Dušan (43): Dostal jsem se do insolvence a nastal zlom v mém životě. Ztratil jsem rodinu a padl na úplné dno

Když jsem byl úspěšný, manželka byla spokojená. Svou rodinu jsem hýčkal v luxusu. Zahraniční dovolené pětkrát za rok. Manželka nás oblékala do značkového oblečení a samozřejmě nepracovala. Starala se o domácnost a naše dvě děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (29): Zajímalo mě, kde přítel bere na luxusní restaurace a drahé dárky. Pravda mě donutila k rozchodu

Pár špatných rozhodnutí a život vzhůru nohama

Dal jsem se dohromady s jedním obchodním partnerem, který se pohyboval v šedé zóně. Jeho obchody byly riskantní, ale zisk byl zajímavý. Prvních pár obchodů vyšlo a já ztratil soudnost. Přestal jsem mít strach. Měl jsem pocit, že mi patří svět. Peníze na bankovním účtu přibývaly po statisících. Jenže pak stačilo pár nezdarů a byl z toho kolosální průšvih.

Když se mé podnikání potápělo, stačil jsem odklonit peníze z bankovního účtu. Jenže potom vše nabralo rychlé otáčky. Věřitelé na mě podali žaloby, následovala exekuce, kde nám sebrali dům nad hlavou. Ten byl v dražbě prodán. Hmotný majetek bohužel nepokryl veškeré dluhy. A navíc mi vyhrožoval obchodní partner, od kterého jsem si půjčil milion korun na poslední obchod.

Mohlo by Vás zajímat:

Ester (27): Když partnerovi krachlo podnikání, ztratil chuť vydělávat. Maká za pásem a rodinu financuji já

Postavil jsem se čelem svým závazkům

Z peněz, které jsem stačil vybrat z bankovního účtu jsem pokryl dluh obchodnímu partnerovi, jelikož jsem se obával o svou rodinu. Manželka neustála finanční situaci naší rodiny a podala žádost o rozvod. Prosil jsem jí, aby šla do práce. Prosil jsem o důvěru, že budu pracovat od rána do večera a brigádně i o víkendu na stavbách a peníze vydělám. Bála se. Sbalila děti, poslední cenné věci a odstěhovala se k rodičům.

Při rozvodu jsem trval na tom, aby soud nařídil alimenty na jedno dítě ve výši šesti tisíc. Peníze, které mi zbyly z bankovního účtu jsem dal bývalé manželce. Pokryly výši stanovených alimentů na sedm let. Byl jsem rád, že moje děti budou zabezpečené po nějakou dobu. Trvalo dva roky, než skončily soudy. Konečně jsem znal výši svého dluhu. Byl mi přidělen exekutor, který mi každý měsíc nechal z výplaty jen životní minimum. Ostatní poslal na alimenty, dluhy a svou odměnu.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (35): To, za co by jiné ženy vraždily, já nesnáším. Asi nám kvůli tomu krachne manželství

Snad se blýská na lepší časy

Naštěstí jsem se domluvil s manželkou, aby mi zaslané alimenty dávala zpět, jelikož měla ode mně jednorázovou částku v hotovosti. Díky těmto penězům jsem neskončil na dlažbě a mohl bydlet na ubytovně. Ale byly dny, kdy jsem neměl ani na jídlo. Nicméně se už konečně po osmi letech života v bídě a každodenní fyzické dřině blýská na lepší časy. Tento rok na podzim doplatím své závazky.

Těším se, že konečně vše, co vydělám budu mít pro sebe. Ihned jak to bude možné si pronajmu malou garsonku, kde bude čisto a budu mít záchod jen pro sebe. Tato zkušenost mě hodně změnila. Zjistil jsem, že nepotřebuji luxus. K životu mi stačí málo. Dělají mi radost drobnosti. Po celou dobu jsem vídal své děti a chodili jsme spolu na výlety, které stály pár korun. Těším se, že je budu moci vzít třeba do kina nebo na zmrzlinu. Vše, co se mi v životě stalo jsem ustál a za pár měsíců se budu moci zase svobodně nadechnout.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (44): Někdy od života nedostaneme vše, co chceme. I když jsem udělala maximum, zůstalo jen zklamání