Výročí narození Albrechta z Valdštejna: Jak žil, tak i zemřel - zákeřně, krutě a bolestivě

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna byl český vojevůdce, politik a vévoda, který se narodil 24. září 1583. Spolu s Janem Tillym byl také nejvyšším velitelem císařských vojsk během třicetileté války.

Násilí mu nebylo cizí

Narodil se na tvrzi Heřmanice u Jaroměře do rodiny chudého šlechtice Viléma z Valdštejna a jeho manželky Markéty. Oba vyznávali učení Jednoty bratrské. Ze sedmi sourozenců přežili pouze dvě dívky a Albrecht. On sám si však svých rodičů dlouho neužil. Po jejich smrti odešel k matčinu švagrovi, Jindřichu Slavatovi.

Slavata jej poslal na latinské gymnázium a poté na evangelickou univerzitu v Altdorfu. V roce 1600 musel univerzitu opustit, zavinil si to ale sám. Připletl se k několika rvačkám a při jedné z nich byl zabit syn významného měšťana. Albrecht navíc jeho vrahovi dopomohl k útěku, za což ho čekalo vězení. Také skoro umlátil k smrti svého sluhu. V tomto případě mu byly vazby na starý český rod k ničemu. Musel jít o dům dál.

Mohlo by Vás zajímat:

Před 380 lety se narodil Filip I. Orleánský: Žil ve stínu bratra Ludvíka XIV. I když se dvakrát oženil, dával přednost mužům

Nelichotivý horoskop

Jelikož mezitím zemřel Albrechtův opatrovník Slavata, vydal se budoucí vojevůdce na cesty po Evropě. Měl navštívit Nizozemí, Anglii či Itálii, kde studoval matematiku a astronomii. A právě díky astronomii, která byla tehdy spjata s astrologií, se mohl setkat s Keplerem, u něhož si nechal vypracovat horoskop.

Poprvé však požádal o vyhotovení skrze prostředníky. Je tak velmi zajímavé, že ač Jan Kepler získal pouze jméno a datum narození, vypracoval horoskop s až děsivou přesností. Povahu svého klienta vystihl téměř dokonale, neváhal ani použít tvrdá, někdy až urážlivá slova. Albrecht měl být inteligentním člověkem, který však měl silné asociální sklony, neboť nenáviděl vše, co je konvenční. Předpověděl mu také život bez lásky a kariérní postup, čímž si ale měl znepřátelit hodně osob. A skutečně se tak stalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Benito Mussolini: Z neslavného konce mocného diktátora bylo úzko i samotnému Hitlerovi

Zrada

Na úplný vrchol se Valdštejnovi podařilo dostat v roce 1625, kdy se stal velitelem císařských vojsk. Byl také jmenován generalissimem. Jeho armáda čítala nejprve třicet, později až sto tisíc mužů. S tím, jak rostla jeho moc, si začal kupovat knížectví, další, vévodství, mu byla propůjčena.

Krize, jež vedla k vražednému spiknutí, započala v souvislosti s vpádem vévody Bernarda do Bavor. Valdštejn dostal příkaz, aby se svou armádou vyrazil právě do Bavorska. Kvůli zimě se však rozhodl usadit v Plzni. Císařským dvorem bylo toto rozhodnutí bráno jako velezrada, napomohla k tomu i četná memoranda císařových služebníků, kteří žádali, aby byl vojevůdce sesazen.

Mohlo by Vás zajímat:

Marika Rökk: Nacistická hvězda stříbrného plátna s andělskou tváří, kterou si oblíbil i Hitler

Trpký konec

Po Vánocích roku 1633 navštívil Albrechta zmocněnec dvora a žádal ho, aby již déle neváhal a vyrazil do Bavor. Také mu nabídl, kvůli zhoršujícímu se zdraví, dobrovolné odstoupení z funkce. Valdštejn ihned vybouchl vzteky a zasypal muže nadávkami na císařovu neschopnost. Vše vykulminovalo o rok později. Valdštejnovi byla odebraná armáda a měl být dopraven do Vídně.

Zavražděn byl ve svém domě v Chebu v únoru 1634. Spiklenci ho chtěli zabít na připravené hostině, on však odmítl přijít. Že za svého života a před smrtí učinil mnoho zbrklých a nesmyslných rozhodnutí, bylo připisováno tomu, že trpěl syfilidou, která způsobuje demenci a poruchy osobnosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejodvážnější voják druhé světové války: Měřil 165 cm, sotva mu rašil knírek a ženy ho milovaly