Všichni proti Miladě Horákové: Komunisté zmanipulovali i školáky, ti pak požadovali trest smrti

Milada Horáková, rozená Králová, byla česká právnička, politička, národně demokratická socialistka a feministka. Jejím manželem byl Bohuslav Milan Horák, protinacistický a protikomunistický odbojář, inženýr, ekonom, novinář a programový ředitel Radiojournalu, což byl předchůdce Československého rozhlasu.

Mohlo by Vás zajímat:

Smutný osud Karla Högera: Komunisté mu šli po krku, neunesl Antichartu a vyhazov herečky Vlasty Fabiánové

Odvážná Milada Horáková

Na vlastní nohy se musela postavit poměrně brzy. Po smrti rodičů na ni připadla péče o mladší sestru. Možná proto, že vyletěla z rodného hnízda poměrně brzy, se naučila mít ostré lokty. Už za první světové války se zúčastnila protihabsburské demonstrace. Za to ji vyloučili z gymnázia.

Od druhé poloviny dvacátých let se starala o mládež a pracovala na pražském magistrátu. Sociální cítění jí rozhodně nechybělo. Ani zdravá dávka feminismu. Jakožto národní socialistka prosazovala větší účast žen v politickém i veřejném životě. Po vystudování práv trvala na tom, že zůstane na magistrátu. Bližší jí byla práce na odboru sociální péče.

Mohlo by Vás zajímat:

90 let od narození Ferdy Mravence: Čtyřlístek a Krtečka nikdy neporazil, z jeho příběhů čouhal komunismus

Po Miladě Horákové šli nejdříve nacisté, pak komunisté

V létě roku 1940 byla zatčena a poslána do Terezína. Před soudem se však ocitla až o čtyři roky později. Měla výhodu v tom, že uměla německy a byla znalá práva. Prokurátor jí navrhoval trest smrti, rozsudek byl nakonec změněn na osm let vězení. To už se blížil konec války...

Co se na ní nelíbilo komunistům? V únoru roku 1948 zabránila tomu, aby se Československý svaz žen přidal k akčnímu výboru Národní fronty. A to nebylo zdaleka vše. Vzdala se svého poslaneckého mandátu a vyjádřila nedůvěru Gottwaldově vládě. Měla možnost odjet do zahraničí a mít klid, ona to však odmítla. Znovu se vrátila na magistrát.

Z její strany nešlo o podvratnou či spikleneckou činnost. Milada Horáková jen odmítala všeobecnou mobilizaci a tupou poslušnost. Režim tak dostal skvělou příležitost ukázat na jejím příkladu svou železnou pěst, jenž smete každého odpůrce.

Mohlo by Vás zajímat:

Socialistická Akta X: Žítkovské bohyně léčily i věštily, na kolena je srazil až komunismus

Komunisté se neštítili ničeho

Kampaň během procesu s Miladou Horákovou byla vedena vskutku podlým způsobem. V továrnách, zemědělských družstvech a kancelářích se scházeli zaměstnanci, kteří přijímali rezoluce žádající ten nejvyšší trest. Bylo to však ještě o to bizarnější, že se lidé během těchto schůzí zavazovali k mimořádným směnám, které měly být bojem proti záškodníkům. Propaganda, jenž vykreslila Horákovou jako monstrum, fungovala.

Ovlivněny byly i děti ve školách. Ty se ve svých prohlášeních posměšně ptaly, kde byla Horáková a další, když bylo třeba bojovat s nacisty. O tom, že byli vězněni, se jim nikdo nezmínil ani slovem. Takže i školáci požadovali trest smrti. A aby toho nebylo málo, k národní ostudě se připojili i někteří umělci, kupříkladu Jan Drda anebo Jarmila Glazarová...

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Milada Horáková

Plus.rozhlas.cz: V nenávistné kampani během procesu s Miladou Horákovou zneužili komunisté i děti

Radiožurnál.rozhlas.cz: Připomínáme si proces s Miladou Horákovou. "Komunisté potřebovali ukázat společnosti tvrdou pěst," říká historik

Galerie Výroky Milady Horákové: Na co myslela několik hodin před popravou?

+ 3 fotky + 4 fotky