Když Eliška zjistila, za co její manžel utratil dědictví po své máme, byla zralá na prášky. Ještě horší ale byl skutečný důvod, proč si její manžel našel milenku.
Žijeme v divné době. Kdysi byl skutečný muž pracovitý a uměl se postarat o rodinu. Dnes někteří lidé věří, že opravdový muž je ten, kdo se honí za sukněmi. Můj (nyní již bývalý) manžel patřil k těmto hlupákům. Ulovil nějakou mladou holku a ta bezohledně využila jeho naivitu. Nejenže z něj udělala rozvedeného muže, ale také ho připravila o peníze.
Manžel není zrovna Don Juan
Pavel (42) má daleko k typickému sukničkáři. Je spíš menšího vzrůstu, má výrazné bříško a začínající pleš. Navíc se stydí mluvit s ženami. Mně to nikdy nevadilo. Naopak, milovala jsem ho takového, jaký je. Milovala jsem ho pro všechny jeho vlastnosti, ne navzdory nim. Zjevně ale láska nestačila, abych ho udržela u sebe.
Je nemožné, aby si takový chlap našel milenku? Naopak. Zapomněla jsem zmínit jednu důležitou věc. Možná nebyl žádný Don Juan, ale peníze mu nechyběly. Jako úředník si nevydělával majlant, jenže před časem zemřela jeho matka a odkázala mu značné dědictví. Není tajemstvím, že peníze přitahují naivní holky jako med medvědy...
Věděla jsem, že lže
Pravděpodobně bych se o tom nikdy nedozvěděla, kdyby se nám nepokazilo auto. Nevím přesně, co se rozbilo, ale mechanik odhadl opravu na čtyřicet tisíc korun. Neměla jsem tolik peněz, takže jsem se obrátila na manžela.
„Odložme to na později,“ řekl mi.
„Pavle, do práce to mám skoro třicet kilometrů. Víš, že když půjdu autobusem, ztratím spoustu času.“
„Neztratíš. Vezmeš si moje auto.“
„Nechápu, proč ty peníze tak hlídáš. Přece jich máš dost.“
„Investoval jsem do... no... do investičních fondů. A také do dluhopisů. Kdybych teď peníze vybral, proděláme na tom.“
„A jak dlouho máš v plánu půjčovat mi auto?“
„Něco vymyslím. Příští měsíc dáme tvůj vůz do servisu.“
Někteří muži umí lhát jako profíci. Pavel mezi ně nepatří. Neoklamal by mě, ani kdyby na tom závisel jeho život. Jasně jsem viděla, že něco není v pořádku. Když usnul, zkontrolovala jsem bankovní účty. Ukázalo se, že zlikvidoval téměř všechny vklady. Z dědictví mu zbylo jen pár tisíc korun na spořicím účtu. Bývalo toho mnohem víc...
Myslela jsem, že má problém s hazardem
Zpočátku jsem byla přesvědčená, že Pavel začal hrát v kasinu. To se k němu sice vůbec nehodilo, ale jiné věci, jako třeba náročná milenka, byly ještě méně pravděpodobné. Nechtěla jsem hádat, o co by mohlo jít, takže jsem se ho druhý den na to prostě zeptala.
„Jak jsi na to přišla?“ divil se.
„Protože jsem si všimla, že z peněz po tvé matce téměř nic nezbylo. Přitom jsme neměli žádné větší výdaje.“
„Říkal jsem ti, že... no... všechno jsem investoval. O nic se neboj. Peníze jsou v bezpečí.“
Znovu mi lhal. Neměla jsem o tom žádné pochybnosti. Očividně se něco dělo, takže jsem musela být ostražitější.
Měla jsem podezření, že mě podvádí
Myšlenka, že by mohl mít milenku, mě poprvé napadla krátce po tom rozhovoru. Jednoho dne mi Pavel zavolal, že musí zůstat v práci o dvě hodiny déle. „Musím dohnat ty naše výlety,“ vysvětloval. Nebylo by mě to znepokojilo, kdyby nezůstal v práci déle i následujících pět dní.
Dříve jsem se tím netrápila a na nic se neptala. Koneckonců, žena, která důvěřuje, nekontroluje každou sekundu manželova života. Ale když se k tomu přidaly jeho lži o penězích, začala jsem mít obavy. Kde tráví tolik času? Napadlo mě, že může mít jinou ženu. I když se mi to zdálo být krajně nepravděpodobné, musela jsem si být jistá.
Některé ženy, které mají podezření, se změní v opravdové potvory. Já ne. Já se změnila v detektiva. Začala jsem procházet manželovy věci, ale nic podezřelého jsem nenašla. Až když jsem nahlédla do jeho e-mailové schránky, objevila jsem něco, co mě utvrdilo v přesvědčení, že mě podvádí. Byly tam zprávy o pronájmu bytu. Hned mi docvaklo, proč ten byt potřeboval. Bylo mi jasné, že tam má schůzky s nějakou courou...
Přiznal se k nevěře
„Ahoj, miláčku. Jaký jsi měla den?“ zeptal se mě, když se vrátil z práce.
„Jak dlouho to trvá?“ zeptala jsem se bez okolků.
„Co?“ divil se.
„Tvoje nevěra,“ řekla jsem a on zbledl.
„Já... jaká nevěra? O čem to mluvíš, Eliško?“
Místo odpovědi jsem před něj položila vytištěné e-maily. Sesunul se na pohovku a zakryl si tvář rukama.
„Tak co?“ pobídla jsem ho.
„Sedm měsíců. Asi. Ale už je to pryč.“
Myslela jsem, že jsem připravená na jeho přiznání, ale když jsem slyšela ta slova, rozplakala jsem se. Bylo to silnější než já.
„Proč jsi mi to udělal? Proč?“ ptala jsem se přes slzy.
„Stejně mi nebudeš věřit.“
„Zkus to. Třeba mě překvapíš.“
Nechápu, jak mohl být tak hloupý
„Všichni kolegové mají nějakou holku nebo dokonce dvě. Kdykoli se sejdeme, vyprávějí o milenkách. Když jsem jim říkal, že jsem ti věrný, smáli se mi. Nechtěl jsem se cítit méněcenný. Když máma zemřela a já zdědil ty peníze, pomyslel jsem si, že by neuškodilo trochu si užít...“
„Ušetři mě podrobností, prosím. Řekni mi jen, jestli ji miluješ?“
„Ne!“ rozhořčil se. „Nikdy jsem k ní nic necítil. A už je to pryč. Stejně mě opustila. Byla se mnou jenom díky tomu, že jsem jí pronajal pohodlný byt a dával drahé dárky. Šperky, luxusní oblečení... Chci říct, že mě oškubala. Odešla, když mi došly peníze.“
„Myslíš si, že tě budu litovat? Pavle, na penězích mi nezáleží. Podváděl jsi mě a přestal jsi jen proto, že tě milenka opustila. Říkáš, že k ní nic necítíš, ale kdyby tě neopustila, pořád bys za ní běhal.“
„Vím, že jsem udělal něco strašného, ale pokus se mě pochopit. Nikdy jsem u žen neměl úspěch, to víš. A když jsem zdědil ty peníze... Najednou jsem si mohl vybírat. Každá se mnou chtěla jít do postele a já se cítil jako muž.“
„Pavle, nechci to poslouchat! Nechápeš, že mi tím ještě více ubližuješ? Myslel jsi na to, jak se teď cítím já? Najednou zjistím, že můj manžel potřebuje milenku, aby se cítil jako muž... Víš, jak se cítím?“
„Eliško, já opravdu...“
„Ušetři mě toho!“
Ocenila jsem jeho upřímné přiznání, ale nemohla jsem mu odpustit. Jaké to je vysvětlení? Podváděl mě, protože chtěl být jako jeho kolegové. Co to o něm říká? A navíc ani neplánoval tu ženu opustit. Nemohla jsem žít dál s takovým člověkem. Prostě nemohla. A tak jsem požádala o rozvod...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.