Těžký život polských učitelek: Musely si vybrat mezi kariérou a těhotenstvím

Po začlenění Horního Slezska do Polska se velmi rychle ukázalo, že je v regionu nedostatek kvalifikovaných učitelů. Úřady začaly pobízet pedagogy, aby se tam přestěhovali. Odezva byla značná, ve slezských školách našlo uplatnění až 3000 kantorů. Byl tady však jeden zádrhel. Ne všichni měli k výkonu této práce to “správné” pohlaví.

Mohlo by Vás zajímat:

Obecná škola v praxi: Tělesné tresty byly zakázány v 19. století, česká realita je ale jiná

Kariéra učitelky, nebo těhotenství

Ve druhé polovině třicátých let tvořily ženy až třicet procent učitelského sboru na Slezsku. Většina z nich ale v této části Polska nevyrůstala. Neznaly místní kulturu ani dialekt, lidé se na ně dívali přes prsty. Zašlo to až tak daleko, že rodiče dětí začali požadovat, aby jejich ratolesti učili pouze muži.

Kde se vzala tato averze vůči učitelkám? Především šlo o specifický ráz tohoto kraje, jenž byl velmi konzervativní. Zastával se tam názor, že by se ženy měly angažovat především v rodinných záležitostech. Velkým problémem bylo rovněž těhotenství. Nebylo přeci možné, aby mládež vyučovala žena v jiném stavu. U žactva by to pak vyvolalo různé otázky. A hlavně “nemorální” nutkání.

A tak se na ochranu mládeže před věčným zatracením zavedl pro učitelky celibát. Vhodně upravené právní regule měly ženy doslova odradit od této profesní dráhy. Proč? Musely si totiž vybrat. Pokud chtějí učit, nesmí otěhotnět. Pokud chtějí mít dítě, nesmí učit. Údajně se za tím ukrývala také ekonomická stránka. Bezdětné ženy si měly brát mnohem méně dovolené než ty, jenž se kromě zaměstnání musely starat ještě o rodinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Pekelná škola pro problémové děti: 40 let týrání a ponižovaní ve jménu převýchovy

Ženy na dlažbě

K zákonu o celibátu se v roce 1925 připojila i poslankyně z Klubu křesťanské demokracie Janina Omańkowska, která tvrdila, že je důležité, aby živitelem rodiny byl muž a žena zůstala doma. Takové sociální vztahy měly být nejzdravější. Zamezilo by se tím i korupci, kdy ve školství pracovaly ženy ředitelů škol a vysoce postavených úředníků. Zákon byl bez větších obtíží přijat 29. března 1926.

V praxi se to však ukázalo jako žalostné rozhodnutí. Začalo hromadné propouštění vdaných žen. Na volná místa neměl kdo nastoupit. Zákon platil až do zrušení autonomie Slezska v roce 1945. Ještě předtím jej začala kritizovat i sama katolická církev, a to kvůli morálním škodám, které celibát ve společnosti napáchal. Nedošlo ani ke kýžené ekonomické úspoře, neboť propuštěné učitelky neměl kdo nahradit. Postupem času se z toho stala groteskní připomínka slezské “svéráznosti” a zároveň smutný důkaz diskriminace žen.

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivá historie kanadských internátních škol: „Převýchovu“ a zneužívání nepřežilo 50 000 dětí

Zdroj informací: 

Ciekawostkihistoryczne.pl: Śląski celibat dla nauczycielek