpocenou tvář a nedá mi to. Musím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Šimon (49): Řekl jsem manželce, že vypadá jako její matka. Takovou reakci jsem od ní neočekával

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.