Mor ve středověku: Mezi doporučenými léky byly drcené smaragdy, hnis z ran nakažených a vlastní moč

Hrůza ze smrtelné nemoci a nedostatek informací vyvolávaly ve společnosti paranoiu a snahu vybudovat si před morem imunitu i takovými způsoby, nad kterými bychom se dnes jen pobaveně zasmáli.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní menstruační pomůcky z historie: Egypťané používali papyrus, středověk volil odvar z ropuchy

Víno jako všelék

Kronikář Gilles Li Muisis napsal, že v belgické obci Tournai přežili řádění černé smrti všichni, kdo pili víno. Prý to byl úžasný všelék. Vhodný od mírného nachlazení až po smrtelnou postel. Pokud to na někoho nepůsobilo, alespoň se opil a zapomněl na své trápení.

Pro abstinenty zde byla možnost žít ve stoce. Tam si prý tělo zvykne na špínu a další "ohavnosti", proti čemuž je nějaký mor úplně směšný. Jenomže to byla další blbost. Mor s největší pravděpodobností přenášely blechy, které zase hodovaly na krysách, jenž se rády potulovaly po kanálech. Nakazit se a umřít mezi výkaly? To si snad nezaslouží nikdo.

Mohlo by Vás zajímat:

Středověké bizarnosti: Speciální sluha krále Jindřicha VII. Tudora a pořádně přeplněné postele

Smaragdy, vejce, ovoce a zelenina proti moru

Zřejmě se ptáte, co mezi léky dělají smaragdy. Ve středověku se doporučovala jejich konzumace, samozřejmě po rozdrcení. Musely být rozmělněné na prášek, jinak by mohly poškodit trávící trakt a způsobit vnitřní krvácení. Léčebný účinek ale byl nulový. Měly pouze materiální hodnotu. Kdo si je přidával do jídla, doslova vyhazoval peníze z okna.

Vejce, ovoce a zelenina byly pokrokovou myšlenkou, byť už jen kvůli nutriční hodnotě. Sýr, mléko a maso se na slunci rády kazily a nevábně zapáchaly. Lidé byli navíc přesvědčeni, že si v tomto nevábném odéru libuje samotný mor. Jinými slovy je přenášen špatným ovzduším. Víra v miasmu (takto se tomu říkalo odborně) přetrvala až do 19. století.

Mohlo by Vás zajímat:

Rande ve středověku: Jak moc se trpělo pro krásu a co byly žetony lásky?

Cibule a moč

Protože mnoho lidí věřilo, že plíseň pochází ze zápachu, mysleli si, že když po domě rozmístí nakrájenou cibuli, vyčistí tím vzduch. Lidé trpící morem tak, v rámci "čistého vzduchu", dostali k pití cibulový odvar.

To ale byl pouhý čajíček oproti snad nejodpudivější radě ze všech - konzumace hnisu z vředů nakažených. Kdo se k tomu nemohl dokopat, měl ještě jednu možnost, a to sice pití vlastní moči. Doporučovala se užívat dvakrát denně...

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní léčba mučených ve středověku: Uzdravit je měl koňský hnůj a katovo lékařské umění

Wikipedia.org: Mor

Ciekawostkihistoryczne.pl: Picie moczu, mieszkanie w rynsztoku i inne zaskakujące metody pomagające uchronić się przed epidemią