Schody smrti v Mauthausenu: I čeští vězni po nich museli nosit až padesátikilové bloky

Schody smrti vznikly v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen v horním Rakousku. Jde o 186 velmi příkrých schodů, které vedly z žulového kamenolomu. Vězni po nich museli nosit až padesátikilové bloky. Trpěly zde i tisíce Čechů.

Mohlo by Vás zajímat:

Dítě z Mauthausenu: Češka Eva Clarke přežila peklo, její bratr takové štěstí neměl

Lepší vyčerpaný, než ostražitý vězeň

Mauthausen byl otevřen v srpnu roku 1938 po anexi Rakouska. Do konce války se rozrostl natolik, že v něm bylo uvězněno okolo 190 000 lidí. O život přišla asi polovina z nich. Možná proto, že spojenci osvobodili tento tábor až jako úplně poslední. Kromě řádění nacistů mohla za úmrtí i otrocká práce.

Právě obrovský lom vytesaný hluboko do země byl přímo spojený se schody smrti. Vyjít se dalo jen po nich. Ale za jakých podmínek? Velitel tábora často nutil vězně do pravidelných, avšak zároveň nesmyslných a vyčerpávajících cvičení. Šlo o to, že fyzicky vyčerpanou osobu jde ovládat lépe, než tu, která bude relativně odpočatá a ostražitá. Lidé tak byli nuceni vytěžený kámen vynášet z lomu ručně. Byla to nikdy nekončící práce. Jako by po schodech kráčeli unavení a podvyživení Sisyfové.

Mohlo by Vás zajímat:

80 let od smrti Karla Hašlera: Krátce před Štědrým dnem ho nacisté umučili v Mauthausenu

Hrůzy Mauthausenu

Vězni byli na schodech na sebe natlačení tak těsně, že kdyby jeden spadl, vyvolal by dominový efekt - dolů by začala padat masa těl. Strážní každého pečlivě pozorovali. Kdo měl tendenci kymácet se či kulhat, byl okamžitě zastřelen, nebo skončil na takzvané parašutistické zdi.

Byla to skála, kde měl každý "zpomalený" vězeň na výběr. Buď se nechá zastřelit, nebo za sebe obětuje jinou osobu, kterou přes okraj svrhne do jezírka.

Mohlo by Vás zajímat:

Krutý osud 12leté Teresy: V „malé Osvětimi“ ji za krádež jídla ubily k smrti dvě dozorkyně

Svědectví Václava Václavíka z Mauthausenu

Web Fronta.cz přinesl v roce 2007 svědectví pana Václava Václavíka, který měl osobní zkušenost se schody smrti. Narodil se v Hrádku u Manětína. V roce 1935 nastoupil k české policii. Jelikož uměl výborně německy, byl přidělen jako tlumočník na oddělení krutého gestapáka Heinze Pannwitze, který měl na starosti vyšetřování sabotáží. Denně se setkával s krutým zacházením s vyslýchanými a to ho přimělo ke spolupráci s odbojem. Když se zjistilo, že z budovy tajné policie vynáší motáky odsouzených, byl poslán do Mauthausenu.

Václavík vzpomínal, že na dně lomu byla halda žulových kvádrů, každý vážil 30 až 60 kilogramů. Vězni museli zvednout balvany na ramena a vynést je po 186 schodech. Ty byly nerovnoměrně vytesané až nahoru k lágru. Poté museli běžet zpět, naložit si další balvan a znovu stoupat nahoru...

„Krutá vytrvalost boje se smrtí. Než se ozval hlas píšťaly končící práci, chtělo se mi zemřít. Tělo zraněné, strnulé námahou, lhostejnou myslí, vypotácel jsem se po Apellu do baráku číslo 5 a padl vyčerpán na podlahu tak jako jiní z mé skupiny. Nohy vězňů mě překračovaly jako kmen stromu ležící na lesní cestě. Nebyl jsem si jist, zda budu moci se vůbec postavit, ale ani na tom nezáleželo. Nebylo lidského soucitu jeden k druhému, každý měl co dělat sám se sebou..." dodává pan Václavík.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Koncentrační tábor Mauthausen

Historicmysteries.com: The Mauthausen Stairs of Death: Sisyphus in Nazi Austria

Lidovky.cz: Tisíce Čechů na nich trpěly. Mauthausenské schody smrti jsou zavřeny, chce místo nich památník výtah?

Galerie Koncentrační tábor Mauthausen: V hrůzných podmínkách zemřelo téměř 119 000 lidí

+ 8 fotek + 9 fotek