Ivana (49): Moje potravinová intolerance zamotala hlavu celé rodině. Je složité změnit jejich zajeté zvyky ve stravování

„Ivanko, a smetanu do kávy můžeš, ne?“, volala na mě maminka při návštěvě. Mamince je přes sedmdesát a je z mého potravinového omezení značně zmatená.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (47): Trpím intolerancí laktózy i lepku. Tchyně to ale neuznává a já už se k ní bojím na návštěvu

Bolest břicha na denním pořádku

Trpělivě jsem mamce vysvětlila, že smetana je vyrobená z kravského mléka a nemohu jíst ani smetanu. Mamka kroutila hlavou a pro sebe si mumlala: „To jsem z toho jelen. Celý život jsi jedla všechno a teď nemůžeš nic.“ Já sama jsem z nového stravování rozladěná. Jeden by nevěřil, kde všude se lepek a stopy mléka nachází. S nadsázkou tvrdím, že skoro všude. Dříve jsem v obchodě nakoupila během půl hodiny. Nyní stojím u regálu a jsem nucena číst drobné popisky na výrobcích, abych zjistila jejich složení.

Jsem zvyklá se stavit dvakrát v týdnu na návštěvě u svých rodičů. Na hodinku. Dáme kávu, promluvíme si a já si zapíšu úkoly, co potřebují rodiče zařídit. Zatím jsou rodiče soběstační a jediné, co pro ně dělám, jsou objednávky z internetu. Ostatní zvládají sami. Sami si dojedou nakoupit, uklidí si, uvaří a žijí aktivním životem. Když vidím jejich životosprávu, divím se, že oni netrpí na bolesti trávicího traktu.

Mohlo by Vás zajímat:

Izabela (24): Když mám alergii a ucpaný nos, nemám na nic chuť. Můj přítel mě kvůli tomu podvedl

Rodičům to musím pořád vysvětlovat

Rodiče si dávají kávu dvakrát denně. K tomu musí mít něco sladkého. Občas jim koupím nějaký dortík, ale většinou mají zásobu sušenek. „Ivanko, ale tatranku ke kávě neodmítneš,“ podívala se na mě maminka. Opět mě čekalo vysvětlování, z čeho je tatranka vyrobená. A jako pokaždé slyším maminku: „Holka, ty fakt nemůžeš nic,“ a s chutí se zakousla do čokoládové pochoutky. Nebo při minulé návštěvě mě maminka chtěla udělat radost, tak mi koupila bezlepkové sušenky slepené mléčným krémem. Trpělivě jsem zavřela oči a nadechla se.

„Mami, jsi strašně moc hodná. Ta sušenka je sice bezlepková, ale slepená krémem, který je z mléka. To nemůžu. Bude mě bolet břicho,“ usmála jsem se. Stalo se proto tradicí, že jsem dostala kávu a k tomu banán. Ale jo, byla jsem spokojená. Všimla jsem si, že si rodiče přede mnou přestali dávat sušenky. „Jé, to nemusíte. Normálně si sladkost dejte. Mě to nevadí,“ dojalo mě gesto rodičů.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (18): Trpím vzácnou formou alergie. Kvůli ní pro mě jaro a léto představují noční můru

Vyřešila jsem to vlastní krabičkou

"A dneska si dáš i kokosové mléko do kávy,“ usmála se na mě mamka a vítězoslavně vytáhla z lednice sklenici. Ihned jsem věděla, že je to zase průšvih. Mamka koupila kokosový olej, který v lednici změnil konzistenci. To byla poslední kapka. Rozhodla jsem se dále rodiče netrápit. Vyřešila jsem to po svém. Koupila jsem si kokosové mléko a mám ho u rodičů v lednici. A občas, když mám chuť, tak si donesu vhodné sušenky ke kávě.

Když jsem s rodinou pozvaná k rodičům na odpolední návštěvu, donesu si krabičku se svým jídlem. Nechci rodiče stresovat. Vymýšlejí pak nesmyslné kombinace a nenají se nikdo. Manžel vždy griluje maso, všichni si pochutnávají na pečivu a já si dám místo toho krabičku zeleninového salátu. A jsme všichni spokojení. Nicméně musím potvrdit, že je složité změnit zajeté zvyky ve stravování. Obzvláště u starších lidí, kteří nerozumí složení potravin.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (35): Na partnerčino chování jsem už alergický. Slovo "nic" zní v naší domácnosti denně