
Gabriel je s partnerkou Míšou pět let. Před rokem se jim narodil syn Tadeáš. Několik krásných měsíců bylo vystřídáno noční můrou v podobě muže, který tvrdil, že je biologickým otcem Gabrielina syna.
Dodnes to nechápu. S Míšou jsme byli pět let. Vztah to nebyl harmonický a provázely ho časté hádky. Teatrální. Navzájem jsme si ukazovali, kdo je víc dominantní.
Minulost člověk nezmění, i když by chtěl
Pravděpodobně v nějaké takové krizi byl počat Tadeáš. Dnes už ani nemohu říkat, že je to můj syn, i když to tak cítím. Když vzpomínám, vybavuji si, že jsme měli těžkou krizi, kdy jsme se neustále hádali a smířil nás až fakt, když za mnou Míša přišla: „Gábo, musíme ukončit ty hádky. Nedělá mi to dobře. Jsem těhotná.“
A vše bylo lusknutím prstu vyřešeno, smazáno a zalito sluncem. Období těhotenství Míši řadím mezi nejkrásnější období v mém životě. Každý den jsem u televize hladil její rostoucí bříško. Mluvil na nový život v něm a v den, kdy se Tadeáš narodil jsem brečel jako malý kluk. Byl to silný zážitek. Vyvrcholení devíti měsíců, kdy jsem se na syna neskutečně těšil.
Vím, že bych byl skvělý otec
Od prvního dne jsem se o Tadeáška staral. Nádherně voněl. Každý den jsem vnímal jako požehnání. Malý tvor, který nasává vše, co do něj rodič vkládá. Zbožňoval jsem ho a viděl jsem se v něm. Míša byla zkraje unavená, a tak jsem se snažil vstávat k synovi v noci a po práci něco uvařit nebo uklidit doma.
Měsíce letěly, Tadeášek začal sedět, později lézt a byli jsme nerozlučná dvojka. Míša byla čím dál tím víc zamlklejší. Přikládal jsem to únavě a váhovému úbytku. Byla přímo vychrtlá. Odpověď na její psychický stav přišla přesně v den, kdy Tadeášek oslavil deset měsíců. Přišel jsem domů z práce a v obýváku seděl cizí muž. Míša plakala schoulená v křesle.
Přišel jsem o vše během několika měsíců
„Dobrý den, jsem Marek, biologický otec Tadeáše,“ představil se cizí muž. Následně jsem se dozvěděl o sexuálním vztahu, který před rokem s Míšou udržoval. Prý dlouho váhal, zda se k synovi přiznat, ale došel k závěru, že krev není voda. Stál jsem v obývacím pokoji, v hlavě mi hučelo a vůbec jsem nebyl schopen pobrat informace, které se na mě hrnuly.
Tento týden jsem oficiálně přišel o vše. Míša se s Tadeáškem odstěhovala k rodičům hned po Markově návštěvě. Jednou týdně jsem se chodil na Tadeáška dívat, ale nedělalo mi to psychicky dobře. Bylo to imaginární rýpání hřebíkem v čerstvé ráně. Mezitím jsem si nechal udělat test otcovství. Vlastně nevím proč, když Marek ho měl taky a vyšel jako biologický otec Tadeáška. A tento týden mě soud zrušil v rodném listě jako otce dítěte. Sedím v prázdném bytě a brečím. Musím zapomenout. Musím si to odžít a jít dál. Ale bude to těžké. Moc těžké.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.