Hedvika (28): Můj bratr si vymyslel smrt nejlepšího přítele, aby vzbudil soucit. Pravý důvod jeho lži mě šokoval

Mám spoustu bláznivých přátel s ještě bláznivějšími nápady, ale nikdy by mě nenapadlo, že ten nejpošetilejší ze všech přijde právě od mého bratra. S Filipem jsme si byli vždycky blízcí, dělily nás jen dva roky a dva dny. Byl nejen můj brácha ale i někdo ke komu jsem vzhlížela, byl chytrý a měl přirozený důvtip. Dodnes mi vrtá hlavou jak ho něco takového vůbec mohlo napadnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Jindra (40): Kluci v hospodě se chvástali, jak je skvělé pořídit si milenku. Posledně jsem je pěkně zpražila

Filip byl vždycky trochu jiný

Měla jsem ho ráda. Byli jsme typičtí sourozenci, chvíli jsme se hádali, za pár minut už se smáli a plánovali další lumpárny. A neustále se předháněli. Filip ale vynikal v jedné věci. Byl vypravěč. Dokázal poutavě líčit své zážitky a co bylo ještě zvláštnější uměl druhé poslouchat.

Hodiny a hodiny dokázal vyprávět o tom, co zažil, s kým se potkal a co všechno se událo. Mluvil a mluvil, ale zároveň ho upřímně zajímalo, co jsem dělala já. Ptával se, s kým jsem se sešla, jak jsem se cítila, co mě potěšilo nebo naopak rozčílilo. Byl neuvěřitelně vnímavý a měl dar vidět věci, které ostatním unikaly.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (41): Čtyřicet let se mi dařilo vzdorovat dospělosti. Setkání se spolužačkou mi ale otevřelo oči

Nejlepší kamarád Filipa si našel lásku

Když Filip nastoupil na vysokou, našel si nejlepšího přítele. Jmenoval se Petr. Byli nerozlučná dvojka, vždycky v centru dění. A taky vždycky v nějakém průšvihu. Dělali jednu hloupost za druhou, až to málem vedlo k jejich vyloučení ze školy. Nakonec ale dospěli, nebo alespoň dospěli natolik, že jejich problémy už nebyly tak závažné.

Pak si Petr našel dívku a začal trávit víc času s ní. Filip to nesl těžce, jako by se nedokázal smířit s tím, že už v Petrovu životě není tím nejdůležitějším. Mluvil o tom se mnou čím dál častěji. „Už na sebe s Péťou nemáme ani chvíli. Co myslíš, co bych měl udělat, aby se mnou šel na pivo a chvíli nebyl s Anetou?” Brala jsem to spíš jako legraci. „Má ji rád, smiř se s tím. Po čase to může přejít. Dej mu čas. Počkej, až si najdeš holku ty, taky budeš potřebovat prostor a čas pro ni.”

Mohlo by Vás zajímat:

Ema (51): Kývla jsem na schůzku s první láskou. V restauraci jsem se nestačila divit, kdo na ni dorazil

Bratr si vymyslel lež, aby ho kamarád litoval

O bratra jsem se nikdy nebála. Když Petr zmizel do světa zamilovaných, nahradil ho další kamarád, Lukáš z vedlejšího vchodu. Co mě ale vždycky zaráželo, bylo to, jak moc se Filip na své přátele upínal. Nikdy jsem úplně nechápala, jak fungují mužská přátelství, a tak jsem to neřešila.

Po čase se ale ozval i Petr. Zdálo se, že si své lásky už trochu nabažil a občas se chtěl vrátit do svého klučičího světa. Filip ho samozřejmě přivítal s otevřenou náručí a rebelské duo bylo zpět. Jenže věci už nebyly tak jednoduché. Mezitím si Petr našel ještě dalšího kamaráda, Honzu. A Filip najednou musel o svého nejlepšího přítele soupeřit nejen s Anetou, ale i s někým dalším.

Nechápala jsem, proč ho to tolik trápí. Byl dospělý, měl svůj život, mohl mít spoustu vlastních přátel. Jenže on se zřejmě nechtěl dělit. A tak se rozhodl situaci vyřešit po svém. Řekl Petrovi, že Lukáš zemřel. Vylíčil ho jako svého blízkého přítele, kterého měl nesmírně rád a jehož ztráta ho hluboce zasáhla. Petr mu okamžitě uvěřil. Celý měsíc mu věnoval svou pozornost a litoval ho. Filip dostal přesně to, po čem toužil.

Mohlo by Vás zajímat:

Zora (31): Přítel na mě po rozchodu ušil pěknou boudu. Čtvrt roku jsem se o něj starala, než vyšla najevo pravda

Lež má krátké nohy

Bylo jen otázkou času, než pravda vyjde najevo. Petr přijel za Filipem a s šokem uviděl Lukáše – živého a zdravého. Okamžitě pochopil, že všechno byla jen lež, a bez váhání s Filipem ukončil veškerý kontakt.

Zdrcený Filip se mi tehdy přiznal. Seděl naproti mně, hlavu v dlaních, a sotva se na mě podíval. „Celou dobu jsem ho miloval,“ zašeptal po chvíli. „Nikdy jsem nebyl na holky, ale nedokázal jsem si to přiznat. Bál jsem se, co by na to řekl svět. A hlavně on. Chtěl jsem, aby zůstal se mnou. Nechtěl jsem se dělit.“ Jenže lež mu nakonec vzala přesně to, o co bojoval.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Patricie (36): Kamarádka mě viděla ve městě, ač jsem byla doma. Ještě větší šok mě pak čekal při pohledu do skříně