Ivoš (43): Manželka si zakládá na domácí stravě, ale kvůli tomu jsme zalezlí doma a ona v kuchyni

Už toho začínám mít dost a uvažuji, že pojedu na výlet s dětmi sám. Kvůli manželčině posedlosti zdravou domácí stravou sedíme doma.

Mohlo by Vás zajímat:

Saskie (30): Švagrová u nás byla pečená vařená. Když mi snědla všechno jídlo, dala jsem jí co proto

Domácí polévka je základ rodinné pohody

Anička je skvělá manželka. Je to poklad. Krásně se o naši rodinu stará. Má laskavý přístup k našim dětem, domácnost se blýská a jíme výborná jídla. Jen začínám být poslední dobou nespokojený. Anička se odmítá občas stravovat v restauraci nebo sníst polotovar. Z tohoto důvodu naše rodina nikam nechodí, nejezdí na výlety nebo neochutnává pokrmy u stánku, jelikož moje manželka má v hlavě nastaveno, že je to hřebíček do rakve.

Anička si zakládá na tom, že máme každý den teplou večeři a o víkendu se u nás vyváří jako o závod. Když byly děti malé a nikam jsme z tohoto důvodu nemohli vyrazit, bylo mi to jedno. Já si hrál s dětmi a Anička vařila. Když byl čas, šli jsme na krátkou procházku okolo domu. Anička vezla mladší dceru v kočárku a já běhal za synem, který jel na kole.

Mohlo by Vás zajímat:

Johana (32): Návštěvy u tchyně probíhají jako výslech. Kritizuje moje vaření i úklid domácnosti

Tráví v kuchyni zbytečně dlouhý čas 

„Aničko, pojedeme na výlet a stavíme se někde na jídle“, objal jsem snad posté manželku a jako vždy jsem dostal stejnou odpověď. Jídlo je základ a nejzdravěji si ho uvaří člověk doma. Takže u nás se nejí vůbec žádný polotovar. Vše se připravuje od základu. Když si manželka usmyslí, že uvaří knedlíčkovou polévku, vím, že se starám o děti celý den.

Anička totiž dělá domácí nudle a knedlíčky z jater, které škrábe nožem. Samotný vývar táhne na plotně deset hodin. Když k tomu dělá ještě domácí knedlík nebo složitější omáčku, je to práce na několik hodin. Takže sobotní odpoledne a nedělní dopoledne padne na přípravu nedělního oběda. Nejhorší na tom je, že já to vůbec neocením. Vím, že s tím má manželka strašně moc práce. Ale kdyby do polévky nasypala nudle kupované a udělala knedlíčky z polotovaru, pochutnám si taky. To samé knedlíky. Kupované mi vůbec nevadí.

Mohlo by Vás zajímat:

Anastázie (31): Tchyně chtěla, abych si z ní vzala příklad. Ale já nechci strávit celý život úklidem a vařením

Jídlo pro mě neznamená záruku spokojené rodiny

Anička má za to, že je to právě jídlo, co rodinu stmeluje a vytváří domácí pohodu. Jenže u nás je to spíše důvod k nespokojenosti. Nejsem schopen manželku přesvědčit, že nikdo z nás neumře, když si jednou týdně zajdeme do restaurace na oběd. Jsem přesvědčený, že když si naše děti dají v restauraci bramborovou kaši s řízkem, je to připravené obdobně jako doma. A tím bychom získali čas na výlet. Bohužel manželka až fanaticky dbá na výchovu a péči ohledně našich dětí.

V zimě jsem dokonce dostal vynadáno, když jsem s dětmi stavěl sněhuláka a ony si oblizovaly rukavice od sněhu. „Zbláznil ses? Proč je nehlídáš? Nevíš, kolik je bakterií ve sněhu? Chceš mít nemocné děti?“ křičela na mě Anička z okna. Koukal jsem na ní jako blázen. Čerstvý sníh, krásně bílý a křupavý. Moje dětství, cucání rampouchů, ke svačině sněhová koulička. O to svoje děti neochudím. A s Aničkou si musím promluvit. Děti rostou a nemohou žít svůj život jen v obýváku nebo na zahradě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Eduard (37): Moje nová přítelkyně vůbec neumí vařit. Jelikož jsem od mámy zvyklý na skvělé jídlo, bojím se, že nám to nebude klapat