Filip byl v manželství s o patnáct let mladší Helenou spokojený. Alespoň do té doby, než přišlo na svět jejich první dítě. Péče o potomka ho vyčerpává víc, než očekával. Přemýšlí nad tím, jestli by nebylo lepší utéct od toho všeho.
Helena (30) je báječná ženská. S ní jsem dokázal omládnut a vůbec jsem si nepřipadal jako čtyřicátník. Jenže od té doby, co máme dítě, si připadám jako vyčerpaný důchodce.
Našel jsem si mladou ženu
Dlouhá léta jsem si život užíval a neměl potřebu se vázat. Proč bych to taky dělal, když svět je plný žen, které hledají povyražení? Kamarádi postupně začali trhat partu, protože se ženili a zakládali rodiny, až jsem zbyl jen já, poslední mohykán...
Někdy kolem čtyřicítky jsem se začal zamýšlet nad tím, jestli bych se také neměl usadit. Poznal jsem pár žen, které by připadaly v úvahu, ale postupně jsem zjišťoval, že se už vdaly.
Pak jsem potkal Helenu. Byla sice mladší, ale rozuměli jsme si. A měl jsem pocit, že díky ní se cítím mladě. Jednou jsem se jí po sexu svěřil s tím, že bych se možná chtěl usadit. Vím, že se to neříká, protože to obvykle lidi odradí. Ale měl jsem toho plnou hlavu a muselo to ven. Helena se na mě zkoumavě podívala a řekla, že to vidí stejně.
Rozhodli jsme se založit rodinu
Následovala svatba a další položkou na seznamu bylo dítě. Doufal jsem, že po čtyřicítce ještě nebudu střílet slepými náboji, jestli mi rozumíte. A opravdu, ani ne do půl roku mi Helča řekla, že je v tom. Byl jsem nejšťastnější chlap na světě a kudy jsem chodil, tam jsem každému vykládal, že se stanu tátou.
Až příliš pozdě mi došlo, že na to asi už nemám věk. První týdny po narození malého Filípka (3) jsem padal na hubu, poté se to ještě zhoršilo. "Já ti to nechtěl říkat, když jsi žil na tom svém obláčku," pověděl mi kamarád, kterého jsem potkal v krámě, když jsem sháněl vlhčené ubrousky. "Ale po čtyřicítce pečovat o mimčo, to je smrt. Teď jsem vlastně rád, že jsem měl děti dřív než ty," dodal.
Nevěděl jsem, co mu mám říct. Šoural jsem se dál a myslel na to, že musím sehnat tucet věcí. Chyběla mi energie, spánek a dobrá nálada. Bylo mi úplně jedno, že Helča je v šestinedělí. Na sex jsem neměl ani pomyšlení.
Bojuju s pokušením opustit rodinu
Filípkovi jsou dnes tři. Helča se mu věnuje a je skvělá máma. Rodičovství mi změnilo život, jenže ne zrovna pozitivním způsobem.
Jsem noční sova. Filípek se probouzí brzy ráno, takže vstávám také. Tudíž se moc nevyspím. Za ta léta jsem se prostě nedokázal přeprogramovat. Chybí mi chvíle klidu, na které jsem byl zvyklý. Když mě kamarádi volají na pivo, ani nemám chuť. Padají mi vlasy a ty, co ještě zbývají, rychle šediví.
Otevřeně přiznávám, že každý den přemýšlím nad útěkem od toho všeho. Někdy se musím přemáhat, abych zůstal. Nebyl bych první chlap, který opustí rodinu. Tím neříkám, že to je v pořádku. Ale asi to dokážu pochopit...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.