Rande ve středověku: Jak moc se trpělo pro krásu a co byly žetony lásky?

Augustiniánský řeholník a mystik Tomáš Kempenský napsal, že není nic sladšího, vyššího, silnějšího, většího, plnějšího a radostnějšího než láska. A to jak na zemi, tak i v nebi. Ale jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí. Některé tipy na první “rande” měly ale do romantiky hodně daleko.

Mohlo by Vás zajímat:

Nevěra ve středověku: Ženám hrozila jízda na oslu nebo smrt, muži v klidu podváděli dál

Jak se chovat na návštěvě u rodičů své vyvolené

Mládenci a muži měli zapovězeno hladit psa či kočku, ruce musely zůstat čisté. Prsty se nikdy neolizovaly, pouze utíraly do ubrusu nebo ubrousků. Vidlička se nepoužívala, ve středověku byl tento kus příboru považován spíše za výstřední a zbytečný. Nežádoucí byl i nůž, přestože ho spousta lidí nosila na opasku. Pokud nešlo pokrm nabírat rukama, přípustná byla pouze lžička.

Nesmělo se také sedět blízko solničky. Sůl byla záležitostí prestiže, takže vedle ní seděli ti nejbohatší hosté. Říhání bylo tolerováno, ale dotyčný se musel přitom dívat na strop. A co močení v prostorách hostitelova domu? Ano, avšak jen pokud zůstal nápadník i na noc.

Mohlo by Vás zajímat:

Impotence ve středověku: Muž musel svou nevinu dokazovat před odborníky

Pro krásu se musí trpět

K úspěšnému rande bylo také zapotřebí se do jisté míry vyparádit. Pro ženy to znamenalo vytrhnout si obočí a sčesat si vlasy co možná nejvíce dozadu. Vysoké čelo bylo považováno za atraktivní. Dále se bělil obličej, pomocí olověného prášku a ovčího tuku. Skrývala se také mateřská znaménka. Nikdo by přeci nechtěl žít s čarodějnicí! Na tento problém prý zabíraly pleťové masky z býčí nebo zaječí krve. Od věci také nebylo přebarvit se na blond. Jak? Zatuchlou ovčí močí smíchanou se šafránem.

Muži měli být upraveni a nejlépe s plnovousem, ten však neměl být dlouhý ani příliš rozcuchaný. Špína za nehty? Ani náhodou. A zuby? Ty musely být taktéž bez poskvrnky, což ale bylo ve středověku poměrně náročné. Kdo však smíchal listy šalvěje se solí, uhnětl je do kuliček, opekl na ohni, rozdrobil na prášek a vetřel do zubů, měl prý vyhráno.

Mohlo by Vás zajímat:

Malomocní ve středověku: Žili v klidu a pěstovali zeleninu, pak ale lepru vystřídal mor

Žetony lásky

Vyznávání lásky mělo ve středověku mnoho způsobů, třeba rytíři tak činili skrze turnaje, které ale mohly skončit opravdu ošklivě. Byla to úctyhodná a zároveň napínavá podívaná. Ale rovněž to prý dobře fungovalo na cnostné panny.

Když to všechno přešlo do dalšího stadia, tedy k manželství, to bylo potřeba vyjednat. Hlavně co se věna týče. Snad nejstarší valentýnský dopis pochází z 15. století a napsala jej Margery Brews. Snažila se v něm přemluvit svého milence Johna Pastona, aby si ji vzal i přesto, že není příliš bohatá. Její otec totiž odmítl věno jakkoli navýšit. S námluvami se pojila ještě jedna věc, a to sice výměna takzvaných žetonů lásky. Mohly to být peněženky, prsteny, podvazky i zrcadla.

Mohlo by Vás zajímat:

Nebožtíci ve středověku: Tlející mrtvoly tančily s živými papeži a císaři na zdech kostelů

Zdroj informací: 

History.co.uk: Get your cloak, you’ve pulled! Top 10 medieval dating tips