Zdá se, že narodit se do herecké rodiny Štěpánků znamená být „odsouzen” k pokračován v rodinné tradici. A tak se zachoval také Martin, syn Zdeňka Štěpánka a vnuk Vincence Františka Štěpánka, kteří byli, jak jinak, také herci. K Martinu Štěpánkovi ale nebyl osud příliš laskavý, zvláště na konci života...
Herecké kořeny Martina Štěpánka byly tak silné, že se z jejich vlivu mohl jen těžko vymanit. Kromě zmiňovaných předků sahá divadelnická historie rodu až do 18. století, k Janu Nepomuku Štěpánkovi, dramatiku, herci a také divadelnímu řediteli.
Herecký klan
Ani současnost ale není na herecké kapacity v rodině skoupá. Vždyť jeho dva další sourozenci - Jana a Petr - jsou také známými herci. Sestra Kateřina se sice neobjevuje před kamerou, zato má „na place” svoji režisérskou židli. A to se kupodivu zpočátku zdálo, že rodové volání na Martina Štěpánka vliv mít nebude a stane se raději lékařem. Osud byl silnější… DAMU dokončil v roce 1969 a již v té době měl svoje místo v Národním divadle.
Martin Štěpánek ve filmu
Mimo divadla se Martin Štěpánek pravidelně objevoval před kamerou, a tak si dodnes můžeme jeho umění připomínat třeba v psychologickém dramatu Obžalovaný, v komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku nebo ve filmu Vlak do stanice nebe. Objevil se také v seriálu Hříšní lidé města pražského a v mnoha a mnoha dalších…
Do strany nebo z divadla? Do emigrace!
Doba nebyla jednoduchá, a tak před Martinem Štěpánkem stála složitá volba. Divadlo měl bytostně rád, ale opravdu nechtěl vstupovat do komunistické strany jen pro to, aby mohl ve své práci pokračovat. Přišel rok 1981 a s ním i rozhodnutí - jedinou možností byla emigrace. Vybral si Rakousko odkud se později i s rodinou přesunul do Mnichova. Ani tady nezapomněl na tradici. I když, jak bylo zvykem, v Československu zmizel z obrazovek i pláten kin, v Německu se mezi herci pohyboval i nadále. V té době začala také jeho novinářská éra. Zapojil se do vysílání Rádia Svobodná Evropa, se kterým se po revoluci v roce 1994 vrátil do rodné vlasti. A nejen to, následoval také návrat k herectví.
Martinu Štěpánkovi, kterého minulý režim vyhnal za hranice, nebyla cizí ani politika, a na několik měsíců se stal dokonce ministrem kultury. Jeho působení v tomto křesle ale bylo opravdu jen velmi krátké.
Svobodní zednáři
Herec se netajil tím, že patří ke svobodným zednářům, tedy k poněkud tajemné společnosti, zahalenou do středověkého mysticismu. Vážnost a pověst tohoto řádu Martin Štěpánek mnohokrát veřejně hájil, když například v Show Jana Krause uvedl, že „zednáři jsou opředeni mystériem, ale nyní se už nikdo příslušností k nim netají.” Zmínil také, že „je to společnost svobodných mužů dobré pověsti. Ten, kdo u nich je, musí mít určité morální kvality.“ Vyzdvihoval základy společenství, do kterého patřil, kromě jeho otce, také nespočet vážených mužů naší historie - Jan Masaryk, Edvard Beneš, Alois Rašín a mnozí další. Svobodní zednáři se také na pozvání rodiny Martina Štěpánka sešli u jeho rakve, aby se s jedním ze svých členů rozloučili tradičním rituálem, který patří ke zvykům tohoto společenství.
Těžký boj
Celé čtyři roky před svým posledním dnem se Martin Štěpánek potýkal s rakovinou. Nejprve mu lékaři odoperovali nádor v krku, později museli přistoupit i k vyjmutí jedné ledviny. Došlo také na chemoterapii, ale z té bylo herci natolik špatně, že se ji rozhodl odmítnout. Bolesti se stupňovaly, sám nemohl dobře chodit a ztrácel spojení s věcmi a činnostmi, které měl rád. Podle jeho manželky, herečky Jaroslavy Tvrzníkové, si nikdy příliš nestěžoval. V duchu už ale patrně připravoval dobrovolný odchod ze života...
Obhajoval eutanázii
Martin Štěpánek se už dříve velmi uctivě a s obdivem vyjadřoval na adresu lidí, kteří se rozhodli v těžké nemoci dobrovolně skončit svoji pozemskou pouť. Velmi otevřeně se stavěl za možnost zvolit si eutanázii místo utrpení a pomalého umírání. A podle tohoto přesvědčení zakončil i vlastní život. Místo čekání na dobu, kdy bude odkázán jen na péči druhých a bude jim podle svého mínění na obtíž, se rozhodl k odvážnému kroku. Ve čtvrtek 16. září 2010 vzal do ruky zbraň a z rozhodnutí, které učinil jen on sám, odešel do hereckého nebe. Zbyly po něm desítky filmů. Ten finální, který natočil ještě v posledním roce života, se jmenuje Jseš mrtvej, tak nebreč…
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Martin Štěpánek, Svobodní zednáři
CSFD.cz: Martin Štěpánek
Česká televize: 13. komnata - Martin Štěpánek