Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Gábina žije s mužem, kterého poznala už v 16 letech na střední škole. Dnes mají spolu spokojenou rodinu. Zvenčí všechno působí harmonicky. Jenže právě ta idyla začíná Gábinu tížit. Nikdy nepoznala jiného muže a přepadá ji pocit, že o něco přišla. V hlavě se jí honí hříšné myšlenky.
Mám kolem sebe spoustu kamarádek, které nám závidí. Ve skutečnosti si opravdu na nic zásadního nemůžu stěžovat, ale v poslední době mě fakt, že jsem poznala po všech stránkách jen jednoho muže, začíná dohánět.
Znám jen jeho
S Martinem jsme od mých šestnácti. Já byla tehdy vyjukaná studentka prvního ročníku gymnázia, on ostřílený třeťák. Od prvního okamžiku, kdy jsem ho potkala na chodbě, se mi líbil. Ale nikdy bych nevěřila, že si mě všimne. Natož že mě brzy pozve na rande. A kdyby mi tenkrát někdo řekl, že se vezmeme a budeme mít šťastnou rodinu, nevěřila bych.
Vždyť jsem měla nejlepší léta na poznávání kluků a mužů před sebou. A myslela si, že Martin bude první láska a pak, jak to tak chodí, nejspíš přijdou jiné. Martin byl pozorný, trpělivý a velmi vzdělaný. A do ničeho mě netlačil. Naši byli samozřejmě nadšení, že mám tak skvělého a spolehlivého kluka, a tak nám moc fandili. Nejspíš si v duchu přáli, aby nám to vydrželo co nejdéle. Jejich přání se vyplnilo. V létě totiž oslavíme dvacet let, co jsme spolu.
Vzali jsme se, když mi bylo dvacet dva, a brzy po sobě se nám narodily dvě děti, takže jsem se v práci moc neohřála. Ale nevadilo mi to. Vedle Martina jsme byla nejšťastnější ženou a užívala si rodinný život. A to, že si mé kamarádky mezitím užívaly na zábavách, mě nijak netrápilo. Brala jsem to jako osud. Šťastný osud. Tehdy jsem vůbec nepřemýšlela, že bych chtěla poznat někoho jiného.
Co když mi něco uniklo?
Dnes je nám přes třicet, máme krásný dům, dvě děti a celkem pohodový život. Jenže poslední dobou se mi v hlavě usadil neklid. Trápí mě hříšné myšlenky, které nedokážu vytěsnit.
„Nejsem divná, když jsem nikdy neměla nikoho jiného?“ zeptala jsem se jednou kamarádky.
Podívala se na mě trochu nechápavě: „Buď za to ráda! Podívej se na mě. Mám za sebou x nepovedených vztahů a co z toho? Je mi 36 a nemám chlapa ani rodinu. Co já bych za tvůj život dala.“
Chápu ji, jenže sama to tak necítím. Minulost mě dohání a pořád přemýšlím, zda jsem o něco nepřišla, když jsem nikdy nepoznala sex s jiným mužem. S Martinem je to v posteli fajn, ale po tolika letech je to spíše stereotyp. A když nemám srovnání, je těžké říct, že je to vlastně skvělé. Možná by to s někým jiným bylo úžasnější. Martin měl přede mnou přítelkyni, ten má aspoň s čím srovnávat. Já ne.
Dohání mě hříšné myšlenky
Nejde o to, že bych Martina nemilovala. Mám ho moc ráda, vážím si ho, je to dobrý táta i manžel. Obdivuji ho i za to, co všechno pro nás dělá, ale už jsme hodně let v zajetých kolejích.
A tak mě občas napadne: „Co kdybych si jen jednorázově někoho našla?“ Někoho, kdo nezná moje zvyky, moje nálady, moje pyžamo s medvědy. Chtěla bych ještě zažít ten vzrušující pocit, když vás někdo nový svléká očima. Když to mezi vámi jiskří. Občas se mi zdají erotické sny a pořádně se za to stydím. Ale nedokážu si pomoci. Prostě je to poslední dobou silnější než já.
Přiznala jsem to kamarádce: „Někdy přemýšlím, že bych si prostě jednou užila. Bez závazků. Jen tak.“
„Ty blázníš!“ vyjela na mě. „Máš skvělého chlapa, děti, domov. A chceš to riskovat kvůli nějakému dobrodružství?“ Vím, že má pravdu. Přesto mě ta myšlenka neopouští. Vždyť by to bylo tajně a jednou. Nikdo by se to nedozvěděl...
Nevím, jak se zachovat
Zatím jsem nic neudělala, ale v duchu flirtuju, představuju si, vymýšlím scénáře. Někdy mám pocit, že je to jen otázka času. Pak se podívám na děti, jak si hrají s Martinem na zahradě, a řeknu si: „Ty jsi vážně blázen! Co když je to příliš velký risk a o tohle všechno přijdeš?“
Nevím, co se mnou bude. Možná mě to časem přejde. Možná ne. Ale čím víc ten pocit potlačuju, tím sílí. A já si říkám: „Je horší udělat chybu, nebo celý život litovat, že jsem něco nezažila?“
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
