Eliška (35): Tchyně nedokáže pochopit, že nejsem na světě jenom kvůli dětem, vaření a úklidu

Vždycky jsem si myslela, že historky o špatných tchyních jsou přehnané. Matka mého manžela se zpočátku zdála být úplně v pohodě, ale brzy jsem pochopila, že to byla jen „zkušební verze“...

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (32): Tchyně se k nám nastěhovala a dohání mě k šílenství. A manžel dělá mrtvého brouka

Tchyně k nám chodí moc často

„Přijeďte v neděli na oběd,“ navrhla tchyně, ale jako vždy to nebyl pouhý návrh. Říkala to každý týden. Mnohokrát jsme to chtěli odmítnout, ale ani já, ani můj manžel Karel jsme k tomu nenašli odvahu.

„Dobře, přijedeme,“ snažila jsem se znít nadšeně. Nemám nic proti rodinným návštěvám, ale tyto pravidelné nedělní obědy se staly únavnou rutinou.

Neděle nebyla jediným dnem, kdy jsem tchyni vídala. Měla totiž ve zvyku stavit se u nás bez ohlášení i během týdne, dokonce i ve chvílích, kdy jsme s Karlem byli oba v práci. Měla totiž klíče od našeho bytu. Neustále jsem manželovi říkala, že to takhle nejde. Vždycky sliboval, že si s ní promluví, ale nikdy se k tomu nedostal.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (30): Chtěla jsem, aby mě tchyně přestala kritizovat. A tak jsme si na jeden den vyměnily role

Tchyně chce vnouče

Největším snem mé tchyně je mít vnoučata. Karel je její jediný syn, takže na nás začala tlačit. Vůbec ji nezajímalo, co si o tom myslíme. Momentálně děti neplánujeme. Nevylučujeme je v budoucnu, ale teď na ně prostě není vhodná doba. Pro tchyni je to však zcela nepochopitelné.

„Zlatíčko, uvědomuješ si, že nemládneš? Neříkám to ve zlém, jen konstatuji fakt,“ řekla mi v průběhu jedné ze svých návštěv.

„Ocenila bych, kdybyste respektovala, že to je naše soukromá věc...“

„Ale já to respektuji. Jen říkám pravdu.“

„Nechceme s dítětem spěchat...“

„Tímhle tempem se vnoučat nedočkám. A už je to rok od svatby!“

Samozřejmě, že i naše svatba byla pro ni velkým tématem. Původně jsme chtěli jen civilní obřad, ale po jejích hysterických scénách jsme nakonec svolili ke svatbě v kostele. Jen aby byl klid.

Hned jak jsme se vrátili z líbánek, začala nás bombardovat řečmi o dětech. Neustále mi podstrkovala různé „babské rady“, které mi měly pomoci co nejrychleji otěhotnět. Tchyně zkrátka odmítá pochopit, že lidé tu nejsou od toho, aby plnili její očekávání.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (35): Tchyně mi vystavila účet za štědrovečerní večeři. Zaplatila jsem, ale mstu jsem si neodpustila

Tchyně kritizuje moje vaření

Řeči o vnoučatech byly jen začátek. Brzy se zaměřila na moji kuchařskou „nešikovnost“.

„Karel mi nějak pohubl,“ nadhodila během jedné ze svých neohlášených návštěv. „Moc ho nekrmíš.“

„To se mi nezdá. A navíc, vaření není jen moje povinnost,“ procedila jsem skrz sevřené rty.

„Snad mi nechceš říct, že můj syn musí dělat takové věci!“ vyhrkla. Kdyby pohled mohl zabíjet, bylo by po mně.

„Jaké takové věci?“ zeptala jsem se a cítila, jak mi stoupá tlak.

„Vaření je povinností každé slušné manželky,“ řekla s výrazem, jako bych právě navrhla něco absurdního.

„Naznačujete snad něco?“

„Ne, samozřejmě že ne,“ pronesla tím svým přehnaně sladkým tónem. „Jen si myslím, že můj syn by měl jíst víc masa. Zelenina přece není pořádné jídlo pro chlapa.“

Mrzelo mě, že Karel nebyl doma. Tchyně zjevně nesnesla, že se jí odvažuji odporovat. Ještě se prošla po bytě a utrousila pár jízlivých poznámek o „špatně zalitých květinách“ a „prachu na parapetu“. Asi si myslela, že nemám nic lepšího na práci než vařit a uklízet. Odpověděla jsem jí stejně jedovatými poznámkami. Pak se uráčila odejít.

Ty její neohlášené návštěvy mě přiváděly k šílenství. Nikdy jsem nevěděla, kdy se objeví. Nevynechala jedinou příležitost k tomu, aby něco zkritizovala. Byla jsem na sebe naštvaná, že jsem jí ještě nesebrala klíče a neukázala dveře. Tahle noční můra neměla konce...

Mohlo by Vás zajímat:

Zlata (36): Tchyně nechtěla hlídat vnoučata. Na kritiku všeho, co dělám, si ale čas našla

Tchyně to už přehnala

Karel i já máme náročnou práci, takže se nám málokdy podaří vyrazit někam společně. Delší dovolené nejsou momentálně v plánu, občas si dopřejeme alespoň víkendový výlet. Tentokrát jsme se vydali na hory. Užili jsme si to a odpočinuli si od shonu velkoměsta.

Jenže po návratu domů nás čekal šok. Jakmile jsem vešla do bytu, zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Tchyně využila naši nepřítomnost a „vylepšila“ náš domov. V kuchyni bylo všechno přestěhované. Z obýváku zmizely dekorace, které se jí nelíbily. V předsíni vyměnila koberec. V ložnici přibylo několik umírajících kapradin.

To byla poslední kapka. Karel okamžitě zavolal matce. „Tentokrát jsi to opravdu přehnala,“ řekl jí do telefonu a zavěsil. Pak ignoroval všechny její hovory.

Následující den jsme zavolali zámečníka a nechali vyměnit zámky. Tchyně zuřila, když zjistila, že se do našeho bytu už nedostane. A samozřejmě jsem byla na vině já. Tentokrát se Karel konečně postavil na mou stranu. „Buď se přestaneš chovat takhle, nebo se nemáme o čem bavit,“ řekl jí rázně.

Lekci si nevzala k srdci. Rozplakala se a hrála si na oběť, protože „jí přece jde jen o synovo štěstí“. A já jsem se rázem stala „tou zlou“.

Nejdůležitější ale je, že konečně máme klid. A co bude dál, to ukáže čas...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adriana (33): Tchyně vždy věděla všechno nejlíp. Náš vztah se změnil, když jsem viděla, jak se ztrapnila

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.