V letech 2002 až 2005 začaly v ruském městě Nižnij Tagil mizet mladé dívky. Šlo o oběti obchodu s bílým masem. Spousta z nich pak byla pohřbena v lese poblíž vesnice Levikha. Od té doby se tomuto pochmurnému místu začalo říkat hřbitov panen...
Rodiny zmizelých dívek kontaktovaly příslušné úřady, nikdo se tím však nechtěl zaobírat. Policisté tvrdili, že dívky musely utéct z domova a když jim dojdou peníze, jistě se vrátí. Jakmile se však v roce 2007 objevila první mrtvola, změnili vyšetřovatelé názor...
Hlavní město prostituce
Pachatelé vražd byli majitelé nevěstince, kteří dívky nutili "spolupracovat" bitím a znásilňováním. Ty, které nakonec souhlasily, přežily. Zbytek byl zabit. Vrazi se obávali toho, že by bylo jejich "podnikání" prozrazeno.
V roce 2000 byl Nižnij Tagil vyhlášen hlavním městem prostituce. Tyto služby byly inzerovány prakticky ve všech novinách pod rouškem 24hodinové donášky jídla a pití. Služby byly tak levné a populární, že se do města sjížděli i lidé z Moskvy. A tak není divu, že se v tomto oboru chtěla uchytit spousta lidí, kteří byli schopni udělat cokoli...
Obchod s bílým masem
Za pionýra obchodu s bílým masem je považován Igor Melizhenkov, který se začal zabývat podnikáním s prostitucí na jaře roku 2004. Jeho partnerem se stal obchodník s barevnými kovy Eduard Chudinov. Právě on, budoucí šéf gangu, zafinancoval koupi prosperující eskortní agentury s názvem "Fieja" (Čarodějka), a to i s klientskou základnou. Do byznysu se zapojili také jejich rodinní příslušníci.
Eduard měl již tehdy krev na rukou. O dva roky dřív se totiž pokusil znásilnit sedmnáctiletou dívku, která mu poté vyhrožovala, že s tím půjde na policii. O svém plánu řekla i kamarádce Oksaně. Eduard se rozhodl obě dívky umlčet a k jejich vraždě přizval mladšího bratra Dmitrije. Obě těla pohřbili v lese nedaleko obce Levikha. A tímto činem založili budoucí hřbitov panen.
Lov na dívky
Oba muži zbohatli téměř okamžitě. Poptávka byla vysoká, takže bylo potřeba sehnat další dívky. Role "náboráře" se ujal Eduardův kamarád Mark Kustowski - nejpřitažlivější muž z celého gangu. S budoucími "zaměstnankyněmi" se setkával nejčastěji v parcích. Okouzlil je a pozval na večírek. Tam byly dívky následně bity, znásilňovány a přivazovány k radiátorům.
Tímto způsobem je chtěli donutit k prostituci. Cena za službu byla 500 rublů, společnice dostala jen 150 rublů. Pokud se dopustila nějakého "přestupku", odměna jí byla ještě snížena. Když nějaká žena odmítla spolupracovat, skončila na hřbitově panen.
Mizející dívky a hřbitov panen
V listopadu roku 2004 se Kustowski pokusil zlákat i šestnáctiletá dvojčata Irinu a Marinu Kuzmin, které bydlely, coby sirotci, u své dospělé sestřenice. Marina mu na špek neskočila, Irina bohužel ano. Policie se však odmítla zabývat i tímto zmizením. Ba naopak, jeden vyšetřovatel se snažil z Mariny, pod pohrůžkou znásilnění, vypáčit, kde se její sestra nachází.
Sebevědomí členů gangu rostlo každým dnem. Mysleli si, že jsou nedotknutelní. Mrtvoly už ani nepohřbívali, jen je zasypali listím a větvemi. Rozkládající se těla objevil 1. února 2007 náhodný chodec. Přivolaní policisté pak zajistili dalších 29 mrtvol. V Tagilu propukl chaos. Případ byl svěřen mladému Alexandru Jegorovi, který se začal konečně věnovat zmizelým dívkám. A navíc se dozvěděl o vlivném pasákovi jménem Eduard. O rok později dostal vůdce zločinecké organizace doživotí. Kustowski šel za mříže na 24 let a Dmitrij na 21. Ostatní byli odsouzení k odnětí svobody v rozmezí 10 až 22 let.
Zdroje informací:
Ciekawostkihistoryczne.pl: Cmentarz dziewic
Wikipedia.org: Nizhny Tagil mass murder (2002 - 2007)