Když v roce 1897 zlomil Erasmus Stribbling Shue své manželce Zoně vaz, myslel si, že bude mít do konce života klid. Jenomže se mýlil. Zona se totiž měla po smrti zjevit své matce a říct jí, co se doopravdy stalo.
Ač se to zdá neuvěřitelné, Erasmus Stribbling Shue byl skutečně shledán vinným z vraždy, ač jej měl usvědčit pouze duch jeho mrtvé ženy. V té době byla víra v nadpřirozeno mezi lidmi hojně rozšířená. Takováto zjevení veřejnost považovala za zcela normální.
Těžký život v horách
Zona se narodila v okrese Greenbrier, poblíž pohoří Little Sewell. Odmala byla vedena k pracovitosti a bohabojnosti. Život v tomto kraji byl totiž velmi těžký. Civilizace byla na hony vzdálená, všude okolo jen hory, údolí, temné lesy a divoké řeky. Kdo chtěl přežít, musel tvrdě makat. Podobně tvrdá situace panovala i v rodinách horalů.
Děti pomáhaly hospodařit na chalupě, muži museli jít do světa a dívky měly svůj osud již předem daný. Při první lepší příležitosti byly provdány. Zona byla ale tak trochu výjimkou. V roce 1895 se, prý pod vlivem domácí pálenky a hormonů, vyspala s jistým Georgem Woldridgem. Když mu oznámila, že je těhotná, odbyl ji tím, že je bez práce, takže by je nedokázal uživit. Navíc ještě dodal, že si není úplně jistý tím, že je to dítě opravdu jeho.
Osudová přitažlivost
O rok později se začalo Zoně blýskat na lepší časy. Doma zůstat nemohla, neboť nebylo v silách jejích rodičů, aby uživili další hladový krk. A o ostudě ani nemluvě. Naštěstí se nedaleko jejich chalupy v létě usídlil třicetiletý pohledný a dobře stavěný Erasmus, který si nechal říkat Trout. Oba v sobě záhy našli zalíbení. Netrvalo dlouho a došlo i na svatbu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Šťastní byli ale jen navenek. V roce 1897 požádal Trout sousedčina syna, zda by nezašel k němu domů s nákupem. Zona totiž měla být nemocná. Chlapec souhlasil, ale když vstoupil do jejich obydlí, čekal ho opravdu velký šok. Našel ji totiž zhroucenou pod schody. Trout samozřejmě předstíral zármutek, ale ještě před příchodem lékaře Knappa stihl svou ženu připravit na pohřeb. Oblékl ji do dlouhých šatů a okolo krku upevnil vysoký límec. Knappovi to sice bylo trošku divné, přičítal to ale žalu. Jako příčinu smrti uvedl infarkt. Trout se však choval podivně i na smuteční hostině. Nikoho nepustil k Zoně, a navíc jí krk zakryl šátkem.
Děsivý návrat ze záhrobí
Se Zoninou smrtí se nemohla hlavně vyrovnat její matka Mary Jane. Přestože na ni byla přísná, považovala ji za svou nejlepší kamarádku. Byla přesvědčena o tom, že se Zona stala obětí vraždy. A tak se každý večer modlila k Bohu o to, aby mohla dceru ještě jednou v životě vidět a zeptat se jí, co se doopravdy stalo. Přání se jí o něco později skutečně splnilo.
Zonin duch měl Mary říct, že jí Trout zlomil vaz v záchvatu zuřivosti, když zjistil, že k večeři nebude žádné maso. Nebyl to však jeho první výbuch vzteku. Bil ji pravidelně. To Mary Jane stačilo k tomu, aby vyhledala pomoc státního žalobce Johna Prestona. Ten celý případ smetl ze stolu. Nehodlal věřit babským povídačkám. Na ženino naléhání však musel nařídit pitvu. Věděla totiž o tom, že doktor Knapp ohledání Zonina těla velmi odbyl.
Pravda o smrti Zony Sue
Doktor Knapp během pitvy zjistil, že vše, co Mary řekl údajný duch její dcery, je pravda. Trout byl okamžitě zadržen. Svou vinu sice vehementně popíral, během soudního líčení však vyšly najevo velmi zajímavé informace z jeho minulosti. Na živobytí si vydělával krádežemi koní, první žena od něj odešla kvůli tomu, že ji napadal, druhá zase zemřela za velmi podivných okolností. Stále byl však sebevědomý. Dokud nepřišla svědčit sama Mary Jane...
Soud jejímu vyprávění o setkání s mrtvou Zonou bezmezně věřil, neboť v oblasti Greenbrieru byla víra v duchy velmi silně zakořeněná, a to i u vzdělaných osob. Porota tak pouhou hodinu od výpovědi matky mrtvé dívky odsoudila Trouta k doživotnímu vězení. Za mřížemi si ale pobyl pouhé tři roky, neboť zemřel ve věku 39 let.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Greenbrier ghost
Gothichorrorstories.com: The death, resurrection and retribution of Zona Heaster Shue, The Greenbrier Ghost