Ponurá historie císařského řezu: Byl smrtící pro matku i dítě, jeden prý přežila manželka Jana Lucemburského

Císařské řezy byly prováděny v mnoha starověkých civilizacích. Dělo se tak z náboženských nebo kulturních důvodů. V neposlední řadě také šlo o matku, která by klasický způsob porodu v některých případech nepřežila. Statistiky úspěšnosti provedení však byly dlouhou dobu děsivě nízké...

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní porodní vynález manželů Blonských: Dítě mělo z matky doslova vyletět, inspirací se stala slonice v ZOO

Původ pojmu císařský řez

Mnoho lidí spekuluje, že název císařský pochází ze způsobu, jakým na svět přišel Julius Caesar. Tuto legendu šířil Plinius starší. Spousta odborníků se ale domnívá, že je to spíše nepravděpodobné. Kdyby Caesar přišel na svět císařem, jeho matka by byla mrtvá. V dané době tento zákrok nepřežila žádná rodička.

Logičtější je zřejmě vysvětlení, že císařský řez pochází z latinského caedere, což v překladu znamená "řezat". Anebo se ještě nabízí možnost, že se termín odvodil od souboru římských předpisů "Lex Caesarea", které nařizovaly, že z těla mrtvé matky musí být před pohřbem vyjmut plod.

Do roku 1598 se používal název "císařská operace". Císařský řez se poprvé objevil v roce 1609 v knize pro porodní asistentky od lékaře Jacquese Guillimeaua. Tvrdil o něm, že může zachránit matku i dítě, což, zatím, nebyla tak úplně pravda.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejplodnější matka světa: Ruská rolnice Valentina Vasiljev měla porodit až 69 dětí

Mýtický císařský řez

Již předkové dnešních hinduistů před tisíci lety tvrdili, že se jejich bůh Indra odmítl narodit "špinavým" způsobem, a to sice skrze vagínu. Byl tedy vyříznut z levého boku své božské matky. Totéž se událo při porodu Buddhy. Ten zase vyšel neposkvrněný z pravé strany rodičky. A můžeme ještě zmínit biskupa Gebharda I., který byl prý vyjmut z matčina lůna, aby "dozrál" v prasečím břiše.

V Evropě se na přirozený porod nedívali skrze prsty, když ale nebylo zbytí, muselo se přistoupit k alternativě. Chirurgové se však k tomu uchýlili až tehdy, když vyčerpali všechny možnosti. Pokud rodička nezemřela po císaři přímo lékaři na stole, došlo k tomu během několika dní. Smrt v agónii, způsobená infekcí, přišla kvůli nedostatečným hygienickým podmínkám.

Mohlo by Vás zajímat:

Porody ve starověkém Římě: Muži umírali ve válce, ženy při plození dětí, říká historička

První císařský řez v Čechách

Jeden z prvních známých císařských řezů se datuje do 16. století, kdy se ve Švýcarsku podařilo provést císařský řez bez ztráty na životě, nutno ale dodat, že se ho nezhostil chirurg, nýbrž Jakob Nufer, odborník na kastraci prasat. Provedl ho na své ženě, která poté prožila ještě mnoho úspěšných těhotenství. A to se jí přitom snažilo pomoci až třináct porodních asistentek. Tento případ však není dostatečně zdokumentován.

Je ale možné, že se dějiny císařského řezu budou muset přepsat. Proč? Před několika lety přišli pražští lékaři a historici s tvrzením, že úspěšný zákrok byl proveden už v roce 1337 v Praze a přežila ho nejen rodička, ale také dítě. Šlo o Beatrix Bourbonskou, druhou manželku českého krále Jana Lucemburského. A na svět přišel malý Václav, nevlastní bratr Karla IV. „Přímý důkaz nemáme, ale pět nepřímých důkazů svědčí o tom, že se tak asi stalo. Tento objev by mohl znamenat milník v historii medicíny,“ řekl lékař Antonín Pařízek pro iDnes.

Mohlo by Vás zajímat:

Neplodnost ve středověku: Král Kazimír III. Veliký vyhnal manželku, muž prý nemohl být na vině

Odolná Anna a dánský král Frederik

Skutečným průlomem v oblasti císařského řezu byl případ Němky Anny Margarethy, která tento zákrok přežila celkem čtyřikrát. Poprvé otěhotněla v roce 1825. V červnu následujícího roku jí začaly porodní bolesti. Ale i přes prasknutí vody se dítěti na svět moc nechtělo. Její manžel tak přivolal doktora Siedela. Ten řekl, že hlavička dítěte je zaseklá a nelze s ní hýbat. Annu zbavil utrpení až chirurg Zwanck, který jí provedl císaře poté, co ji přivázal ke kuchyňskému stolu.

Dítě bylo bohužel mrtvé. Anna ale infekci přežila. I přes důrazné chirurgovy zákazy otěhotněla podruhé. Tentokrát porod probíhal v nemocnici v Kielu. Opět došlo na císařský řez a na svět přišla holčička. Po pár dnech bohužel zemřela. Lékaři nedokázali vysvětlit příčinu, existuje ale možnost, že měla potíže s dýchacími cestami. Dítě narozené císařem mívá sníženou imunitu.

Potřetí se jen tak tak podařilo Anně ránu zašít a zastavit krvácení. Malý Karl ale po osmi měsících podlehl spále. Počtvrté bylo možné ránu úplně uzavřít až po měsíci. Kmotrem holčičky Friederike se stal dánský král Frederik. Zpráva o Annině výdrži se totiž rozletěla do celého světa. Pak už nikdy neotěhotněla. Zemřela v roce 1864. Její dcera se dožila vysokého věku. Annin příběh tak konečně přinutil personál nemocnic k lepší hygieně. I sami lékaři si začali před zákrokem mýt ruce v chlorované vodě. Byl to sice jenom pouhý začátek, který ale vedl k tomu, že dnes je hygiena ve zdravotnictví na vysoké úrovni.

Mohlo by Vás zajímat:

Nevěra ve středověku: Ženám hrozila jízda na oslu nebo smrt, muži v klidu podváděli dál

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Císařský řez

Ciekawostkihistoryczne.pl: Wyjątkowo twarda matka, czyli jak świat przekonał się do cesarskiego cięcia