Záhadná smrt krále Popiela II.: Kvůli jeho podlé povaze jej měly i s celou rodinou sežrat myši

Král Popiel II., který měl vládnout v první polovině 9. století, byl prý pěkné kvítko. Nevykonal žádný hrdinský čin, holdoval pouze zahálce, alkoholu a přejídání. A místo toho, aby se snažil co nejvíce naučit od moudrých a životem zkušených mužů, volil raději společnost lehkých žen.

Mohlo by Vás zajímat:

Bizarní příběh o krysím soudu: Zvířata dostala obhájce, ale stejně se neukázala

Král ocas a staré koště

Zmínky o životě krále Popiela II. se objevují v mnoha středověkých kronikách. Kromě jeho jména jsou uvedeny i dva přídomky, jenž se dají přeložit jako “ocas” a “staré koště”. Odkazují na jeho vlasový porost, který byl údajně velmi řídký, vypadalo to, jako by mu vlasy někdo vytrhl. Doboví historikové to připisovali jeho nezřízenému způsobu života a negativní povaze.

A právě povaha zpečetila osud Popiela II. Během postřižin (obřadné ustřižení vlasů se symbolickým a iniciačním významem) měli na hrad přijít dva hosté, které seslal samotný Bůh. Popiel je ale neurvale vyhodil. Ti se mu za to pomstili tak, že nechali z oslavy zmizet veškeré pivo. To se pak, jako zázrakem, objevilo v chalupě chudého oráče Piasta, který anděly pozval k sobě domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Tajemný Krysař: Podle pověsti měl z Německa unést až 130 dětí. Zmizel s nimi neznámo kam

Děsivá smrt Popiela II.

Popiel II. si za svou smrt mohl vlastně sám. Chtěl se stát neporazitelným, a tak na radu manželky začal předstírat vážnou nemoc. Svolal všechny příbuzné, kteří mohli potenciálně ohrozit jeho pozici, na jakýsi předčasný pohřeb. Součástí tohoto ceremoniálu bylo i pití vína ze společného poháru. Král však pouze předstíral, že se napil. Nápoj byl ve skutečnosti otrávený. 

Do půlnoci byli všichni mrtví. Jelikož Popiel II. zakázal těla pohřbít, vynořily se po čase z jejich hnijících ostatků myši, které jej začaly pronásledovat. Král i se svou rodinou v zoufalství prchl za hranice země a uchýlil se na ostrov. Hlodavce ale voda nezastavila. Strážní měli co dělat, aby odráželi nápory dalších a dalších vzteklých myší. Neodradily je ani ohně, které hořely kolem věže s králem. Nakonec se na ostrově nakupilo tolik mrtvol, že se pro muže chránící vladaře stal zápach nesnesitelným a raději utekli. Nejprve měli zemřít Popielovi dva synové, poté manželka, a nakonec on sám. Jejich těla prý prakticky zmizela, hlodavci hodovali i na jejich kostech.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejzvláštnější povolání středověku: Pojídači hříchů jedli přímo z mrtvol

Jak to bylo doopravdy s Popielem II.

Obecně platí, že za každým příběhem se ukrývá nějaké poselství či ponaučení. A nejinak tomu bylo i u Popiela II. Třeba převzetí moci. Zlý král padl a na trůn nastoupili Piastovci. Jejich zástupce, již zmiňovaný chudý oráč, je vyobrazený jako laskavý hostitel. Nebo může jít o jednoduchou poučku pro děti - pokud se budou chovat špatně, stihne je zasloužený trest. A navíc je myš sice všežravec, který by možná v případě hladu dokázal ochutnat i mrtvolu, ale kosti by byly nad její síly.

A že šlo ve skutečnosti o naučnou pohádku dokazuje i to, že žádná “myší” věž se nikdy nenašla. Původně se hovořilo o městě Kruszwica, ve skutečnosti však jde o pozůstatek hradu ze 14. století, jenž nechal vystavět Kazimír Veliký. Věž se sice jmenuje Myší, tuto přezdívku ale získala až v období romantismu.

Mohlo by Vás zajímat:

Fast food ve středověku: Mizerná hygiena a zkažené maso, ale zato levné jídlo

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Popiel II.

Ciekawostkihistoryczne.pl: Ile prawdy jest w legendzie o Popielu, którego zjadły myszy?