Erika (31): Přítel nesnáší moje psy a já stojím před těžkým rozhodnutím. Zůstat ve vztahu, nebo se svými mazlíčky?

Když jsem se seznámila s Pavlem, byla jsem nadšená. Byl milý, zábavný a aktivní. Chodili jsme spolu na výlety a hrál si s mými psy Maxem a Bellou. Často mě navštěvoval a s mými chlupatými kamarády vycházel skvěle. Dokonce se s nimi rád coural po parku. Po několika měsících jsme se rozhodli k sobě nastěhovat. Vypadalo to, že se životem s psy nebude mít problém, i když měl malý byt.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (32): Pořídila jsem si psa, abych se nebála bouřek. Teď se bojíme spolu

Po sestěhování změnil přítel přístup

Postupně se ale začaly objevovat problémy. Max a Bella byli zvyklí na určitou rutinu a někdy se stalo, že jejich potřeby zasahovaly do našich plánů. Pavel byl trpělivý, ale čím dál častěji jsem viděla, jak se ksichtí, když se Max rozštěkal nebo Bella nečekaně skočila na gauč.

Párkrát jsem přišla domů, oba stáli mezi dveřmi a čekali, až s nimi někdo půjde ven, ačkoli Pavel už byl doma. Vzala jsem je, pak jsem se Pavla na venčení zeptala, a ten mi tvrdil, že s nimi venku byl, ale že se prostě nechtěli vyprázdnit. Tomu se mi nechtělo věřit a začínala jsem o příteli pochybovat.

Problém přišel, když nám Pavel koupil víkend v hotelu v lázních, kam ale nemohli psi. Podívala jsem se na datum. „Ale to nemůžeme jet, nemáme kam dát psy. Naši jsou pryč a já nikoho dalšího na hlídání nemám.“ Naštval se, vzal voucher, který mi dal do ruky, a roztrhal ho. Vůbec jsem ho nechápala. „Vždyť jsi to věděl. Proč jsi na mě naštvanej?“ Neposlouchal mě a odešel.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (24): Můj přítel tvrdí, že Češi se jen mračí a jsou málo otevření. Nechci se s ním stěhovat do ciziny, byla bych daleko od rodiny

S přítelem jsme se neustále hádali

Tento rozhovor byl začátkem řady hádek. Pavel chtěl víc času pro nás dva, zatímco já cítila, že se musím rozhodovat mezi ním a svými psy. Snažila jsem se najít kompromis, najala jsem pro psy chůvu, když jsme chtěli někam jít, a trávila s nimi čas, když byl Pavel pryč. Ale napětí mezi námi rostlo.

Po několika měsících jsem z toho všeho byla vyčerpaná. Seděla jsem v parku s Maxem a Bellou a přemýšlela. Jak bych mohla žít bez Pavla? Ale jak bych mohla žít bez svých psů? Byl to pro mě neřešitelný problém. Nakonec jsem se rozhodla, že si musíme s Pavlem vážně promluvit o naší budoucnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (25): Na první dovolenou s přítelem jsem se moc těšila. Když se ukázalo, jak si představuje odpočinek, hned jsme se začali hádat

Musela jsem mu dát nůž na krk

Přišla jsem domů a uhodila na něj, že se musíme dohodnout, jak to bude, protože já nejsem schopná takhle pokračovat. Řekla jsem mu, že přemýšlím o tom, že pokud nezmění svůj přístup, jsem ochotná odejít. „Věděl jsi, že mám dva psy a věděls, co to obnáší. Takhle to dál nejde.“

Pavel se mnou dva dny nemluvil a já už se pomalu stěhovala. Dvě noci jsem brečela a přemýšlela, kam půjdu, ale pak Pavel přišel a slíbil mi, že svůj přístup změní a naučí se o psy starat. Vydrželo mu to několik měsíců a znovu jsme se začali hádat. Teď přemýšlím, jak to bude dál. Svoje psy miluju, ale nevím, jestli jsem schopná kvůli nim ztratit vztah.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (56): Můj pes mi během koupání zachránil život. Vycítil blížící se nebezpečí a štěkotem zalarmoval pomoc