Hedvika (48): Jsem zasnoubená, ale připadá mi trapné vdávat se tak stará a hrát si na princeznu. Udělám to po svém

Myslím, že mě měl Marek požádat o ruku do pěti let našeho vztahu. Pak už jsem neměla na vdavky ani pomyšlení. Překvapilo mě, když s tím přišel v našem věku. Budeme vypadat jako dva staří blázni! Já nechci být nevěsta na prahu padesátky, a tak jsem se rozhodla pro trochu netradiční svatební den.

Doporučené video: Co to znamená, když se vám zdá o svatbě

S Markem žiju pětadvacet let. Sestěhovali jsme se vlastně skoro hned po našem seznámení, protože jsme v té době oba hledali bydlení. Byli jsme zamilovaní a plní ideálů. Nebáli jsme se, že se do něčeho ženeme po hlavě. A jak je vidět, mnoho let jsme se pak opravdu nikam dál nehnali. Po deseti letech jsem neplánovaně otěhotněla a díky bohu za to.

Kdybychom se měli na dítě připravit a domluvit se, kdy na něm začít pracovat, možná bychom byli bezdětní. Rozárce je teď patnáct a opravdu nám dělá jen samou radost. Stále se nás ptá, kdy se konečně vezmeme a není jediná. Celá náš společný život slýcháme od okolí tento dotaz. Upřímně řečeno jsem na to alergická. Asi hlavně proto, že mě Marek nikdy o ruku nepožádal.

Myslím si, že se mají lidi brát do pěti let vztahu. Já už jsem pak rezignovala a smířila se s tím, že žijeme na „psí knížku“. Ani mi to tolik nevadilo, má to své výhody. Člověk si připadá svobodný a během hádek se neprobírá rozvod. Možná bychom se s Markem dávno rozvedli a je vlastně dobře, že nejsme svoji. Pro někoho je to příliš velký závazek a v podstatě takový tlak.

Mohlo by Vás zajímat:

Beata (32): Svatba na zámku byla romantická. Ale jen do té doby, než jsem začala rodit

Překvapila mě vlastní reakce

Už jsem tedy všem tvrdila, že mě nikdo ve svatebním neuvidí a myslela jsem si, že se ani vdávat nechci. Pak mě Marek nečekaně požádal o ruku a já se štěstím rozplakala. Samotnou mě vylekalo, s jakou radostí a úlevou jsem kývla. Zřejmě jsem na to celou dobu čekala?

Jenže pak přišlo vystřízlivění a já jsem naštvaná. Proč otálel tak dlouho? Prstýnek mi dal s dvacetiletým zpožděním. Teď mám už o dost kil navíc, nespočet vrásek a vlastně se mi ani nechce zkoušet šaty. Představa, že budu nevěsta, mě vlastně děsí. Hrát si na princeznu v korzetu se závojem, to by byl v mém věku fakt trapas! V mládí jsem měla takovou tajnou představu o svých svatebních šatech, ve kterých bych připomínala vílu. Dnes už je taková vize k smíchu.

„Budu jak nějaká zoufalá stárnoucí baba,“ vzlykala jsem kamarádce do telefonu. Ta mě přesvědčovala, že nevěsta je krásná v každém věku. Já si o tom ale myslím svoje. Na fotkách už nevypadám moc dobře a za všechno může vlastně Marek. Na stará kolena mě takhle vyvést z míry. To si neuvědomil dřív, že si mě chce vzít?

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (35): Mám doma pořádné dusno. V rodině bude svatba a partnerku štve, že spolu žijeme na psí knížku

Uděláme si to po svém

Pak mě konečně napadlo sehnat si pomoc v podobě svatební poradkyně. Bála jsem se vyhozených peněz, ale bylo to skvělé rozhodnutí. Slečna přesně pochopila moje obavy a poradila mi, abych pojala svatební den netradičně. Žádné bílé šaty ani klasické rituály nejsou třeba.

Budeme opékat na chalupě prasátko, zahrada se promění na takový mini festival a já s Markem si vezmeme na sebe námořnické oblečení. Ke svatbě jsme totiž dostali plavbu lodí. Obřad proběhne týden předtím jen se dvěma svědky a s nejbližší rodinou. Za nás je to takhle naprosto ideální. Kdybych se musela do něčeho nutit, jen by mi to zkazilo radost a celý ten velký den. Nikdo by neměl plnit svatební představy jen pro své blízké a příbuzné!

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Diana (29): Moje pohádková svatba se mi zhroutila během rozlučky se svobodou. Přála jsem si, aby to byla jen noční můra